Rakouský vlastník České spořitelny má potíže v Maďarsku a Rumunsku, kde odepsal přes 1,5 miliardy eur. Během posledních týdnů jsme přestali doufat, že se brzy dočkáme řešení dluhové krize v Evropě, přiznává generální ředitel rakouské Erste Bank Andreas Treichl. Erste, vlastník nejziskovější české banky – České spořitelny, proto razantně snížila hodnotu rizikových aktiv o 1,56 miliardy eur, tedy 38,5 miliardy korun. Hlavním zdrojem potíží tentokrát nejsou dluhovou krizí ohrožené státy jižní Evropy, ale dceřiné banky skupiny Erste v Maďarsku a Rumunsku.
Bez mimořádných vlivů mohla Erste Group v letošním roce vykázat čistý zisk okolo 900 milionů eur. Místo toho vykáže ztrátu ve výši 700 až 800 milionů eur.
Samotná Česká spořitelna žádné opravné položky tvořit nebude. Ze čtyř největších českých bank jako jediná v minulosti odolala nákupu obligací řecké vlády. Nevlastní ani italské, španělské, irské či portugalské státní dluhopisy.
Spořitelna: Dopad bude nulový Potíže skupiny Erste v Maďarsku a Rumunsku by neměly mít na podnikání v Česku ani nepřímý vliv. „V žádném případě nebudou klienti v Česku doplácet na aktuální odpisy Erste Group v Rumunsku a Maďarsku,“ zdůraznila šéfka komunikace České spořitelny Klára Gajdušková. Spořitelna nepředpokládá ani výplatu mimořádné dividendy ještě v tomto roce.
Prostor k výplatě mimořádné dividendy se přitom nabízí. Na účtu České spořitelny se nachází nerozdělené zisky v celkové výši 54,5 miliardy korun.
Reálný není ani tlak na vyšší zisk České spořitelny, tedy zvyšování bankovních poplatků a úrokových marží. Konkurenční boj na trhu sílí, na velké tradiční banky stále více dorážejí nové „nízkonákladové“ banky jako například Fio, mBank, Zuno Bank a nově též Air Bank náležící do skupiny nejbohatšího Čecha Petra Kellnera.
Zatímco český trh je z pohledu Erste Group bezproblémový, v jiných zemích naráží na řadu problémů. Extrémním příkladem je Maďarsko, jehož vláda rozhodla o vynuceném převodu hypotečních úvěrů v cizí měně na forinty. Jen uvedené opatření sníží letošní zisk skupiny Erste o 500 milionů eur. Dalších 600 milionů eur si vyžádá navýšení základního kapitálu dceřiných podniků v Maďarsku. V Rumunsku odepíše 700 milionů eur.
Ruce pryč od jižní Evropy Z jihoevropských trhů se Erste preventivně stahuje. Banka od počátku roku snížila objem italských a španělských dluhopisů ve svém portfoliu o dvě třetiny na 600 milionů eur. Objem řeckých a portugalských aktiv snížila na pouhých 10 milionů eur. Pondělní oznámení Erste Group nepotěší akcionáře, kteří za tento rok nedostanou dividendu, ani rakouskou vládu, která neobdrží předčasnou splátku státní pomoci z roku 2008.
Hned po otevření pražské burzy akcie Erste klesly o 16 procent na 431 korun. Později své ztráty mírně korigovaly a skončily se ztrátou 13,6 procenta.
Případ Erste Bank však není ojedinělý. Potíže jihoevropských zemí srážejí zisk vlastníka Komerční banky, francouzské Société Générale. V tísni je i majitel ČSOB, belgická finanční skupina KBC. Ta včera oznámila, že prodá lucemburskou dceřinou banku KBL za jednu miliardu eur katarské společnosti Precision Capital.
V krajním případě může dojít i k tomu, že se ztrátové bankovní skupiny odhodlají k prodeji českých bank. Jedna taková transakce byla uzavřena před měsícem, kdy rakouská Volksbank prodala svou divizi působící ve střední a východní Evropě ruské Sberbank. Prodej se týká i Volksbank CZ, jež náleží mezi středně velké banky na českém trhu.
Podle analytiků si však zahraniční mateřské skupiny ponechají české banky co možná nejdéle. „Prodej České spořitelny, Komerční banky nebo ČSOB by podle mne byl reálný jen v případě kolapsu mateřské banky na způsob Lehman Brothers, což zatím vidím jako málo pravděpodobné,“ říká Tomáš Tomčány z Patria Finance.