V nedávných dnech byl zveřejněn záměr Ministerstva financí České republiky na prodloužení časového testu pro daň ze zisku z prodeje cenných papírů, a to ze šesti měsíců na pět let. Zatímco nyní je nutno platit daň ze zisku z prodeje cenného papíru v případě, že je cenný papír prodán do šesti měsíců od nákupu, ale pokud časové rozmezí překročí šest měsíců, je zisk od daně osvobozen. Nově by tedy touto hranicí mělo být pět let. Pro srovnání, v případě investic do nemovitostí již nyní platí časový test pěti let (výjimku mají pouze nemovitosti, ve kterých měl poplatník bydliště).
Fondy peněžního trhu vs. vkladové účty
Tento záměr je kritizován s tím, že by měl mít negativní dopad zejména na tzv. fondy peněžního trhu, u kterých je doporučovaný investiční horizont jeden rok. Fondy peněžního trhu jsou podílové fondy, které investují výhradně do tzv. nástrojů peněžního trhu, kterými jsou zejména vklady u bank a vysoce kvalitní dluhopisy, vždy se však musí jednat o nástroje se splatností do jednoho roku.  V posledních několika letech se staly velmi módním produktem, který je klientům nabízen tam, kde by jim byly dříve nabízeny spořicí účty nebo termínované vklady.
Móda fondů peněžního trhu dostoupila takové úrovně, že v různých investičních modelech a doporučeních se setkáváme s automatickým doporučením ukládat krátkodobou rezervu do fondu peněžního trhu, zatímco mírně likvidnější a bezpečnější varianta spořicího účtu není vůbec zmíněna. Spořicí účet je mírně likvidnější proto, že zpětný odkup podílového listu fondu peněžního trhu je zpravidla přece jen o pár dnů delší než převod financí ze spořicího účtu, a bezpečnější je proto, že vklady u bank jsou ze zákona pojištěny, zatímco investice do podílových listů nikoli. Více: Pojištění vkladu 2011: po krachu banky a záložny peníze do tří týdnů. Teoreticky
Úroky ze spořicích účtů a termínovaných vkladů ovšem podléhají srážkové dani (byť ZUNO Bank nedávno využila mezeru v zákoně a nabídla spořicí účet s denním připisováním úroků, který umožňuje se této dani do jisté míry vyhýbat). Naopak u fondů peněžního trhu k tomuto zdanění nedochází, neboť klient svůj zisk realizuje nikoli v podobě úroku, ale v podobě zvýšené prodejní ceny podílového listu při jeho zpětném odkupu, takže, pokud splní časový test (nyní šest měsíců, podle záměru pět let), je od daně osvobozen. Tato daňová výhoda (byť vyvážená náklady fondu) se stala jedním z prodejních argumentů prodejců fondů peněžního trhu.
Poznamenávám, že podílové fondy samotné jsou podle § 21 zákona 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, zásadním způsobem daňově zvýhodněny. Prodloužení časového testu tedy samo o sobě znamená spíše srovnání podmínek na trhu, neboť z pohledu klienta budou daňové podmínky stejné, ať bude investovat do fondu peněžního trhu, termínovaného vkladu nebo spořicího účtu.
Volba klienta mezi fondem peněžního trhu na straně jedné a spořicím účtem či termínovaným vkladem na straně druhé má ovšem ještě jeden rozměr, a tím je likvidita bankovního sektoru. Nedávná finanční krize byla mimo jiné krizí likvidity. Jinými slovy, ukázalo se, že banky, které se v době konjunktury financovaly prostřednictvím peněžního trhu, v okamžiku ztráty důvěry na trzích nejsou schopny vyplatit své závazky, neboť jejich aktiva nejsou dostatečně likvidní.
