Průměrný výnos otevřených fondů ČSOB dosáhl v minulém roce téměř 10 %
Klienti ČSOB se mohou radovat ze správné investiční volby. V uplynulém roce dosáhl průměrný výnos korunových otevřených podílových fondů ČSOB 9,69 % p.a. Tři nejvýkonnější fondy dokonce dosáhly za posledních 12 měsíců zhodnocení více než 20 % p.a. Nejúspěšnější byl s výnosem 28,81 % p.a. ČSOB Akciový fond - Střední a východní Evropa, který byl ve své skupině (peers) absolutně nejlepší. Výborných výsledků dosahoval i ČSOB Realitní mix, jehož zhodnocení dosáhlo na 21,67 % a ČSOB Akciový fond – Vodního bohatství – KBC ECO Fund CSOB Water s výnosem 23,96 %.
ČSOB Akciový fond – Střední a východní Evropa směřuje finanční prostředky do trhů v regionu Střední a Východní Evropy – především do Ruska, Turecka, ČR, Polska, Maďarska, Slovinska, Rumunska a Chorvatska, a to při zachování široce rozložené sektorové alokace portfolia. Je vhodný jako doplnění akciové složky v portfoliu investora, který vyhledává možnost vysokého zhodnocení a rovněž akceptuje větší kolísání cen cenných papírů. V případě investice do nástrojů v jiné měně než CZK (s výjimkou EUR) není měnové riziko zajištěno. Nabízí se tak možnost výnosu plynoucí z posilování měn vůči koruně. Tomuto fondu se v minulém roce dařilo nadmíru dobře. Od jeho výrazného poklesu před pěti lety (viz přiložená tabulka) má jeho výkon vzestupnou tendenci a v roce 2012 dosáhl výnosu 28,81 %. Byly to investice do Turecka, které táhly výnosovou dynamiku fondu.
Manažer portfolia fondu Pavel Kopeček, CFA o turecké ekonomice říká: „Myslím si, že Turecko je země, jejíž potenciál převyšuje možnosti většiny evropských zemí. Je to dáno především příznivou demografií, geografickou polohou a současnou ekonomickou situací. Turecko je složením obyvatelstva velmi mladá země, průměrný věk cca 29 let (oproti zhruba 41 lety v ČR). Veřejné finance nejsou zatíženy vysokým zadlužením (vládní dluh činí 40 % HDP), které se navíc v posledním desetiletí podařilo výrazně snížit. Hospodářský růst byl v minulých letech založen zejména na silné domácí poptávce, dnes se však začíná ukazovat i exportní síla tureckých firem a výhoda geografické polohy.“
ČSOB Realitní mix investuje do cenných papírů, jejichž emitent zaměřuje své aktivity na oblasti realit a developmentu (výstavba, správa, provozování nemovitostí či obchodování s nimi). Fond ukládá své prostředky do společností působících na evropském a americkém realitním trhu. Převážná část aktiv fondu je zajištěna proti měnovému riziku a díky tomu se do výkonnosti fondu plně nepromítá vliv změny měnových kurzů. Výkonnost fondu byla stejně jako u předešlého poznamenána vývojem před pěti lety (viz přiložená tabulka). V průběhu let si však svou pozici napravoval a v posledních dvanácti měsících dosáhl vynikajícího výsledku 23,96 %.
ČSOB Akciový fond – Vodního bohatství – KBC ECO Fund CSOB Water je akciový fond orientující se na odvětví vázaná na vodu. Investuje do firem, které se zabývají například čištěním, odsolováním, obnovou infrastruktury, dodávkami kvalitní vody a podobně. Tyto akcie jsou vybírány po konzultaci s nezávislým výborem pro životní prostředí. Minimální podíl těchto akcií v portfoliu je 75 %. Jedná se o výkonnostně velmi stabilní fond, který zaznamenal vysoké zhodnocení v posledních čtyřech letech. Pouze v době krize, před 5 lety, se kvůli nepříznivé ekonomické situaci dostal do záporných čísel (viz přiložená tabulka). V posledních 12 měsících zaznamenal výnos 23,96 %.
