Půjčíme na pomoc euru?
Čeští politici jednají o příspěvku do MMF na pomoc zadluženým zemím. Jde o 89 miliard korun z rezerv ČNB.
Klaus je proti. Evropské akcie i kurz eura vůči dolaru včera klesaly.
PRAHA Česká vláda se musí v nejbližších hodinách rozhodnout, zda se připojí k záchrannému fondu pro euro přes půjčku Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF).
Čeští politici jednají o příspěvku do MMF na pomoc zadluženým zemím. Jde o 89 miliard korun z rezerv ČNB. Klaus je proti. Evropské akcie i kurz eura vůči dolaru včera klesaly.
PRAHA Česká vláda se musí v nejbližších hodinách rozhodnout, zda se připojí k záchrannému fondu pro euro přes půjčku Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF). Šéfové eurozóny minulý týden navrhli zvýšit záchranný fond eurozóny na půl miliardy eur pro země v nouzi, z toho MMF o 200 miliard eur.
Na Česko by tak připadalo 3,5 miliardy eur, v přepočtu téměř 90 miliard korun. Vláda Petra Nečase by měla o pomoci jednat ve středu. Případné poskytnutí půjčky by se neprojevilo v českém rozpočtu a nezvýšilo by jeho zadlužení, protože by šlo z devizových rezerv České národní banky (ČNB).
Takto jsme už půjčili MMF jednu miliardu eur v roce 2009, kdy se bojovalo s následky finanční krize. Obecně je tato půjčka braná jako jedna z nejbezpečnějších vůbec.
Přesto je samozřejmě pro politiky lákavé hrát na sílící euroskeptickou strunu, kterou dlouhodobě podporuje prezident Václav Klaus. Ten se včera už také nechal v Českém rozhlase slyšet, že by Česko peníze pro zadlužené země poskytovat nemělo. Podle něj je to nezodpovědné v situaci, kdy sami bojujeme s vlastním zadlužením.
O poskytnutí části devizových rezerv na půjčku MMF by měla rozhodnout vláda, zároveň krok musí posvětit ČNB. Šéf centrální banky Miroslav Singer se včera také vyjadřoval opatrně. „Před pár lety bych řekl, že rezerv máme více než dost. Dnes je ale doba, kdy se ze starých jistot stávají nové nejistoty. Pokud vláda za námi přijde, tak se budeme muset hodně zamýšlet,“ uvedl.
Jak by se řešila situace, že by vláda ČNB o poskytnutí rezerv požádala a centrální banka by to odmítla, není jasné. Možná by se situace mohla řešit vzájemnou smlouvou mezi vládou a ČNB o poskytnutí peněz.
Zatím se spíše předpokládá, že se Česko přidá na stranu eurozóny a s bojem proti dluhové krizi jí pomůže. Ze zemí, které neplatí eurem, to odmítla Británie, nepočítá se ani s předluženým Maďarskem a včera odmítlo pomoc Estonsko. Premiér Petr Nečas je zatím zdrženlivý, vláda zasedá ve středu.
„Já to vidím jako opatření, které by České republice pomohlo. Nejedná se o nějaké zvýšení zadlužení Česka, ale část peněz, které ČNB spravuje, jako by se uložila na základě smlouvy s MMF a ten by je používal na podporu evropských ekonomik,“ uvedl včera pro Českou televizi bývalý viceguvernér ČNB Luděk Niedermayer.
Nejpozději do pondělí by česká vláda měla také obdržet přesné znění smlouvy o fiskální unii předjednané na pátečním summitu. To je hlavní část dlouhodobějšího opatření, které má uklidnit trhy. Na její podpis si ČR spolu s dalšími osmi zeměmi stojícímimimo eurozónu vzala čas na rozmyšlenou.
Trhy v záchranu zatím nevěří
Na páteční summit, jenž měl zastavit šíření evropské dluhové krize, včera trhy nereagovaly podle představ politiků a úleva nepřišla. Euro oslabilo na dvouměsíční minimum vůči dolaru a akcie klesaly po celé Evropě. Summit podle ratingové agentury Fitch s komplexním řešením dluhové krize nepřišel. Konkurenční Moody’s oznámila, že přezkoumá rating zemí eurozóny. A dohodu opět označila za „nebezpečně nedostatečnou“.
Výnosy dluhopisů ostře sledovaných zemí, jako jsou Itálie a Španělsko, v průběhu dne rostly, v závěru se sice vracely ke startovním hodnotám, i tak se však nacházely na dohled sedmiprocentní hranici. Snížení výnosů je přitom klíčové pro to, aby tyto země měly na splácení. Itálie včera prodala na trhu jednoleté poukázky v objemu sedm miliard eur (179 miliard Kč) s úrokem jen mírně pod nedávným maximem.
„Takřka šest procent je stále příliš vysoký úrok,“ řekl agentuře Reuters analytik ING Padhraic Garvey. Podle něj to není pro zemi příjemné ani udržitelné.
***
"V této situaci by bylo nezodpovědné naše zadlužení zvyšovat poskytováním půjček do extrémně zadlužených zemí. Václav Klaus, prezident
"Pokud by ČR zůstala osamocena, tak z hlediska zahraničněpolitické strategie a zájmů ČR by byl velký nerozum půjčku neposkytnout. Miroslav Kalousek, finance
"Rezervy tady nejsou pro legraci. Takže si myslím, že toto rozhodování nebude lehké. Důkladně to prostudujeme. Miroslav Singer, ČNB
Diskuse
Vložte svůj dotaz