Penzijní fondy se dohodly na způsobu zveřejňování provizí za uzavření smlouvy. Lidé uvidí, kolik stojí jejich „ulovení“
Průkopnický počin ministerstva financí na tuzemském finančním trhu - zavedení povinnosti zveřejňovat provize za podepsání smlouvy o penzijním připojištění -dostal konkrétní obrysy. Penzijní fondy se těsně před Vánocemi dohodly, jak budou pro ně nepopulární opatření, které už v listopadu zavedlo ministerstvo financí a tlačí na ně také Česká národní banka, uvádět do praxe.
Buď přesná suma, nebo návod na výpočet Podle dohody mezi fondy bude na návrhu smlouvy o penzijním připojištění uvedena buď přesně vyčíslená provize v korunách, nebo jednoduchý návod, jak se jí dopočítat.
Záměrem ministerstva přitom bylo, aby každý člověk, který se rozhodne připojistit se, hned viděl, jak vysoké má fond s jeho „ulovením“ náklady.
Popřípadě kolik na jeho podpisu vydělá finanční zprostředkovatel, jenž žije z provizí vyplácených fondem. To je věc, která dosud nemá v Česku obdoby. Fondům ani zprostředkovatelům se pochopitelně nelíbí, protože musí odkrýt své karty a vysoká viditelná provize jim může odradit i zákazníky. To už se podle některých zprostředkovatelů děje. Přesto neměli na výběr.
„Na posledním loňském zasedání prezidia se stihla schválit pravidla, jakým způsobem budou fondy provize zveřejňovat,“ potvrdil pro MF DNES šéf Aegonu Vladimír Bezděk.
Podle něho budou penzijní fondy samy dodržovat dvě metody zveřejňování a zároveň je budou doporučovat svým zprostředkovatelům. Buď klientům přesně vyčíslí celkovou provizi (své náklady) v korunách, nebo jim písemně dají jednoduchý návod, jak se částky dopočítat.
„Musí to být jednoduchá trojčlenka, která vychází například z věku klienta, doby spoření, měsíční úložky či převáděné sumy,“ dodává Bezděk.
Ministerstvo se zveřejňováním provizí snaží kultivovat trh a odrazovat klienty od zbytečných přestupů mezi fondy tím, že uvidí, jak drahé jejich přestupy jsou.
Občas se totiž stává, že zprostředkovatelé v honbě za provizemi zbytečně radí lidem přestupovat. A tyto náklady pak celý systém spoření zatěžují a stává se tak méně efektivní.
Na druhou stranu je nutné dodat, že hlavně malé fondy, které potřebují zvětšit počet svých klientů, zprostředkovatele k převádění lidí záměrně motivují.
Proto byl v rámci listopadových změn zaveden navíc ještě osmisetkorunový poplatek za přestup, který by měl přecházející klient uhradit.
Provizi, kterou zprostředkovatel získá, však uvidí i lidé, kteří do systému penzijního připojištění vstupují nově. Těm by mohla napovědět, jak vysoké má fond pořizovací náklady na nově uzavírané smlouvy.
Čím jsou vyšší, tím více může být v budoucnu ohrožena finanční stabilita fondu, popřípadě bude připisovat menší výnosy. Ze zisku by totiž měl tyto náklady umořovat a na výnosy pro klienty mu pak logicky zbude méně.
Celkově fondy musí vykazovat náklady na lovení klientů v takzvaných nákladech příštích období (viz tabulka) a také podle nich se dá orientovat při jejich výběru.
Snaha ministerstva financí, aby lidé věděli, kolik na jejich ulovení vynaložil penzijní fond peněz, má však i negativní výsledky, které ministerstvo nezamýšlelo.
„Vím už o několika případech, kdy lidé poté, co viděli provizi, odmítli smlouvu podepsat,“ říká spolumajitel poradenské a zprostředkovatelské firmy IMG Vratislav Hybner. Podle něho to tito zájemci zkusili ještě na pobočkách penzijních fondů, když však viděli na smlouvě stejnou částku (penzijní fondy v nákladech obvykle nerozlišují, jak dlouhý je zprostředkovatelský řetězec), která se pohybuje v rozmezí několika stokorun až tisíců korun, rozhodli se spořit na stáří jinak.
Lidé se nad provizí rozčilují, občas nezačnou spořit To je věc, která se státu, jenž bude mít v budoucnu problémy s vyplácením důchodů, nelíbí. I když už má penzijní připojištění přes 4,2 milionu lidí, zájmem státu je, aby jich spořilo na stáří ještě více a hlavně vyšší částky.
Už teď je totiž jisté, že v budoucích letech nebude mít stát na to, aby všem lidem vyplácel důchody alespoň částečně nahrazující jejich pracovní příjmy.
Tlakem na co nejvyšší penzijní připojištění se tak částečně zbavuje hrozících sociálních problémů s důchodci, kteří budou mít nízké státní důchody. „S vaničkou se občas vyleje i dítě,“ upozorňuje Bezděk, jenž obhospodařuje jeden z nejmenších fondů na trhu a potřebuje dále růst.
Povinnost zveřejňovat provize by se přitom časem mohla vztahovat například i na životní pojistky. Ministerstvo o rozšíření rozhodne příští rok, až vyhodnotí, jak funguje opatření u penzijních fondů.