Akciové fondy přišly o polovinu majetku * Lidé masově vybírali peníze z fondů peněžního trhu, pokračují v tom i letos

Vydělávaly několik let, potom za pár měsíců o všechno přišly. Majetek českých podílových fondů klesl loni o víc než 70 miliard - nejvíce v novém tisíciletí. Na jeden podílový list dnes u mnoha fondů připadá stejně jako před třemi, čtyřmi, někdy dokonce i šesti lety.

Lidé, kteří tak v roce 2005 investovali například do akciového fondu Sporotrend České spořitelny, mají dnes stejně, jako když podílové listy nakupovali. Ti, co to udělali předloni, najdou na výpisu od investiční společnosti poloviční částku.
Najednou tak k výdělku nestačí ani doba, které se v investorské hantýrce říká "investiční horizont" - tedy čas, po který by měl člověk peníze ve fondu nechat, aby zbytečně netratil.
U fondů, jež investují do akcií, je tato doba minimálně pět let, u smíšených, které nakupují jak akcie, tak dluhopisy, tři roky. Investice do jednoho z největších českých smíšených fondů ČSOB Bohatství před třemi lety však zatím znamená sedmiprocentní ztrátu.
S tím, jak krize zasáhla akciové trhy, začaly i akciové a smíšené fondy tvrdě prodělávat. Majetek těch akciových klesl loni podle Asociace pro kapitálový trh (AKAT) o víc než polovinu na 23,5 miliardy korun. Smíšené jsou chudší o třetinu peněz. V těchto případech mají však propad majetku na svědomí téměř výlučně poklesy na burzách. Podle statistik AKAT loni totiž lidé akciovým fondům dokonce o 140 milionů korun víc svěřili, než z nich stáhli.
"V akciových fondech investoři většinou nestihli na prudké poklesy indexů v druhé polovině roku zareagovat," upozornil analytik společnosti Broker Consulting Jan Lener. Tito investoři jsou více ochotni riskovat a proto i pokles hodnoty přijmout bez paniky. "Navíc do akciových fondů přišly ve snaze levně nakoupit i nové peníze," vysvětlil Lener.
Do takových potíží se však nedostaly pouze rizikovější fondy, které nakupují akcie. "Návrat", alespoň co se velikosti majetku týče, o několik let zpět postihl i fondy peněžního trhu. Ty sice vydělávají jen několik procent ročně, jsou však považovány za bezpečnou investici, na které se nedá tolik prodělat.
I když tato představa stále platí, právě peněžní fondy loni nenadále spadly několik procent do minusu. Na to lidé začali reagovat masovým výběrem peněz. "V Česku lidé považovali peněžní fondy -a banky to také takto často prezentovaly - za lepší formu vkladu. Když zjistili, že mohou i prodělat, své peníze stáhli zpět," vysvětluje šéf AKAT Jozef Beneš. Z peněžních fondů loni investoři vybrali přibližně 19 miliard korun. Další tři a půl miliardy stáhli letos. Podle Beneše je sice to nejhorší za námi, nárůst majetku fondů však čeká až v druhé polovině roku. "Zatím se nedá říct, že by se trh stabilizoval," řekl. Ve fondech měli Češi ke konci roku 243 miliard korun - stejně jako na jaře 2006.