« Zpět

Rok 2012: rok hledání stability, ochranných strategií i příležitostí k zhodnocení

| 27. února 2012 - 12:33 | Zprávy | Podílové fondy

Začátek letošního roku se nese ve znamení obavy z recese a z nezvládnutí krize eurozóny. Mnozí spekulují o tom, zda či spíše kdy dojde k systémové změně, která ohlásí případný konec euroatlantické uskupení jako globálního hegemona. Kapitál je plachý a trhy reagují odpovídajícím způsobem – dlouhou volatilitou. Na trhu sílí poptávka po jistotách a bezpečí či minimálně po realistických alternativách, jak se připravit či zabezpečit do budoucna.


„O klasické recesi se mluví především v Evropě. V USA, ač zdejší obyvatele trápí, kromě cen benzínu, především vysoká nezaměstnanost, o recesi nejde. Čína a rozvíjející se ekonomiky očekávají solidní výkonnost a potáhnou celosvětově HDP do růstu,“ komentuje situaci Aleš Prandstetter, investiční stratég ČSOB Asset Management, a.s., investiční společnost a dodává: „O očekávání klasické recesi se mluví především v Evropě. V USA, ač zdejší obyvatele trápí, kromě cen benzínu, především vysoká nezaměstnanost, o recesi nejde. Čína a rozvíjející se ekonomiky očekávají solidní výkonnost a potáhnou celosvětově HDP do růstu kolem 3 %. Ani v České republice bych nemluvil o recesi, byť technicky a v myslích lidí může být realitou. Pokud nenastane výrazný otřes, ať již v důsledku eurodluhů nebo Íránu, výrazný propad HDP způsobem, kdy bychom skutečně viděli všeobecný dopad na hospodářství, uvidíme pouze ve státech, které musejí výrazně šetřit v rozpočtu. Tedy v periferních zemích eurozóny a pak třeba také v Maďarsku.“
Podle Aleše Prandstettera rozvíjející se trhy Asie a Latinské Ameriky mají lepší předpoklady pro růst z celé řady důvodů. „Pokud v rozvíjejících se zemích nepanují občanské či válečné nepokoje, mívají obecně dobré předpoklady k solidnímu růstu. Jednoduše proto, že z nízkých základů se roste snáze. Dalšími důvody mohou být příznivější charakteristiky demografické či spotřebitelské, jako je nízký počet aut či bankovních produktů na hlavu.“
Slušně by se mohlo dařit i USA, za předpokladu, že bude klesat nezaměstnanost a oživí se trh s nemovitostmi. Zajímavou investiční příležitosti představuje ale například i Turecko. Právě tureckému hospodářství se v posledních čtvrtletích vedlo znamenitě a uspořádání a fungování země z hlediska hospodářských institucí lze pokládat za vzorové. „Na druhou stranu nesmíme přehlížet riziko, plynoucí z politického uspořádání a lokace na pomezí islámského světa. Právě politika, do které samozřejmě patří i míra korupce a její tolerance, je hlavním determinantem toho, zda země je bohatá či chudá. Dlouhodobě láká kapitál vedle dobré demografie, politická stabilita a institucionální kvalita. Mohu s tím souhlasit nebo nesouhlasit, ale nic na tom nemohu změnit,“ upozorňuje Aleš Prandstetter.
Neznámou představuje i vývoj cen ropy. Na nabídkové i poptávkové straně převládají spíše negativní faktory. „Jsme na hraně konfliktu s Íránem, což může vyřadit velké kapacity v oblasti. Zároveň nepozorujeme úbytek nákupního apetitu Číny a dalších rozvíjejících se ekonomik. Pozitivní je pouze fakt, že cena ropy dosáhla hodnot, kdy již stimuluje vývoj a zavádění alternativních paliv. Tento faktor, vedoucí ke snížení poptávky po ropě je však dlouhodobějšího rázu,“ říká Aleš Prandstetter.
„Nacházíme se přibližně v pomyslném středu průběhu krize eurozóny a většina investorů si nejspíše představuje dvě možné varianty vývoje. Každá z oněch krizových variant je ohrožuje jinak a každá přitom vyžaduje přesně opačné řešení. V jedné variantě je to neřízený bankrot některé ze zemí eurozóny a rozpad tohoto společenství. To by nejspíše přivodilo ztráty z akciových investic, komodit, zlata. Zaradovala by se ta část portfolia, v níž by byly uloženy bezpečné fixně úročené dluhopisy. Ve druhé variantě vezme situaci energicky do rukou ECB, bude masivně skupovat dluhopisy, ale pak se nejspíše nepodaří udržet dvouprocentní inflační cíl a zaraduje se asi akciová a komoditní část portfolia,“ říká Jan Barta, člen představenstva ČSOB Asset Management, a.s., investiční společnost.
Čím se tedy řídit v případě, kdy chceme investovat? Podle Jana Barty stále platí:
Investice není totéž co spekulace. Neberte na sebe riziko, o jehož míře nemáte jasnou představu. Riziko nelze zcela eliminovat, to si můžeme jen vybrat.
Riziko nelze měřit se 100% jistotou. Vyhýbejte se investicím, u nichž by Vám dvojnásobná ztráta oproti nejhoršímu očekávanému výsledku „zlomila vaz“.
Rozkládejte riziko mezi nekorelované investiční instrumenty, nikoliv však za každou cenu a podle hesla, čím více tím lépe.
Nechte si poradit. Sledujte průběžně události, které mají dopad na hodnotu Vašich investic, tvořte si na jejich základě vlastní názory a o těch diskutujte se zkušenými investičními poradci.
Ujasněte si, pro jaké účely budete v budoucnu finanční prostředky potřebovat, a tomu přizpůsobujte časovou i věcnou strukturu Vašich investic.
Pro investory, kteří mají ujasněny přesně své cíle, se otvírá nejen možnost, ale dnes přímo potřeba velmi dlouhého investování 15+ (let). Na tomto horizontu je možno považovat akciové tituly společností s vysokou kapitalizací (typu těch, které jsou v indexu S&P 500 třeba) za stejně rizikové jako dluhopisy. Dlouhodobí investoři by neměli reagovat na krátkodobou volatilitu – roční či dokonce měsíční.

Vyměňte si vaše zkušenosti v oblasti finančních produktů.

Diskuse

Vložte svůj dotaz

Obsah tohoto pole je soukromý a nebude veřejně zobrazen.