Co se stane, když... V minulém díle Školy finanční gramotnosti jsme se učili, do čeho neinvestovat. Dnes si řekneme o tom, co nám hrozí, když už jsme svoje peníze do něčeho dali.

Rizik, která na vás ve světě financí čekají, je více. Na slova jako garantovaný mnoho nespoléhejte, protože každá garance platí jen za jistých podmínek. Akdyž podmínky nejsou splněné, nekoná se žádný výnos, možná se dokonce nekoná ani vrácení vašeho vkladu. Řekl jsemuž mnohokrát a ještě jednou zopakuju: S rostoucím výnosem roste i riziko. Mějte to vždy na paměti.

A my se spolu podíváme na krachy. Co se stane když…

Akciové fondy vznikají a zanikají. Osobně si ale nepamatuju případ, že by nějaký fond vyloženě zkrachoval. Je fakt, že některé fondy hospodaří tak „dobře“, že se hodnota investovaných peněz neustále snižuje, takže se to krachu velmi blíží.

Klasický krach akciového fondu by nastal v případě, že by najednou zkrachovaly všechny firmy, jejichž akcie drží. Tyto akcie by se obratem ruky staly bezcennými. Ať už má ale fond vdržení akcie padesáti nebo třeba jen desíti firem, aby padly všechny naráz, to by snad nedokázala „zařídit“ ani světová válka, ani útok Marťanů.

Akciový fond může zaniknout, ato tak, že se sloučí s jiným. To ovšem není krach a vy o svůj majetek opět nepřijdete.

Uobyčejných lidí akcie mají dost pošramocenou pověst, každý někdy slyšel o někom, kdo „investovaldo akcií a přišel o všecky prachy“. Takový člověk ale zřejmě investoval přímo do akcií, nikoli do akciového fondu. Na tom není nic špatného,jen se tomusí umět. Především je potřeba investice diverzifikovat. Ten, kdo přišel o všechno, zřejmě investoval do akcií jediné firmy: zapomněl rozložit rizika. Pokud by ty samé akcie byly součástí nějakého fondu, manažer jeho portfolia by je nejspíš včas odprodal – nebo ne úplně včas, třeba ise ztrátou, ale nenechal by je padnout na nulu. Aikdyby byl zrovna chvíli na dovolené, krach jedné firmy nebude velký problém, správci fondů totiž zásadu diverzifikace dodržují, atak akcie jednoho podniku netvoří zpravidla víc než řekněme pět procent zobjemu majetku fondu.

Ani v případě, že by zkrachoval správce fondu (nějaká banka nebo investiční společnost, pomocí které investujete), nemusíte mít osvoje peníze strach. Majetek správce je od vašich peněz oddělen. Nějakou dobu se ke svým penězům nedostanete, ale pak bude jmenován nový správce – a je to, vaše investice jako taková není vohrožení.

Z výše uvedeného vyplývá, že co se týče krachování, je akciový fond poměrně bezpečná investice.

Mechanismus je prakticky stejný jako u akciového fondu. Aby zkrachoval dluhopisový fond, museli by všichni dlužníci najednou zaniknout či zbankrotovat. Taková situace je krajně nepravděpodobná. Anavíc opět platí to, že portfolio manažer bude mít snahu nekvalitních cenných papírů se zbavit. Buď se mu to podaří včas, nebo se mu to úplně včas nepodaří, ale dost těžko padnou na nulu všechny dluhopisy najednou.

Když byly banky nedávno donuceny odpustit Řecku podstatnou část dluhu, fondy, jejichž majetek řecké dluhopisy zčásti tvoří, pouze snížily svoji hodnotu. Je možné, že některé fondy jsou po snížení tak malé, že budou nuceny sloučit se sjinými, ale zpohledu vás jako investora je to skoro jedno– změní se jméno fondu na vašem každoročním výpise. Snížení hodnoty fondu je samozřejmě nepříjemné, ale je to riziko, okterém jste věděli dopředu apočítali sním.

Stejně jako u akciových fondů (avšech dalších typů podílových fondů) platí, že majetek správce je oddělen od majetku jednotlivých investorů, takže vpřípadě krachu správce nejsou vaše investované peníze v ohrožení.

