Růst HDP v regionu střední a východní Evropy by měl letos dosáhnout 2,0 procenta, zatímco eurozóna by měla skončit v recesi a vykázat pokles o jedno procento. Česká ekonomika příští rok oslabí o 1,2 procenta. Dluhová krize eurozóny bude mít nadále negativní dopad i na vývoj akciových trhů.
„Střední a východní Evropa nadále zůstává ve vleku dluhové krize eurozóny,“ uvedl hlavní ekonom Raiffesen Bank International Peter Brezinschek. Analytici skupiny Raiffeisen tak očekávají, že tento region v letošním roce vykáže průměrný růst HDP o 2,0 procenta. „Náš spíše utlumený odhad růstu je nutné vidět ve srovnání s očekávanou recesí eurozóny, kde HDP klesne o procento,“ dodal Brezinschek.
Nejvíce přitom negativní dopady vývoje v eurozóně dopadnou na střední Evropu, která by měla růst jen o 0,5 procenta a jihovýchodní Evropu s růstem o 0,4 procenta. Ve střední Evropě by přitom všechny ekonomiky s výjimkou Polska měly oslabit. Zatímco Polsko by tak příští rok mělo růst
o 2,2 procenta, česká ekonomika o 1,2 procenta oslabí. Tahounem růstu by tak v regionu měly být především země Společenství nezávislých států s očekávaným růstem 3,1 procenta. Negativní je přitom podle Brezinscheka výhled na první pololetí, ve 2. pololetí už by mělo docházet ke zlepšení situace.
Většina zemí už přitom podle analytiků Raiffeisen má za sebou vrchol růstu inflace. „K dalšímu nárůstu inflace by mělo dojít pouze v Maďarsku, České republice a na Ukrajině,“ uvedl. Pod tlakem rovněž zůstanou jednotlivé regionální měny. Na počátku roku by rovněž mohly pokračovat v poklesu akciové trhy a v souvislosti s postupným oživováním ve 2. polovině roku by i na akciových trzích mohlo dojít ke zlepšení situace. „Základní podmínkou ale je, že v řešení dluhových problémů eurozóny dojde k jasnému posunu,“ uzavřel.