Výkyvy v ceně „černého zlata“ ale nejsou ničím novým. „Největší propad cen ropy v posledních letech nastal v roce 2008 v souvislosti se začátkem hospodářské krize v USA. Ropa se tehdy prodávala za více než 140 dolarů za barel a za rok propadla pod úroveň 40 dolarů. Nyní se této úrovni opět blíží,“ dodává Václav Pech z Broker Trustu. 

 

Lidstvo ropu a její složky využívá přes 5 000 let. Staří Babylóňané a Sumerové používali asfalt pro zpevňování staveb, Egypťané stejně jako severoameričtí indiáni zase ropu uplatňovali v medicíně. Využití našla také ve starověkém vojenství. Slavný řecký oheň – zbraň založená na principu plamenometu – pravděpodobně využíval také látky získávané z ropy. Prvními hlubinnými těžaři ropy byli podle dochovaných nálezů Číňané. Pomocí bambusového potrubí dostávali ropu z hloubky 240 metrů na povrch již v roce 327.

 

Na světě se v roce 2014 denně spotřebovalo 91 milionů barelů ropy. Největší množství – (19 milionů barelů denně) – spotřebovaly v roce 2014 USA. Jeden barel je 159 litrů. Většina zboží, které nás obklopuje, závisí na ropě – uvádí se, že 95 procent veškerého vyráběného zboží vzniká s přispěním ropy. Je buď přímo součástí jeho složení, nebo slouží jako zdroj energie při výrobě.

 

Největší producenti ropy jsou podle posledních údajů z únoru 2015 Rusko (10,66 milionu barelů denně), Saúdská Arábie (9,74 milionu barelů denně) a USA (9,28 milionu barelů denně). Země sdružené v kartelu OPEC, jehož je Saúdská Arábie nejvlivnějším členem, těžily v únoru 2015 dohromady 30 milionů barelů denně.  

 

„Pokud by se země OPEC dohodly na omezení těžby, snížily by nabídku, a podpořily by tak růst cen ropy. Klíčový měsíc bude červen, kdy se zástupci zemí OPEC sejdou k novému jednání o těžebních limitech. Jednání budou velmi složitá. Lze očekávat, že země jako Venezuela, Libye či Irán budou chtít zastavit navyšování produkce, protože jsou na výnosech z ropy mimořádně závislé. Saúdská Arábie s mnohamiliardovými finančními rezervami ale bude chtít současné limity zachovat, aby cenou dál tlačila na severoamerické těžaře,“ říká Václav Pech ze společnosti Broker Trust.

 

Největší ropné pole na světě je na území Saúdské Arábie. Jmenuje se Ghawar a jeho zásoby se odhadují na 70 až 85 miliard barelů ropy. Je rozděleno na pět těžebních oblastí, dohromady se tu denně vytěží 5 milionů barelů ropy.

 

Jedno z prvních nalezišť ropy v tehdejším Československu bylo objeveno díky náhodě. Ján Medlen ze slovenských Gbel narazil na plyn při odvodňování pozemku u svého domu v roce 1912. Plyn do domu přivedl provizorním potrubím a začal jím dům vytápět, což mu sice zajistilo zdroj tepla zdarma, ale později ho výbuch nahromaděného plynu připravil o střechu nad hlavou. V návaznosti na explozi v roce 1914 na místě proběhl výzkum, který odhalil i nedaleké ropné naleziště.  Nejdražší benzin na světě tankují v Norsku a v Hongkongu, řidiči zde zaplatí v průměru okolo 50 korun za litr. Nejlevnější benzin je ve Venezuele, litr stojí padesát haléřů.  Majitelé osobních aut v Turkmenistánu mají zase nárok na půlroční bezplatný příděl 720 litrů benzinu.   

 

Nejstarší, a stále ještě funkční ropný vrt na světě, se jmenuje McClintock 1 a nachází se v americké Pensylvánii uvnitř nenápadné dřevěné chatky.  Funguje už nepřetržitě 154 let, aktuálně těží přibližně 16 litrů ropy denně. První vrtná plošina mimo pevninu zahájila činnost v roce 1891 na jezeře Grand Lake St. Mary’s v americkém Ohiu. Dělníci tehdy těžili ropu z dřevěné konstrukce na vodě. Největší těžařská plošina na světě se jmenuje Thunder Horse PDQ a váží těžko představitelných 59 500 tun. I takový kolos se ale dostal do problémů při hurikánu Dennis v roce 2005, který plošinu málem potopil. Naklonil ji o dvacet stupňů.

 

Nejhlubší ropný vrt se nachází na ruském ostrově Sachalin, je hluboký 12 376 metrů. Největší ropná skvrna se vytvořila po havárii ropné plošiny Deepwater Horizon v Mexickém zálivu v roce 2010. Do moře uniklo téměř 5 milionů barelů ropy, která zasáhla 1700 kilometrů pobřeží. Byť ropné havárie decimují přírodu, velryby ropě částečně vděčí za přežití. Velrybáři tyto mořské savce kvůli jejich tuku téměř vyhubili, se stoupajícím využitím ropy a jejích derivátů v 19. století ale začala klesat po velrybím oleji poptávka. Lov kvůli tuku se pak už velrybářům ekonomicky nevyplatil a prakticky ustal.