Důvodem zamýšleného pomalejšího zvyšování úrokových sazeb je podle mínění centrálních bankéřů stále velice nízká úroveň inflace. Sečteno a podtrženo: „Ano, sazby zřejmě v červnu, nebo o něco později zvýšíme, ale nebojte se milí investoři a obchodníci, nebude to o mnoho. A ani do budoucna teď nepočítáme s tím, že bychom je zvyšovali nějak dramaticky.“ Trhy výstup z jednání uklidnil. FED se obává silného dolaru a nebude tedy rozhodně tlačit na pilu. Výsledkem byl silný pokles dolaru a růst všeho ostatního včetně komodit. I proto můžeme vidět v závěrečných tabulkách, drtivou převahu zelených čísel.

Obr. 1: Celosvětový akciový index MSCI World (zdroj: Stockcharts.com)

Zdá se tedy, že akciím opět nic nebrání k cestě k dalším historickým maximům.  Nepočítám-li tedy technickou rezistenci, která leží na posledním historickém high. Nálada je ovšem opět výborná a většina hlavních celosvětových indexů roste.

O nástrojích peněžního trhu se asi nemá smysl bavit. Kam tedy umístit prostředky jinam, než na akciový trh? Že je to riskantní? Ale prosím vás… Centrální banky i vlády drží trhy všemi silami v růstu. A jsme u prvního a druhého bodu. A FED právě řekl: „Nebojte se přátelé, vaši bonanzu vám ještě nějaký čas zachováme.“

 

Co by se muselo stát, aby FED, jako jedna z mála centrálních bank, která již není spojena s programem kvantitativního uvolňování, svůj názor změnil a sáhl k silnějšímu utažení měnové politiky? FED vždy uváděl, že z jeho pohledu jsou důležité dvě skupiny dat. Data z trhu práce a inflace. Zde jde o spojené nádoby. Vyšší zaměstnanost je příčinou vyšší inflace. Vládne-li vysoká nezaměstnanost, pak prakticky neexistuje tlak na růst mezd. „Nelíbí se ti to? Tak můžeš odejít. Na ulici je dostatek lidí, kteří tě nahradí. Jestli si ovšem ty seženeš něco jiného za lepší mzdu, to je otázka.“ Pokud je nezaměstnanost nízká, pak reálně existuje tlak na růst mezd. A vyšší mzdy = vyšší spotřeba a možné nastartování inflace.

 

Americký trh práce roste nebývale rychle. To ukázala minulý měsíc oznámená čísla. Velmi důležité tedy bude sledovat, jak se bude zvyšující se zaměstnanost projevovat v tlaku na růst mezd.

 

 

Obr. 3: Meziroční růst průměrné hodinové mzdy v USA (zdroj: Federal Reserve)

 

Jak ukazuje graf americké centrální banky, tlak na růst mezd je i přes zlepšený trh práce prozatím mizivý. Pokud by k němu ale došlo, mělo by to vyvolat inflační tlaky, které by mohly přinutit FED k činům. A pak by mohl být konec zlatých časů zase o něco blíž.