USA se nechtějí podílet na posílení Mezinárodního měnového fondu, který má bojovat s dluhovou krizí v Evropě. V Británii se kvůli euru hádá koalice. PRAHA Když se v roce 2009 jednalo o zažehnání finanční krize, která vznikla vUSA přeprodáváním špatných hypoték do celého světa, byly USA hlavním tahounem navyšování prostředků Mezinárodního měnového fondu (MMF), který následně hasil problémy spojené s krizí.
Teď MMF potřebuje další peníze na zvýšení své „záchranné“ kapacity pro evropskou dluhovou krizi. Spojené státy však daly najevo, že tentokrát zůstanou stranou.
„USA podporují snahu (k záchraně eura), ale nebudou se na ní podílet,“ uvedl pod podmínkou anonymity jeden z představitelů administrativy amerického prezidenta Baracka Obamy pro agenturu Bloomberg. Sám Obama minulý týden řekl, že Evropa je dost bohatá a že nevidí důvod, proč by svůj problém nemohla vyřešit.
Bohužel to přestává být s rozšiřováním dluhové krize pravda a Evropě by se tak hodily další zdroje.
Její představitelé se na pátečním summitu rozhodli, že do MMF poskytnou půjčky ve výši 200 miliard eur, které bude moci fond používat dál při pomáhání jednotlivým evropským státům.
Je to právně a politicky jednodušší řešení, než kdyby jednotlivé země posílaly peníze do států zasažených krizí přímo. A navíc MMF může lákat zdroje i odjinud. Hovoří se hlavně o Brazílii či Jižní Koreji, naopak Čína je zatím vůči přímým půjčkám vlažná. Raději se do Evropy vydává přímými investicemi do firem.
Spojené státy si přitom vážnost situace v Evropě uvědomují. Šéf amerických ozbrojených sil Martin Dempsey dokonce uvedl, že by případný rozpad eurozóny mohl vyústit v rozpad celé evropské sedmadvacítky a v masové nepokoje. Podle něj by se další prohlubování krize dotklo i americké armády, která má na evropských základnách 80 tisíc vojáků.
Dluhovou krizi se pokoušeli představitelé EU definitivně zastavit na pátečním summitu. Kromě dvou set miliard eur pro MMF se dohodli na přísnějších rozpočtových pravidlech. Bez výjimky s nimi souhlasí země eurozóny, státy s vlastní měnou si vzaly čas na rozmyšlenou.
Zásadně proti se zatím postavila jen Británie ústy svého premiéra Davida Camerona. Ten si tak vysloužil uznání od euroskeptických Britů a konzervativců, naopak ho o víkendu kritizoval koaliční partner, předseda britské liberálně demokratické strany a vicepremiér Nick Clegg. Prý se obává, že se Británie dostane ještě více na okraj Evropy a bude izolovaná amarginalizovaná v rámci Unie.
Reakce finančních a kapitálových trhů na páteční summit se plně ukážou dnes. Americké akcie v pátek rostly, euro naopak oslabilo.