BRUSEL/TOULON/BERLÍN Evropská centrální banka by mohla zásadně promluvit do řešení dluhové krize v eurozóně. Prezident této klíčové instituce Mario Draghi včera označil „rozpočtovou kompaktnost“ mezi vládami měnové unie za klíč k obnovení důvěry investorů. Zároveň naznačil, že takový krok by mohl vydláždit cestu centrální banky k mnohem výraznějšímu zásahu proti šířící se krizi.
Pevnější pouta mezi státy eurozóny vedoucí k přísnější rozpočtové disciplíně jsou podle Draghiho „nejdůležitějším faktorem k obnovení důvěry“. Šéf centrální banky včera před Evropským parlamentem prohlásil, že „až poté mohou přijít další kroky, ale klíčové je jejich pořadí“.
K zodpovědnější fiskální politice včera ve svém projevu vyzval i francouzský prezident Nicolas Sarkozy. Francie podle něj „musí rozptýlit obavy o svou schopnost splácet dluhy“.
„Celá desetiletí jsme utráceli příliš mnoho a příliš špatně. V tom už nelze pokračovat,“ prohlásil včera v Toulonu Sarkozy. Dnes se má ve svém projevu k situaci v eurozóně vyjádřit i německá kancléřka Angela Merkelová.
Pro Sarkozyho a Merkelovou bude zásadní až summit EU 9. prosince. Pro investory tak bylo včera nejdůležitější prohlášení Maria Draghiho. Jeho komentáře jsou podle analytiků zatím nejjasnějším náznakem, že si ECB nechává manévrovací prostor pro případ, že se evropští lídři na summitu Evropské unie příští týden dohodnou na pravidlech fiskální unie.
Mario Draghi během svého včerejšího projevu neuvedl, jaké konkrétní kroky by ECB mohla přijmout, centrální banka je ale pod silným tlakem trhů a řady politiků, aby v mnohem větší míře než dosud nakupovala státní dluhopisy problémových zemí, a stala se tak věřitelem poslední instance. Proti tomu se ale zatím rezolutně staví jak představitelé ECB, tak nejsilnější evropský hráč - Německo.
Podle Berlína by výrazný zásah ECB nebo zavedení společného evropského dluhopisu nepřiměly problémové státy k zásadním reformám. Změnit jeho přístup by mohla právě dohoda na přísnějším rozpočtovém dohledu a větší kontrola a postihy případných hříšníků.
„Pokud eurozóna uspěje s dohodou na větší politické integraci s jasnými následky pro případné porušení rozpočtových a ekonomických pravidel, pak by německá vláda měla přehodnotit svůj dosavadní odmítavý postoj,“ prohlásil pro agenturu Bloomberg ekonom ING Group Carsten Brzeski.
Evropa nemá na přijetí fungujícího řešení krize času nazbyt. Mario Draghi včera zdůraznil, že ekonomický výhled se rapidně zhoršuje. Problémy bankovního sektoru zatíženého vlastnictvím obřího množství vládního dluhu podle něj vedou k vysychání úvěrových linek.
„Jsme svědky omezení úvěrové aktivity, která v kombinaci s oslabením hospodářského cyklu nevěstí nic dobrého,“ prohlásil Draghi s tím, že současný stav nejhůře dopadá na malé a střední podniky. Nejdůležitější podle něj je, aby ECB „úvěrový kanál spravila“. Podle analytiků by tak centrální banka mohla už příští týden snížit základní úrokovou sazbu.