moderátor
--------------------
No, a dnešní Poradna je finanční poradnou, a proto tady znova vítám pana inženýra Zdeňka Simajchla ze společnosti Partners. Dobré odpoledne.
Zdeněk SIMAICHL, inženýr, Partners
--------------------
Krásné odpoledne.
moderátor
--------------------
Pane inženýre, opět se ponořím do těch vašich cizích slov. Dneska tady máme napsáno nosné téma pro páteční rodinné finance zajištění investic do otevřených podílových fondů.
Zdeněk SIMAICHL, inženýr, Partners
--------------------
Přesně tak. Ono to dnešní téma bude jakýmsi pokračováním vlastně toho minula, kdy jsme hovořili obecně o zajištění prostředků na finančním trhu, respektive připomenuli jsme jeho 2 až takové 3 základní pilíře. To znamená nejdůležitější fond pojištění vkladů, garanční fond obchodníků s cennými papíry a zajišťovací fond družstevních záložen, který, jak jsme říkali, už pomalinku ukončuje svoji činnost. A v rámci sjednocení dohledu nad finančním trhem jeho pravomoci přešly na fond pojištění vkladů. Na závěr jsem v rychlosti zmínil takovou poměrně asi důležitou zprávu, že 3 nejvyužívanější rezervotvorné produkty, což samozřejmě kromě běžného účtu jsou otevřené podílové fondy, o nich dneska hlavně bude řeč, potom penzijní fondy a dál ty rezervotvorná životní pojištění. To znamená nejčastěji kapitálové nebo investiční. Tak v podstatě v žádném z těchto fondů pojištěné nejsou. A přitom v nich, je v nich spousta peněz vůbec od drobných investorů a spousta lidí tyto produkty využívá.
moderátor
--------------------
Čili my se dnes budeme bavit o tom, jakým způsobem zajistit, abychom nepřišli o peníze?
Zdeněk SIMAICHL, inženýr, Partners
--------------------
Tak. Já už jsem tady naznačil posledně, že u těch penzijních fondů, tam už teda toho bylo řečeno dost a dost. Mimochodem ty penzijní fondy jsou hodně podobné v tom zajištění právě otevřeným podílovým fondům, když tedy teďka odmyslím znění zákona o penzijních fondech. Ty, u těch pojistek jsem říkal, že se nějaká právní úprava připravuje, takže tam se můžeme těšit na nějaké zajištění, řekl bych už v dohledné době.
moderátor
--------------------
A doufejme, že těšit tedy.
Zdeněk SIMAICHL, inženýr, Partners
--------------------
Doufejme, že těšit, přesně tak. A trošku nám zůstaly otevřené právě ty podílové fondy. Já už jsem posledně říkal, že tam to vlastně není zase až tak potřeba. A dneska, dneska také řeknu, proč. Ono by to totiž ve svém důsledku pouze zatěžovalo nákup těch podílových listů dalšími a dalšími poplatky. Takže jak to tam vlastně je? S tím investováním jsou obecně spojeny 2 typy rizik. Riziko tržní a riziko kreditní. To tržní riziko je dáno vývojem trhu, respektive vývojem hodnoty toho koupeného podílového listu. A v praxi to znamená zisk nebo ztrátu z toho investování. To kreditní riziko může u otevřeného podílového fondu být reprezentováno například zpronevěrou peněz, to znamená nějakou kriminální činností, anebo sníženou likviditou, to znamená možnost směnit podílové listy zpátky na peníze. Když chci naopak zase z podílového fondu peníze vybrat. To tržní riziko je jasné, tam tím je dán v podstatě vůbec ten smysl toho investování. Investuji a realizuji buď zisk, anebo ztrátu. A to kreditní riziko je u těch otevřených podílových fondů omezeno prakticky k nule. Podstatou tohoto tvrzení je skutečnost, že majetek podílového fondu, to znamená to jsou právě cenné papíry a hotovost, tak jsou vždy oddělené od majetku investiční společnosti, která je pouze a v předem daném rozsahu spravuje. Ten majetek jako takový je uložen u takzvaného depozitáře. Tím depozitářem ve většině případů bývá renomovaná banka, to znamená je to velmi bezpečné uložení. A každá investiční společnost, která obchoduje s podílovými fondy, anebo je i spravuje, tak má svého depozitáře. Důležité je, že