„Voda je komodita, která začíná hrát v globální ekonomice stále důležitější úlohu, a to v souvislosti s klimatickou změnou a silnou vlnou nové spotřeby a urbanizace v Asii. Většina megaměst s populací nad 5 milionů obyvatel bude do poloviny století tam. Zanedbatelná není ani potřeba obnovy a inovace vodní infrastruktury v rozvinutých společnostech. To vše, spolu s ostatními faktory, ospravedlňuje zařazení tohoto fondu do akciové části portfolia,“ říká Jan Barta, generální ředitel společnosti ČSOB Asset Management, a.s., investiční společnost.
Vývoj těchto fondů potvrzuje investiční zkušenost, která říká, že to, co trhy během krize či korekce vezmou, dokážou fondy vrátit za předpokladu, že jsou profesionálně spravovány a investoři jsou ochotni dodržovat racionální investiční disciplínu. Je to právě nedostatek investiční disciplíny, který může poškodit investory stejným dílem jako negativní vývoj trhu.
Rok 2012 posílil růstovou trajektorii vývoje fondů ČSOB. Celkově 9 fondů ČSOB mělo za poslední rok výnos vyšší než 10 %. Celkově 19 fondů mělo výnos v minulém roce vyšší než 4 % a pouze 4 fondy měly v posledním roce výnos nižší než 3 %. Jediný fond měl záporný výnos.
Nejvýkonnější otevřené fondy roku 2012 v CZK jsou uvedeny v následující tabulce
Fondy | Aktuální hodnota | Změna od začátku roku | Změna za 5 let | Změna za 5 let (ročně) | Datum |
---|---|---|---|---|---|
ČSOB Akciový fond – S a V Evropa | 0,6166 | 28,81 % | -30,21 % | -8,6 % | 31.12.2012 |
ČSOB Realitní mix | 0,5794 | 21,67 % | -30,18 % | -8,59 % | 31.12.2012 |
ČSOB Akciový fond – Vodního bohatství | 838,5200 | 23,96 % | -1,99 % | -0,50 % | 2.1.2013 |
Zdroj: ČSOB Asset Management, a.s., investiční společnost
Níže najdete tabulku sumarizující výkonnost otevřených podílových fondů ČSOB a rozhovor s portfolio manažerem ČSOB AM Pavlem Kopečkem, CFA.
Výkonnost otevřených fondů v CZK
Údaje o výkonnosti jsou za období od posledního známého NAV.
Zdroj: ČSOB Asset Management, a.s., investiční společnost.
Názory portfolio manažera ČSOB akciového fondu Střední a východní Evropa Pavla Kopečka, CFA – Ekonomický potenciál Turecka převyšuje možnosti většiny evropských zemí
V portfoliu fondu, který řídíte, je i Turecko. Zařazení této ekonomiky do středoevropského a východoevropského portfolia se ukázalo jako prozíravé. Hodnota tureckých akcií vám v roce 2012 dělala radost. Myslíte, že jsme svědky „zrození“ euroasijského ekonomického tygra, který bude profitovat z možností, které mu to dává?
Myslím si, že Turecko je země, jejíž potenciál převyšuje možnosti většiny evropských zemí. Je to dáno především příznivou demografií, geografickou polohou a současnou ekonomickou situací. Turecko je složením obyvatelstva velmi mladá země, průměrný věk cca 29 let (zhruba 41 let v ČR!). Veřejné finance nejsou zatíženy vysokým zadlužením (vládní dluh 40% HDP), které se navíc v posledním desetiletí podařilo výrazně snížit. Hospodářský růst byl v minulých letech založen zejména na silné domácí poptávce, dnes se však začíná ukazovat i exportní síla tureckých firem a výhoda geografické polohy v těsném sousedství Blízkého východu. Ačkoli Blízký východ bývá často zdrojem napětí a konfliktů, Turecko dokázalo využít znalostí regionu a postupně nahrazovat chladnoucí poptávku v Evropské unii tou ze zemí Blízkého východu. Pro příští rok očekáváme růst HDP kolem 4 %, snižující se inflaci k % hranici (historická minima) a zhruba 9 % nezaměstnanost (opět poblíž historických minim).
