Mají v České republice největší počet klientů * Odborníci radí: vše si dobře promyslet, nepanikařit

Lidé, kteří investovali do peněžních podílových fondů, žili dosud v představě, že mají – proti akciím a akciovým fondům – své výnosy sice nepříliš vysoké, za to ale jisté a bez velkých výkyvů. Kvůli světové finanční krizi to už ale neplatí.

Téměř všechny peněžní fondy jsou za poslední měsíc v mírném minusu, některým kvůli tomu poklesl kurz i v ročním horizontu. To je zcela nevídaný a pro mnoho klientů bolestivý jev. Jen v tuzemských peněžních fondech totiž mají uloženo okolo sedmdesáti miliard korun. Vzhledem ke svému investičně konzervativnímu založení tito lidé každou ztrátu bolestivě nesou.

K nejvíce postiženým patří Sporoinvest

Důvodem neuspokojivých výsledků je, že v portfoliu peněžních fondů jsou často ve značné míře zastoupeny tzv. korporátní dluhopisy, to je zejména dluhopisy zahraničních bank. Protože úvěrová krize otřásla bankovním sektorem, klesla cena i těchto dluhopisů a tím o něco i hodnota majetku fondů.
K nejvíce postiženým domácím fondům peněžního trhu patří Sporoinvest z Investiční skupiny České spořitelny. Je největším peněžním fondem na trhu, klienti v něm mají nyní majetek za téměř 39 miliard korun. U tohoto fondu hrálo důležitou roli, že měl v portfoliu i dluhopisy zkrachovalé banky Lehman Brothers.
Tomuto fondu k 8. říjnu klesl kurz za měsíc o 3,1 procenta, za tři měsíce o 2,5 a v ročním horizontu o 1,4 procenta. Například klient, který měl před rokem ve fondu majetek za 300 000 korun, tak za rok tratil 4200 korun.
V mnohem menší míře než peněžních se finanční a úvěrová krize dotýká dluhopisových fondů. A to proto, že ty staví své portfolio převážně na státních dluhopisech. Pokud byly tyto dluhopisy vydány ČR, státy eurozóny či USA, jejich cena na trhu roste, což se pozitivně promítá do hodnoty majetku fondu.
To samozřejmě ale neplatí o všech dluhopisových fondech. Ty, které mají v portfoliu větší podíl korporátních dluhopisů, mají či budou mít horší výkonnost než ostatní.

Výsledky určí vývoj ekonomik

A jak by měli klienti na vzniklou situaci reagovat? Vybírat peníze z těchto fondů, nebo je tam dál nechat? V každém případě je podle odborníků nutné si vše dobře rozmyslet, nepanikařit.
„Situace u peněžních a dluhopisových fondů je diametrálně odlišná než u akciových a smíšených fondů. V nich jsou ztráty kvůli krizi nesrovnatelně vyšší,“ zdůraznil hlavní ekonom Raiffeisenbank Pavel Mertlík. U nich roční ztráta činí až 60 procent. Podle hlavního ekonoma České spořitelny Davida Navrátila by se investor neměl dívat na aktuální výkonnost fondu, i když je záporná, ale spíše se zamyslet na tím, jak se budou ekonomiky dál vyvíjet.
„Podle nás je nejpravděpodobnější scénář, že příští rok sice projdou recesí, ale že se USA a evropským státům podaří opět nastartovat fungování finančního systému. Obrovská motivace k tomu je vidět na akcích jejich centrálních bank. Lze proto očekávat, že výkonnost těchto fondů může být příští rok někde úplně jinde,“ řekl Navrátil.
Ten v této souvislosti upozornil, že i když dnes korporátní dluhopisy v portfoliu přinášejí fondům komplikace, v minulosti zase byly zdrojem vysokých výnosů. „Například dluhopisové fondy mají investiční horizont dva až tři roky, tak by měl člověk posuzovat své výnosy ne za jediný rok, ale v tomto horizontu,“ uvedl Navrátil.
Korporátní dluhopisy mají navíc krátkou dobu splatnosti, takže jejich značnou část bude možné už na počátku příštího roku odprodat.
Mertlík nevidí zásadní problém ani v dluhopisových fondech. „Váha státních dluhopisů je v nich velká. Fondů, které jsou postaveny na korporátních dluhopisech, mnoho není,“ soudí ekonom.