tento princip, jak už jsem dneska naznačil, platí právě i u těch penzijních fondů. To znamená ten mechanismus toho zabezpečení je stejný. Ta funkce toho depozitáře spočívá zejména v kontrole finančních toků, nákupu a prodeje cenných papírů a zejména v kontrole dodržování investiční strategie jednotlivých fondů. Ten depozitář je v podstatě přímo zodpovědný za to, že fond používá majetek investorů v souladu se statutem konkrétního podílového fondu. To znamená jediné peníze, který, které depozitář dovolí investiční společnosti odčerpat vlastně z majetku toho fondu, tak souvisí s poplatky, na které mají ze statutu nárok a klienti už z té podstaty jsou s nimi předběžně info..., nebo jsou o nich předběžně informováni. V praxi, teď to převedu trošku do lidštiny. A v praxi to kolečko funguje tak, že investor, to znamená já nebo vy, tak uzavírá smlouvu s investiční společností o nákupu podílového listu a posílá peníze na účet depozitáře. To znamená nepo..., neposílá je na účet peníze investiční společnosti, ale v podstatě na účet té banky. A tam leží. Portfolio manažer, to znamená to je člověk, který spravuje ten fond, nakupuje ty cenné papíry, nebo je naopak prodává, tak dává na základě té podepsané smlouvy, to znamená smlouvy o tom, jaký ten podílový fond jsem si vybral do svého portfolia, tak dává pokyn právě tomu depozitáři a dává mu pokyn teda k nákupu cenných papírů. Ten depozitář v první fázi ověří, jestli ten pokyn je v pořádku, to znamená, jestli skutečně ta smlouva byla, byla podepsána klientem autorizována. A zda je v souladu se statutem fondu. A ty peníze, které leží na tom jejich účtu, které tam poslal klient, tak poté v souladu s tím nákupem nebo pokynem k nákupu, tak samozřejmě provede. Důležité je, že ty cenné papíry nejdou ani klientovi, nejdou, nezů..., nejdou ani do té investiční společnosti, ale zůstávají v úschově u depozitáře. To znamená, pokud se investiční společnost dostane do nějakých ekonomických potíží, tak na majetek fondu to v tento moment v podstatě nemá vůbec žádný vliv a na hodnotu cenného papíru samozřejmě také ne. V takovým okamžiku by správu pravděpodobně převzal, nebo v případě problémů investiční společnosti by správu převzala jiná investiční společnost. A to nejhorší, co by v tento moment pravděpodobně hrozilo, by bylo, že ta nová společnost by sloučila majetek tohoto fondu s nějakým, který už má ve své nabídce, anebo by ten fond například přejmenovala. Ale v žádném případě nehrozí ztráta majetku nebo nějaké odčerpání finančních prostředků prostě proto, že ten depozitář to nedovolí.
moderátor
--------------------
Ano. Tak, to bylo tedy vyčerpávající, si myslím. Ne tím, že byste mě vyčerpal, ale že skutečně ty informace byly vyčerpávající. Pokud by i naši posluchači chtěli cokoliv doplnit k tomuto tématu, tedy zajištění investic do otevřených podílových fondů, nebo se zeptat na cokoliv jiného pana inženýra Simajchla, dávám k dispozici telefonní čísla 221552525, anebo 2424 na konci. Volat můžete už během písničky.
moderátor
--------------------
S inženýrem Zdeňkem Simajchlem ze společnosti Partners se tady bavíme o zajištění investic do otevřených podílových fondů. Dal jsem vám k dispozici naše telefonní čísla, která ještě jednou zopakuji 221552525 nebo 2424 na konci. A my máme, myslím, na telefonu prvního posluchače se svým dotazem. Dobré odpoledne. Haló, haló.
posluchač
--------------------
Haló.
moderátor
--------------------
Ano. Už se slyšíme, tak můžete se ptát.
posluchač
--------------------
Tak je to výborné. Jo, z Liberce. A měl bych dotaz. Jak to dopadne potom s pojištěním toho fondu, když lehne depozitář? Renomovaná banka, nebo co je dneska renomovaná banka?
moderátor
--------------------
Ano, myslím, že pan inženýr rozumí vaší otázce. Je dobrá, to by mě taky zajímalo.
