Konzervativní peněžní fondy tratí na Islandu přes miliardu. Některé jsou za poslední rok ve ztrátě

Některé z nich kvůli tomu přinesou investorům za poslední rok překvapivou ztrátu.

Největší fond na trhu, téměř čtyřicetimiliardový Sporoinvest České spořitelny, uvedl, že snížil hodnotu investice do dluhopisu islandské banky Landsbanki na dvacet procent pořizovací hodnoty. Podle odhadu MF DNES tedy odepsal přes 350 milionů korun.
Druhý největší fond KBC Multi Cash, prodávaný ČSOB, odepsal asi 1,4 procenta majetku, což představuje snížení spravovaného majetku zhruba o 400 milionů korun. Přes procento majetku, tedy 150 milionů korun, odepsal třetí největší fond peněžního trhu Plus, který spravuje investiční křídlo Komerční banky.
V procentním vyjádření dopadl zřejmě nejhůře menší fond peněžního trhu investiční společnosti ING, který kvůli Islandu odepsal odhadem tři procenta majetku, tedy přes dvacet milionů korun.
Správci těchto fondů neodpověděli na dotaz, jaká je přesná výše jejich investic na Islandu. S výjimkou České spořitelny neuvedli, na jakou částku investice přecenili. Islandské banky byly znárodněné kvůli svým extrémním dluhům a zatím není jasné, v jaké výši (pokud vůbec) budou splacené. Podle toho se případné ztráty fondů zvýší či sníží.
Například páteční aukce závazků padlé investiční banky Lehman Brothers předurčila výplatu zhruba 8,6 koruny z každé dlužné stokoruny.
Fondy peněžního trhu investují především do státních dluhopisů a poukázek s velmi krátkou dobou splatnosti. Jsou proto nabízené a prodávané jako jedna z nejbezpečnějších investic na trhu. Výměnou za to by konzervativním investorům měly přinášet výnos na úrovni ročních termínovaných vkladů.
Po šesti měsících je výnos z podílových listů osvobozen od daně z příjmů. Proto i řada drobných investorů do fondů peněžního trhu investuje na dobu půl roku až jeden rok, což je v branži bráno jako základní doba pro hodnocení úspěšnosti tohoto typu fondů. Některé z nich se však v posledních letech kvůli snaze o udržení vyšších výnosů pustily do nákupu rizikovějších, ale výnosnějších firemních (především bankovních) dluhopisů. Ty nyní tratí. Ty, které se držely státních dluhopisů, jako je například KB peněžní, dále rostou.