Pokud máte nějaké pojištění se spořením, jinými slovy část peněz, které pojišťovně dáváte, se investuje do nějakého fondu, určitě vás bude zajímat, co se snimi stane, když pojišťovna zkrachuje. Možná vás překvapím tím, že budete mít prostě smůlu.

Překvapeni? Ano, je to tak. Peníze, které dáváte pojišťovně prostřednictvím pojistky, se stávají majetkem pojišťovny. Pokud ale pojišťovna zkrachuje, není už nikdo, kdo by vám peníze vyplatil.

Prosím nepanikařte. V celé historii pojišťovnictví, která už trvá několik století, se nestal případ, že by nějaká pojišťovna zkrachovala bez náhrady. Když už bylo některé ouvej, přišel silnější brácha, který všechno koupil, závazky přebral a jelo se dál. Ono totiž pojišťovnictví je natolik výnosný byznys, že se tam snad zkrachovat ani nedá.

Tohle je na první pohled asi nejmenší problém. Peníze vbance vám do výše sta procent vkladu garantuje stát, tedy do výše sta procent, ale maximálně 100000 eur, což je zhruba 2500000Kč. Čili když zkrachuje nějaká banka, stát vám vaše peníze komplet vyplatí. Pokud zrovna nemáte na účtu víc než půltřetího milionu. Takže pohoda klídek atabáček. Pojďme se na to ale podívat trošku blíž.

Tato garance funguje tak, že existuje Fond pojištění vkladů, do kterého ze zákona musejí přispívat všechny banky, záložny astavební spořitelny. Pokud zkrachuje nějaká z těchto institucí, Fond pojištění vkladů lidem vyplatí jejich peníze. Až potud to zní dobře.

Problém je, že podle výroční zprávy Ministerstva financí ČR za rok 2010, mají domácnosti vbankách uloženo asi 2,5 bilionu korun – ovšem ve Fondu pojištění vkladů je uloženo pouhých 18,1 miliardy. Špatně se to představuje, napišme si to pod sebe:

----------------------------------------------
v bankách uloženo

2 115 500 000 000 Kč
ve Fondu pojištění vkladů

18 100 000 000 Kč
takže nám chybí

2 097 400 000 000 Kč
----------------------------------------------

Jak může někdo ručit osmnácti miliardami za 2115 miliard, to netuším. Mně osobně to tedy pocit jistoty nedává. Nemusím být raketový vědec, abych si spočítal, že ani 116 fondů pojištění vkladů by nám vpřípadě většího krachování nestačilo. Bohužel platí, že když je tak zle, že začnou krachovat banky, může se dostavit dominový efekt. Když padne jedna, to ještě jenom znervózníme (pokud v ní nemáme peníze). Když padnou dvě nebo tři apřidá se poplašná zpráva, lidé přestanou věřit bankám obecně autíkají vybratvšechny svojepeníze. Aprotože banky nemají dost peněz na vyplacení všech svých klientů naráz, začnou padat– a pak platí, že kdo přijde do Fondu pojištění vkladů jako první, možná něco dostane. Pokud pak ale vůbec něco platí.

V tomto ohledu tedy na garance moc spolehnutí není.

Autor je finanční poradce Partners For Life Planning

Krach fondu vlastně nemůže nastat, fond totiž nemá právní subjektivitu, je to jen nástroj. Tak jako nemůže zkrachovat soustruh v továrně, nemůže zkrachovat ani podílový fond. Může zkrachovat jeho správce, pak se ale osiřelého fondu ujme správce nový. Anic se neděje, protože majetek podílníků fondu –tedy iváš – není majetkem správce, je od něj oddělený.To, o čem se v textu mluví jako o krachu fondu, je totální ztráta hodnoty jeho portfolia. Vaše akcie, dluhopisy, zkrátka váš podíl na majetku bude stejný – jenže majetek bude bezcenný, vlastníte procenta z nuly.Protože zkrachovaly firmy, do kterých jste investovali, státy či podniky, jejichž dluhopisy jste nakoupili, už je nikdy nesplatí a nikdo jiný si ty papíry nekoupí – a tak dále. Akceptujme ale, že téhle situaci by každý normální člověk říkal krach.
V době Harvardských fondů nebyl majetek správce a jednotlivých investorů podle zákona oddělen, proto se mohlo stát to, že krachující správce vzal ssebou i všechno ostatní. Dnes už tohle možné není.