Zdeněk SIMAICHL, inženýr, Partners
--------------------
To je skutečně velmi dobrá otázka, protože už z historie a ze zkušenosti víme, že samozřejmě i renomovaná banka může, může zkrachovat. Koneckonců i státy nám krachují, takže proč ne, proč ne banky. A v takovém případě, pokud zkrachuje ten depozitář, tak mám opět pozitivní zprávu. Ta tržní hodnota těch cenných papírů se samozřejmě nemění. To, co se stane je, že výkon té funkce přejde na jiného depozitáře, to znamená jiné banky. A z hlediska vlastně konkurzní podstaty jako takové, tak ty svěřené účty, ať už se to týká teda jak těch cenných papírů, tak samozřejmě té hotovosti, tak nejsou v majetku banky. To znamená nevstupují do té konkurzní podstaty. Takže ta výměna toho depozitáře, samozřejmě neproběhne to ze dne na den, ale více či méně se to operativně dá vyřešit velmi rychle. Takže dokonce ani krach banky v podstatě, to znamená toho, té záruky té renomované banky, tak neznamená pro podílníky, které mají ve, v otevřeném podílovém fondu své peníze, žádný závažnější problém.
moderátor
--------------------
V celku pozitivní informace takhle při pátku. Máme tady další dotaz. Dobré odpoledne.
posluchač
--------------------
Dobrý den. Tady je posluchač z Litoměřic.
moderátor
--------------------
Ano.
Zdeněk SIMAICHL, inženýr, Partners
--------------------
Dobrý den.
posluchač
--------------------
Pane inženýre, já bych se vás chtěl zeptat, možná, že to nesouvisí úplně přesně s tímto, ale Litoměřice měly investiční fond, Český národní investiční, kde jsme tam my vlastně udělali, my investoři chybu, že nebyly naše peníze, my jsme taky byli investoři. Zahraniční investice jsou chráněný a naše nebyly, převedlo se to pak do Prahy a různě se měnili konkurzní správci, až se to úplně vytratilo. A lidi tam nechali peníze za celý domy, prodali je a všecko to přišlo pryč.
moderátor
--------------------
Ano, děkujeme.
Zdeněk SIMAICHL, inženýr, Partners
--------------------
Tak, já bohužel o tomhletom případu nemám podrobnější informace, takže nemůžu ...
moderátor
--------------------
To by asi chtělo něco konkrétního.
Zdeněk SIMAICHL, inženýr, Partners
--------------------
... nemůžu ani konkrétně odpovědět. Vím, že pokud by to byl klasický otevřený podílový fond, tak tam by něco podobného nehrozilo. Pokud to byl nějaký obchodník s cennými papíry, který v podstatě využíval prostředků občanů města Litoměřic k nákupu nějakých cenných papírů, popřípadě ke spekulacím a došlo tam k tomu, že, že ty peníze byly nějak zpronevěřeny, anebo se ztratily někde v neznámu, tak za toto by měl právě ručit ten garanční fond obchodníků s cennými papíry. Tam je u něj trošičku problém, tam to trošičku dýl trvá. Oni samozřejmě musí do nějakých 3 měsíců zahájit ty výplaty, ale může to trvat až 5 let. Mimochodem klienti bývalého Privat Investors nebo KTP Kvantum by samozřejmě mohli, mohli vyprávět. Tam k té výplatě, to bylo někdy v roce 2001, tak tam k té výplatě těch posledních klientů došlo teprve před dobou relativně nedávnou. To znamená ten fond byl zcela vyčerpán, byl v dluzích, pomáhal tomu stát. Dneska už je jakž takž konsolidovaný a začíná plnit svoji funkci tak, jak by teda skutečně měl. Ne, že by předtím neplnil, ale, řekněme, že chyběly finanční prostředky. Nyní ty příjmy už jsou poměrně stabilizovány. Takže pokud se to týká nebo spadá to do tohoto ranku, tak bych doporučoval obrátit se tam. V opačném případě to bude asi spíš věc pro právníky. Ale znova opakuji, pokud by to byl klasický otevřený podílový fond, tak tam by v podstatě na ten majetek to nemělo žádný vliv.
moderátor
--------------------
To byl inženýr Zdeněk Simajchl ze společnosti Partners, se kterým se pro tuto chvíli loučím. Pěkný víkend vám přeju, pane inženýre.
Zdeněk SIMAICHL, inženýr, Partners
--------------------
Také děkuji za pozvání a krásný víkend.
moderátor
--------------------
Mějte se hezky.