Při potížích Itálie a Španělska by nejvíc krvácely francouzské banky
V případě zhoršení situace a vážných problémů v Itálii a Španělsku by nejohroženější zemí v Evropě byla Francie. Má sama velký dluh a navíc v půjčování zemím, které to mají nahnuté, patřila k nejaktivnějším. Francouzské banky napůjčovaly Itálii 364 miliardy dolarů (6,9 bilionu korun) a Španělsku 120,1 miliardy (2,3 bilionu Kč).
V případě zhoršení situace a vážných problémů v Itálii a Španělsku by nejohroženější zemí v Evropě byla Francie. Má sama velký dluh a navíc v půjčování zemím, které to mají nahnuté, patřila k nejaktivnějším.
Francouzské banky napůjčovaly Itálii 364 miliardy dolarů (6,9 bilionu korun) a Španělsku 120,1 miliardy (2,3 bilionu Kč). Vyplývá to z informací Banky pro mezinárodní platby (Bank for International Settlements) z června.
"Především pro francouzské banky, které již musely odepsat velké částky řeckého dluhu, jsou potíže Itálie poměrně značným rizikem," potvrzuje ekonom společnosti Cyrrus Marek Hatlapatka. "Kdyby se měla situace znovu na italské nebo španělské frontě zhoršit, tak by to Francie asi opravdu odskákala nejvíc," přitakává další expert z Patria Finance David Marek.
V odborných kruzích se už před měsíci spekulovalo o tom, že by Francie mohla přijít o svůj elitní rating. Agentura Moody’s v září snížila kvůli Řecku rating dvěma největším francouzským bankám Credit Agricole SA a Société Générale (vlastník Komerční banky). Tyto ústavy teď počítají se ztrátou ze znehodnocených řeckých aktiv.
"My se dlouhodobě domníváme, že snížení francouzského ratingu je jen otázkou času," říká analytička Next Finance Markéta Šichtařová s ohledem na vysoký dluh. "O nižší rating si říká i fakt, že právě francouzský - a vedle toho také německý - bankovní systém je skutečně silně kapitálově propojen s bankovními systémy jihu," dodala.
Pro Francii také není dobré, že většinu dluhu drží zahraniční věřitelé. Z informací společnosti J. P. Morgan vyplývá, že se země o domácí věřitele opírá jen ze 41 procent. Na druhé straně španělský dluh drží z 58 procent domácí banky a jiné instituce, v případě Itálie je podíl o procento nižší.
"Vždy je pro danou zemi lepší, když větší část dluhopisů drží domácí věřitelé. Ti si dvakrát rozmyslí, zda potopí svoji zemi v případě, že se dostane do problémů," vysvětluje analytik finančních trhů Martin Prokop z Next Finance. To je případ třeba extrémně zadluženého Japonska, kde většinu dluhu drží japonské domácnosti a banky a vysoký dluh netlačí úroky u dluhopisů nahoru.
Kromě Francie má hodně kapitálu v italských a španělských státních dluhopisech také Německo a možná trochu překvapivě i Nizozemsko (viz přehled zemí v tabulce). "V Holandsku jsou poměrně velké banky, ať už jde o ING nebo Rabobank," vysvětluje to ekonom David Marek.
Diskuse
Vložte svůj dotaz