Je přitom zcela bezvýznamné, jestli jde o aktiva toxická, nebo naopak kvalitní. Pokud například banka získané prostředky půjčila ve formě hypotečního úvěru se splatností dvacet let, není v průběhu těchto dvaceti let tyto prostředky schopna vkladatelům vyplatit, ať se jedná o hypoteční úvěr toxický, nebo výjimečně kvalitní, protože nemůže po svém dlužníkovi vyžadovat předčasné splacení úvěru. Pokud by tedy k poskytnutí takového hypotečního úvěru použila např. finanční prostředky získané z krátkodobého vkladu fondu peněžního trhu, podstupovala by zásadní likviditní riziko.
Jednu z nejbezpečnějších forem financování pro banky představují střednědobé a dlouhodobé termínované vklady, se kterými je vkladatel po celou dobu vkladu zavázán nemanipulovat. Nynější spořicí účty, u kterých je vkladatel často různými prémiemi motivován vklad nevybírat, se přitom do jisté míry přibližují termínovaným vkladům. Naopak prostředky, které klient vloží do fondu peněžního trhu, jsou následně bankám (nebo jiným zájemcům) zpřístupněny prostřednictvím peněžního trhu, a jsou z tohoto pohledu mnohem méně stabilní, neboť fond sám musí dbát o svou likviditu a nemůže prostředky uložit např. na pětiletý termínovaný vklad.
Mobilní aplikace – nepřetržité informace o českých trzích
Basel III
Na proběhlou (či probíhající) krizi reagují nová pravidla Basel III, která se soustřeďují zejména právě na otázky likvidity a stability financování bank. Cílem je dosáhnout, aby banky udržovaly rovnováhu mezi likviditou svých aktiv (poskytnuté úvěry, nakoupení cenné papíry a podobně) na straně jedná, a stabilitou (trvalostí) svých pasiv (vklady klientů, vydané dluhopisy či hypoteční zástavní listy a podobně) na straně druhé. Čím likvidnější jsou aktiva banky, tím méně stabilní mohou být její pasiva, a naopak. V zájmu rozvoje ekonomiky nepochybně je, aby banky byly schopné financovat nejen krátkodobé výdaje, ale i dlouhodobé investice, ať již do bydlení v případě obyvatelstva (hypotéky), nebo do podnikatelských záměrů podnikatelských subjektů (investiční úvěry).
Proto je podle těchto pravidel  pro banku důležité, aby si podstatnou část financování opatřovala pomocí střednědobých a dlouhodobých termínovaných vkladů (100% váha pro účely výpočtu poměru čistého stabilního financování), nebo alespoň spořicích účtů a krátkodobých termínovaných vkladů (85% váha – vkladatelé sice své prostředky na spořicích účtech právně vybrat mohou, v praxi tak však činí jen občas, krátkodobé termínované vklady pak mívají tzv. revolvingový charakter), a naopak financování prostřednictvím peněžních trhů by mělo být jen doplňkové (pro účely výpočtu poměru čistého stabilního financování vůbec není zohledňováno).
Navrhované opatření, které na trhu narovná podmínky ku prospěchu termínovaných vkladů a spořicích účtů, tedy rovněž přispěje k dlouhodobé stabilitě bankovního sektoru a jeho schopnosti financovat rozvoj ekonomiky. Čtěte také: Vyplatí se vám odejít do důchodu před důchodovou reformou?
Nejen fondy peněžního trhu
Na závěr je třeba připomenout, že změna daňového režimu se samozřejmě vztahuje nejen na podílové listy fondů peněžního trhu, ale i na podílové listy fondů dluhopisových a akciových a samozřejmě i na dluhopisy a akcie samotné, stejně jako na ostatní cenné papíry. Diskuse těchto dopadů by nepochybně vydala na další článek. Jen na okraj přitom poznamenávám, že investiční horizont u těchto cenných papírů je obecně výrazně delší, často pět či více let, a výnos investor často realizuje ve formě dividend (jejichž zdanění má být naopak zrušeno) či úroků (které jsou zdaněny již nyní).