PRAHA Evropská centrální banka vyhlásila boj dluhové krizi a snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na jedno procento. Kromě toho chce komerčním bankám usnadnit přístup k penězům.
Prezident ECB Mario Draghi ale na druhou stranu odmítl „spuštění tiskáren“ a masivní odkupy státních dluhopisů problémových zemí eurozóny.
Základní úrokovou sazbu snížila centrální banka už podruhé v řadě a podruhé pod taktovkou svého nového šéfa Itala Maria Draghiho. Slibuje si od toho, že pomůže rozpumpovat evropskou ekonomiku, která nebezpečně zpomaluje.
Snížení základní úrokové sazby na rekordně nízkou úroveň se tentokrát očekávalo. Rozhodnutí tak příliš nepřekvapilo, přesto odborníky tento krok uklidnil. Někteří ovšem doufali, že ECB bude ještě akčnější. „Domníval jsem se, že by mohli být agresivnější a snížit sazby o půl procentního bodu, protože ekonomika zřejmě směřuje do recese a bankovní sektor čelí velkým tlakům,“ komentoval analytik Neil MacKinnon ze společnosti VTB Capital.
Kromě toho Evropská centrální banka přijala balík opatření, která mají pomoci pročistit zamrzající úvěrové kanály. ECB totiž komerčním bankám nabídne neomezený objem mimořádně levných úvěrů se splatností až tři roky. Jako záruku budou banky moci použít i méně kvalitní aktiva, například hypoteční úvěry.
Že jsou banky skutečně v potížích a taková pomoc jim přijde více než vhod, potvrdila nová data, která včera zveřejnil Evropský bankovní úřad. Podle nich potřebují tři desítky evropských bank nutně navýšit svůj kapitál bezmála o 115 miliard eur (2,9 bilionu korun). Během dvou měsíců tak jejich kapitálové potřeby stouply téměř o osm procent. Problém spočívá v tom, že banky mají miliardy eur v rizikových vládních dluhopisech. A společně s prohlubující se dluhovou krizí a zpomalováním ekonomiky roste nejistota, jak by se vyrovnaly s případnými ztrátami.
Kromě toho dal Draghi jasně najevo, že centrální banka zásadně neposílí omezený program nákupu vládních dluhopisů. „Program neběží ani věčně, ani neomezeně,“ komentoval Draghi. Hlasy které po takovém postupu ECB volají, ale sílí. Centrální banka také podle Draghiho nebude půjčovat Mezinárodnímu měnovému fondu peníze na pomoc problémovým zemím eurozóny.
Díky snížení základní úrokové sazby na jedno procento zlevní půjčky, což má usnadnit firmám investice a podpořit soukromou spotřebu lidí. Díky tomu má oživit usínající ekonomika. A to nyní Evropa dramaticky potřebuje. Včera zveřejnila ECB nový výhled vývoje ekonomiky pro příští rok, který je ve znamení vystřízlivění. Zatímco ještě v září čekala centrální banka růst hrubého domácího produktu eurozóny o 1,3 procenta, nyní předpokládá jen 0,3 procenta. „Sílící napětí na finančních trzích dál sráží ekonomickou aktivitu v eurozóně,“ řekl Draghi s tím, že veškeré výhledy jsou poznamenány vysokou nejistotou. Nevyloučil ani nejčernější scénář, podle kterého by se eurozóna mohla v příštím roce propadnout do recese. Letošní rok by měl růst měnové unie dosáhnout 1,6 procenta jejího HDP.
Kromě rozpumpování ekonomiky přináší ale snížení úrokové sazby i růst inflace. Ta je nyní v eurozóně okolo třech procent a vysoko překračuje stanovený cíl centrální banky držet inflaci pod dvěma procenty.
Ačkoli trhy snížení úrokové sazby čekaly, nakonec přece jen evropské akcie skončily včerejší obchodování na týdenním minimu. Také euro včera vůči dolaru oslabilo, kleslo o 0,7 procenta. Investoři se totiž obávají, že je centrální banka málo důrazná.

***

Prezident ECB Mario Draghi vystupuje do popředí Evropská centrální banka snížila základní úrokovou sazbu na 1 procento nabídla komerčním bankám levné úvěry se splatností až 3 roky snížila výhled růstu pro příští rok na -0,4 až 1 procento

Evropské banky potřebují navýšit kapitál o 115 miliard eur Kolik budou banky v jednotlivých zemích potřebovat (mld. eur)