Kvůli krizi fondy poplatky nezvednou. Spíše naopak.
Finanční krize nepotěšila investiční společnosti, pro něž úbytek aktiv znamená menší zisk. Kompenzovat si to vyššími poplatky ale prý nehodlají. Klienty chtějí tento rok lákat hlavně na garantované či zajištěné produkty. Narozdíl od brokerských společností, které si nemohou rok 2008 vynachválit, se správci podílových fondů a aktiv tolik neradují.
Finanční krize nepotěšila investiční společnosti, pro něž úbytek aktiv znamená menší zisk. Kompenzovat si to vyššími poplatky ale prý nehodlají. Klienty chtějí tento rok lákat hlavně na garantované či zajištěné produkty.
Narozdíl od brokerských společností, které si nemohou rok 2008 vynachválit, se správci podílových fondů a aktiv tolik neradují. Zatímco brokeři inkasují poplatek za uskutečněné obchody, kterých bylo minulý rok více než v roce 2007, investiční společnosti odvozují svou odměnu od hodnoty spravovaného majetku. Ta kvůli finanční krizi a velkým odkupům investorů, kteří z podílových fondů odcházeli, loni klesala. Úměrně tomu se snižovaly i výdělky bank a investičních společností. „Na konci roku jsme spravovali o 10 procent aktiv méně než na začátku,“ tvrdí Martin Viktora, ředitel marketingu ČP Invest.
Finanční krize se tedy nutně projeví v nižším zisku v tomto odvětví oproti minulému roku. „V porovnání s rokem 2007 bude zisk Investiční společnosti České spořitelny za rok 2008 nižší,“ potvrzuje za firmu mluvčí Hana Trhoňová.
Pro velké společnosti, které působí v Česku, nižší příjmy nepředstavují vážný problém. „Myslím, že tady nejsou malé samostatné investiční společnosti. Kdyby tady stála malá firma sama o sobě s malou distribuční sílou – bez bankovní, pojišťovací sítě, spoléhala jen na poradce a s malým objemem aktiv pod správou – nemá šanci na dlouhodobé přežití,“ soudí Josef Beneš, předseda Asociace pro kapitálový trh a ředitel ČSOB Asset management.
Investiční společnosti tvrdí, že nižší zisk si nebudou chtít kompenzovat zvyšováním poplatků za obhospodařování . „Poplatky nezvyšujeme, ani o tom v žádném případě neuvažujeme. Tím bychom potenciální pokles zisků přenášeli na vrub klientů, což bychom považovali za neetické ,“ tvrdí Miloš Filip ředitel distribuce ING Investment Management. Kromě tohoto problému existuje ale i další, a to praktičtější důvod. „Myslím, že díky silné konkurenci ve fondovém průmyslu prostor pro zvyšování poplatků není,“ říká Martin Fuchs, ředitel investičních produktů HSBC. „Těžko by také někdo obhajoval, proč zvyšuje poplatky, když přináší záporný výnos,“ potvrzuje Beneš.
„Spíše můžeme uvažovat o snížení poplatků u vybraných fondů, které by mohly mít zajímavý potenciál v roce 2009,“ myslí si Filip. Tímto způsobem se rozhodla marketingově podpořit svůj fond třeba Investiční kapitálová společnost Komerční banky (KB). Aby zvýšila výkonnost fondu Peněžní trh Plus, který utrpěl podle Pavla Hoffmana z KB „turbulencemi na kapitálových trzích“, přestala si dočasně účtovat poplatek za správu. Ten proto výkonnost fondu už nesnižuje.
Zpátky se společnosti snaží získat klienty prostřednictvím produktů, které nesou co možná nejmenší riziko. Mají v plánu propagovat hlavně zajištěné a garantované produkty. Pro tento typ produktu ale představují problém klesající úrokové sazby. Dluhopisy s nižší úrokovou sazbou vážou velkou část vloženého majetku investorů. Nový garantovaný fond ČP Investu hovoří například o 90 procentech. Zbylá suma, která má přinést zajímavější výnos při příznivé situaci na trzích, tvoří „jen“ deset procent. Podle odhadů analytiků budou navíc úrokové sazby dále klesat.
Podobná situace je i v asset managementu. „Poplatky by se neměly zvyšovat, spíš naopak. Správci aktiv se snaží udržet klienty. Tendence uchovat si klienta, vyjít mu vstříc je tady jednoznačná,“ říká Beneš a dodává, že tento obor není něco, kde by se daly vydělávat stovky milionů korun . Cesta spíše než přes zvyšování poplatků vede skrze snižování nákladů. „Přirozeně – bez ohledu na krizi – neustále hledáme úspory a revidujeme interní procesy, například část našich operací, včetně call centra, jsme v roce 2008 přesunuli do Brna. Šetřit je důležité, ale ještě důležitější je víc vydělávat, tedy víc prodávat,“ myslí si Viktora.
Další metodou, jak dosáhnout úspor, je fúze fondů, které mají málo aktiv pod správou. „Rozhodnutí o fúzích musí být dáno řadou důvodů, ne jen úsporou nákladů na správu,“ říká Filip. Fondy by tedy měly mít podobné zaměření. Plány v této oblasti ale odhalit společnosti moc nechtějí a odpovídají vyhýbavě. Nepopírají však, že by fondy v žádném případě neslučovaly.
Diskuse
Vložte svůj dotaz