Výprodejní panika dostihla i peněžní fondy. Od začátku října lidé prodali podílové listy v hodnotě 2,5 miliardy korun. Tolik peněz klienti z fondů neodsáli ani v únoru či březnu, kdy po prudkých propadech burz panovala velká nejistota, jak se krize dál vyvine.

Finanční krize poslala roční výkonnost některých fondů peněžního trhu do záporu. Rekordmanem je ESPA český korporátní fond peněžního trhu , který má roční výnos -7 procent. Ale i v rozbouřených vodách některé konzervativní fondy dokážou bezpečně kormidlovat a dosahovat výnosu okolo tří procent. Vše se odvíjí od toho, kolik dluhopisů společností, kterým hrozí finanční problémy, fondy drží.

Peněžní fondy odvozují výnos z kapitálové a důchodové složky. Důchod představují úroky z dluhopisů či z bankovních vkladů. Kapitálový výnos je závislý na ceně dluhopisů, které fondy vlastní. „Dluhopisy mají v čase různou tržní cenu, za kterou je vlastník může prodat,“ vysvětluje Jan Barta, ředitel Investiční společnosti ČSOB . Pokles úroků například zvýší cenu dluhopisů. Dluhopis může stát 100 korun a nést ročně pět korun, má tedy pětiprocentní úrokovou míru. Pokud tržní úroková míra klesne na 4 procenta, tak cena dluhopisu začne růst, protože investoři ho budou kvůli vyšší výnosnosti více kupovat. Vyšší poptávka zvýší jeho cenu až do bodu, kdy 5 korun bude představovat čtyřprocentní výnos, tedy na 125 korun.

Přestože v srpnu ČNB úrokové sazby snížila a předpokládá se jejich další snížení, což by teoreticky mělo zvýšit cenu dluhopisů, ztratila řada peněžních fondů takřka celý výnos , který za poslední rok vytvořily. „Pokud je u nějaké banky o procento větší pravděpodobnost, že zkrachuje, musí cena dluhopisu této banky o toto procento poklesnout,“ říká Barta. Logika je stejná, jako kdyby vzrostla úroková míra. Majitelé dluhopisů totiž požadují tzv. rizikovou prémii.

Pokud investor chce dluhopis rizikovější firmy držet, bude požadovat rizikovou prémii třeba dvě procenta. Dluhopis úročený pěti procenty by tak byl ochotný držet, jen když celková výnosnost bude činit sedm procent. Aby investoři na tento výnos dosáhli, musí se cena výše uvedeného dluhopisu snížit na 71,5 koruny. „Dynamičtější fondy peněžního trhu, kterých je většina, mají kreditní riziko,“ tvrdí Hana Trhoňová z firemní komunikace České spořitelny . Tak například dluhopisy islandských bank ztratily velkou část své hodnoty, protože riziko krachu je veliké.

Ale i tak se dají najít fondy , které mají výnos zhruba tři procenta. Například peněžní fond Komerční banky toho docílil ultrakonzervativní strategií, jak banka popisuje hospodaření fondu na svých stránkách. „Fond bude i nadále investovat do státních pokladničních poukázek a ukládat prostředky na vysoce úročených bankovních vkladech ,“ popisuje Pavel Hoffman, ředitel marketingu IKS KB , obecnou strategii konzervativních fondů. Daří se i peněžnímu fondu Credit Suisse . Sice je vlastníkem firemních dluhopisů, ale má štěstí.Vlastněné dluhopisy dosud nezasáhl významný propad cen. Zatím dosahuje ročního zhodnocení 3,25 procenta.

I když existuje nyní zvýšené kreditní riziko, manažeři i nadále věří v lepší výkony.

„Se stoprocentní jistotou to samozřejmě tvrdit nelze, nicméně si myslíme, že vyšší výkonnost peněžních fondů než spořících účtů v budoucnosti je velmi pravděpodobná,“ tvrdí Jana Kafková z ING . Analytici také očekávají, že ČNB sníží sazby, což by mohlo pomoci cenám dluhopisů a naopak vytvořit prostor pro snižování výnosů ze spořících účtů. Stejně tak je nutné si uvědomit, že při držbě déle jak šest měsíců není nutné platit z výnosu fondu daň z příjmu .

„U spořícího účtu na sebe klient bere pouze riziko krachu banky ,“ říká Petr Pokorný, ředitel oddělení Securities Trading v LBBW . Pokud padne společnost, jejíž dluhopisy má fond v portfoliu, přijme klient omezenou ztrátu. Při pádu finanční instituce , která klientovi poskytuje spořící či termínovaný vklad, uvidí majitel účtu peníze jen do výše pojištění, jehož horní hranici chce nyní vláda zvýšit na 50 tisíc eur.