Guvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer se neobává nadměrného odlivu peněz z českých peněžních ústavů do zahraničních mateřských bankovních společností, které jsou nyní postiženy finanční krizí v eurozóně.
Tuzemské banky by k tomu musely mít svolení centrální banky, řekl v pátek Singer senátorům, které informoval o dohledu ČNB nad finančním trhem v loňském roce.
Podíl investičního portfolia tuzemských bank vůči jejich zahraničním matkám, tedy tzv. angažovanost, je podle údajů ČNB v současnosti mezi 13 a 14 procenty a je dlouhodobě pod stanoveným 25procentním limitem.
„Z tohoto hlediska žádné velké nebezpečí nevidím,“ uvedl Singer. Reagoval tak na dotaz místopředsedy Senátu Přemysla Sobotky k opatřením proti vyvádění kapitálu z českých bank do jejich mateřských firem v cizině, které by tak chtěly řešit problémy plynoucí z potíží v eurozóně.

Obejít dozor podle guvernéra nelze

„V tuto chvíli je v platnosti naše dohledové opatření, které nutí a zavazuje české dcery, aby v okamžiku, kdy by chtěly zvýšit expozici vůči matkám nad nějaký dlouhodobý standard, který zdaleka nevyužívá povoleného rámce, nám to musely dopředu oznámit a čekat na naše svolení,“ uvedl Singer. Podobné svolení je podle něj třeba i pro případ výplaty dividend.
Podle něj není důvod k velkým obavám, že by se někdo případně snažil ČNB obejít, už kvůli kurzu koruny. „Částky, které by matkám pomohly, by představovaly poměrně dramatický objem na trhu s Forexem (systém směny cizích měn), který by byl okamžitě vidět,“ dodal Singer.
Guvernér ČNB zdůraznil, že český finanční trh je stabilizovaný. I bankovní sektor jako celek je podle něj zdravý, ziskový, dobře kapitálově vybavený a disponuje tradičně vysokou likviditou, přičemž většinu objemu angažovanosti bank tvoří vklady. Listopadové oslabení kurzu koruny podle Singra souviselo s oslabením eura a bylo důsledkem obchodní závislosti Česka na eurozóně. „My jsme vnímáni jako někdo, kdo, když je eurozóna v problémech, bude mít také problémy,“ dodal guvernér.
Velké finanční ústavy, které jsou většinovými vlastníky českých, sčítají kvůli nákupům řeckých a dalších státních dluhopisů své ztráty. Evropské banky jsou kromě toho stále méně ochotné půjčovat si mezi sebou. Náš bankovní sektor to ale významněji neohrožuje, tvrdí vedle ČNB i premiér Petr Nečas (ODS) a ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09).
Zástupci českých bank se shodují, že i kdyby jejich mateřská banka zkrachovala, což ale v ani jednom případě podle nich nehrozí, čeští klienti by to prakticky ani nepocítili.
„Dopad by byl velmi omezený, protože fungování tuzemských bank a jejich majetek jsou přísně oddělené od fungování a majetku jejich zahraničních mateřských bank,“ sdělila Právu mluvčí ČSOB Pavla Hávová. Jak dodala, jakékoliv transfery mezi matkou a dcerou jsou přísně regulatorně omezeny a dozorovány ČNB.
Vklady jsou pojištěné
„Nejvýznamnější české banky jsou samostatnými dcerami zahraničních bankovních skupin a jsou zřízené a fungují podle českého práva a podléhají přísnému a bedlivému dohledu ČNB. Míra dopadu případných potíží matek na české bankovní dcery by se mohla částečně odvíjet i od schopnosti a ochoty jejich domovských zemí poskytnout jim podporu,“ sdělil v pátek Právu Tomáš Zimmermann z tiskového oddělení centrální banky.
Ochrana českých klientů se však neopírá jen o dozor ČNB, ale i o pojištění jejich vkladů. Parlamentem letos prošel zákon, který zvyšuje limit pojištění bankovních vkladů z dosavadních 50 000 eur na 100 000 eur, tedy asi 2,5 miliónu korun.
Novela bankovního zákona pak zkrátila i lhůty pro výplatu náhrad za pojištěné vklady na 20 pracovních dnů. Dosud musel Fond pojištění vkladů zahájit výplatu náhrad do tří měsíců od data oznámení o neschopnosti pojištěné instituce dostát svým závazkům.

***

Velké české banky jsou zřízeny a fungují podle českého práva a podléhají dohledu ČNB. Tomáš Zimmermann, tiskový odbor ČNB