Vydělaná koruna těší české investory méně, než je bolí ta prodělaná. Není proto divu, že mezi novými podílovými fondy pro drobné investory budou zřejmě i letos dominovat ty zajištěné. Silný odliv peněz z podílových fondů , spojený s finanční krizí, se ve 2. čtvrtletí loňského roku zastavil.
Objem majetku, který spravovaly fondy členů Asociace pro kapitálový trh (AKAT) by se tak mohl podle některých odhadů koncem loňského roku pohybovat kolem 230 mld. korun. Kolik to bude koncem letošního roku, závisí na řadě okolností, včetně novinek, uváděných letos na trh.
Jak bylo možné očekávat, většinu těch letošních by opět mohly tvořit zajištěné fondy. Nízké úrokové sazby a drahé opce sice mohou limitovat jejich potenciální výnosy, řada investorů, ale vzhledem ke stále nejisté situaci na trhu preferuje právě fondy garantující jim při špatném vývoji trhů vrácení původní investice.
Investiční společnost ČSOB se s ohledem na chystanou primární emisí akcií ČSOB omezila na prohlášení, že hodlá dál každý měsíc nabízet právě nové zajištěné fondy.
Letošní nabídku Investiční společnosti České spořitelny , podle výše spravovaných aktiv dvojky na domácím trhu, budou podle šéfa Martina Burdy nadále tvořit „klasické“ otevřené podílové fondy. Zajištěným fondům jako doplňkovému investičnímu instrumentu se IS ČS nebrání, pro rok 2010 ale zatím žádné nechystá.
Finanční krize podle Burdy ukázala, že investoři mají většinou "asymetrický rizikový profil" – vydělaná koruna je těší méně, než je bolí prodělaná. IS ČS proto nabídne fyzickým i právnickým osobám otevřený podílový fond, který umí aktivně omezovat ztráty, když trh dlouhodobě klesá, a zároveň nabízí zajímavý růstový potenciál, když trh roste. Výsledky testu, jak by se fond choval během krize, jsou prý velmi povzbudivé. Podobný produkt, který má společnost několik let pro privátní klienty, je velmi úspěšný. Institucionálním investorům nabízí IS ČS (jako konkurence) různá řešení na míru u řady zajímavých tříd aktiv s rozličnými metodami řízení fondu.
Burda nečeká, že se na českém trhu objeví nový velký hráč. V poslední době ho spíše někteří globální hráči opouštějí. „Podle mého názoru budou na českém trhu podílových fondu dál dominovat investiční společnosti velkých českých bank,“ řekl serveru Peníze Burda.
K jedné velké změně ale dochází. Třetí největší investiční společnost IKS Komerční banky patří od ledna do nové investiční skupiny Amundi, v níž má 70% podíl Crédit Agricole Asset Management a 30 % Société Générale Asset Management (mateřská SG je majoritní akcionář Komerční banky). Amundi je podle dat z konce roku 2008 třetím největším správcem aktiv v Evropě. Jde o součást projektu na sloučení aktivit CAAM a SGAM.
„Díky tomu bychom měli být schopni dál rozšířit naši nabídku. Vzhledem k této změně se nemůžeme vyjádřit ke konkrétním produktům a novinkám, které se připravují,“ uvedl místopředseda představenstva IKS KB Pavel Hoffman.
Pioneer Investments , patřící do skupiny UniCredit Bank , chce podle člena představenstva Pioneeer Asset Management Petra Šimčáka, nově nastavit tříletou periodu u fondu Pioneer – zajištěný fond 2. Stávající končí 26. července. Společnost letos rovněž hodlá dál rozšiřovat nabídku lucemburských fondů.
Vysoká očekávání investorů po loňských velkých výnosech kapitálových trhů zvyšují zájem klientů o tzv. doplňkové investice, tedy fondy zaměřené na rozvíjející se trhy, komodity, či utility, které nejsou jádrem jejich investičního portfolia, ale mají zajímavý výnosový potenciál. To může na český trh přilákat nové zahraniční správce, nebo přimět stávající k dalšímu rozšíření nabídky.
Pátý největší hráč na trhu ČP Invest ze skupiny Generali PPF, hodlá v roce 2010 klientům nabídnout nejméně dva nové zajištěné fondy. Jak uvedl obchodní ředitel ČP Investu Martin Pšaidl, chce společnost s ohledem na prodej fondů na Slovensku, případně v dalších zemích, začít nabízet eurové alternativy stávajících fondů. Týká se to fondů peněžního trhu, korporátních dluhopisů, globálních značek, ropy a energetiky a fondu nových ekonomik. Eurovou novinkou bude speciální komoditní fond. Prodej těchto fondů chce ČPI zahájit do konce března. Rozsáhlejší vstup zahraničních fondů na český trh Pšaidl neočekává.
Žádný z oslovených představitelů fondů letos neuvažuje o slučování dalších spravovaných fondů.
V této souvislosti je zajímavý jejich názor, jaká by měla být minimální velikost fondu, aby se ho vyplatilo spravovat. Podle Burdy to záleží případ od případu. Obecně vidí tuto hranici efektivity okolo 300 milionů Kč, optimální velikost fondu je ale přes miliardu korun.
Šimčák soudí, že by mělo jít minimálně o 10 milionů eur (asi 260 mil. Kč), lépe od 20 mil. eur a úplně nejlépe od 50 milionů eur. Podle Pšaidlových slov by se měla optimální velikost fondu pohybovat v řádu stovek milionů korun.
Tento parametr hraje nepochybně důležitou roli. Pro investory proto může být velmi užitečné, když si uvedené názory porovnají s realitou fondů na penize.cz , nebo stránkách AKAT .