Předpovědi pro rok 2013 týkající se trhů, které sledujete, nejsou nijak skvostné. Jsou mezi nimi ekonomiky a trhy, které tuto situaci je ustojí lépe než jiné a které to podle Vás jsou?
Mezi nejodolnější ekonomiky bych zařadil zmiňované Turecko a také Rusko. Ve středoevropském regionu je momentálně v nejlepší kondici Polsko, ale i tamní ekonomika výrazně zpomaluje.
Co soudíte o vyhlídkách ruské ekonomiky?
Ruské hospodářství, silně závislé na cenách ropy, bude čelit mnohým výzvám v tomto desetiletí. Situace na trhu s ropou doznala značných změn. Nové technologie umožňují těžit ropu a plyn z dříve nevyužitelných přírodních zásob. Odhaduje se, že USA budou již v roce 2017 čistým exportérem zemního plynu a v roce 2030 by již měly být plně soběstačné dokonce i na ropě, zatímco dnes patří k největším dovozcům. Tato situace proto bude vytvářet tlak na budoucí pokles cen a tudíž nižší příjmy státního rozpočtu Ruska a energetického sektoru. Pro příští rok se však více obáváme rostoucího napětí na Blízkém východě, které by mělo držet cenu ropy na současných úrovních s rizikem na straně vyšších cen. Rusko také trpí nepříznivou demografií (stárnutí populace) a věčně diskutabilním vlivem politických elit na chod hospodářství. Na druhou stranu má nízké zadlužení a je technologicky podinvestované, to jsou faktory nabízející prostor k růstu.
Myslíte, že výhody surovinového bohatství umožní Rusku vymanit se časem ze spoléhání se na tuto strategii, která není dlouhodobě příliš perspektivní?
Ruská vláda si uvědomuje svou závislost a dlouhodobě se snaží pomocí aktivní daňové politiky zvýhodňovat jiné sektory než energetické. Ropný sektor je výrazně zatížen daněmi a tyto zdroje jsou poté realokovány do ostatních sektorů hospodářství. Rusko bylo schopné díky vysokým cenám ropy vytvářet rozpočtové přebytky, které následně ukládá do dvou hlavních rezervních fondů. Bohužel další způsoby podpory, dotace na vědu a výzkum, apod. zůstaly jen na papíře. Pokud nedojde k výraznější změně na politické scéně, nelze si myslím očekávat od Ruska silnější odklon od současného kurzu.
Polská ekonomika svými výsledky několikrát překvapila. Co soudíte o polské perspektivě?
Polsko se stalo jednou z mála zemí, které se vyhnulo recesi v roce 2009 a v následujících letech dosáhlo zajímavého růstu. Reálný HDP vzrostl o 4,3 % v roce 2011 a odhady za rok 2012 se pohybují mezi 2 a 3 %. I zde je vidět zpomalení. Domácí poptávka ve třetím a čtvrtém čtvrtletí dokonce poklesla. Polský růst tedy na rozdíl od předchozích let již nebyl tažen domácí poptávkou, ale zahraniční. Polské firmy také očekávají poklesy zisků v letošním roce ve srovnání s rokem 2012. Z tohoto důvodu jsme opatrní na letošní vývoj v Polsku.
Minulé výnosy nejsou zárukou budoucích výnosů. Odhady výnosů nezaručují skutečnou výkonnost fondů v budoucnu. Hodnota investice a příjem z ní mohou v čase kolísat. Vyplacená částka může být v případě výběru před koncem doby trvání fondu vyšší nebo nižší než původně investovaná. Zajištění hodnoty vložené investice a výnosu se váže ke dni splatnosti (den odkoupení podílů od investorů) fondu s tím, že pokud nedojde ke splnění závazků protistran a vydavatelů (emitentů) dluhopisů držených v portfoliu fondu, vyplacená částka může být nižší než hodnota vložené investice.
Diskuse
Vložte svůj dotaz