Bruselský summit: Evropská centrální banka dostane nové pravomoci, britská koalice dostala zásah. PRAHA Otěže nad rychlými opatřeními k záchraně eurozóny nebudou v rukou německé kancléřky Angely Merkelové, francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho či předsedy Evropské komise Josého Manuela Barrosa.
Kontrolu nad záchranným financováním, které má odvrátit krach eurozóny, převezme Evropská centrální banka (ECB). Bude řídit využívání peněz ze záchranných stabilizačních fondů - dočasného Evropského fondu finanční stability (EFSF) a jeho „nástupce“ Evropského stabilizačního mechanismu (ESM), ze kterých se mají půjčovat prostředky nejzadluženějším zemím. To je jedním z nejdůležitějších závěrů skončeného bruselského summitu.
Podle člena výkonné rady ECB Ignazia Visca je přesun kompetencí nad kontrolou záchranných fondů EFSF a ESM pod Evropskou centrální banku vůbec nejdůležitějším výsledkem summitu. „Už to nebude nástroj, o němž nikdo nebude vědět, kdo je za něj zodpovědný. Bude mít možnost intervenovat, aby obstaral prostředky,“ zdůraznil Visco.
Vliv ECB na oba mechanismy by měl přispět ke snížení výnosů státních dluhopisů, jejichž růst v poslední době krizi hodně prohloubil. Například Itálie se dostala pod tlak poté, co výnosy z jejích dluhopisů počátkem prosince vyšplhaly na sedm procent. Snížení výnosů ze státních dluhopisů by podle Visca mohlo vést až ke snížení požadované výše kapitálové přiměřenosti evropských bank. O nutnosti zpřísnit kapitálovou přiměřenost přitom úřad EBA informoval teprve ve čtvrtek.
Evropský fond finanční stability (EFSF) je dočasný nástroj, jehož úkolem je řešit akutní problémy eurozóny. Místo něj měl v roce 2013 vzniknout Evropský stabilizační mechanismus (ESM), který by existoval trvale. Summit v Bruselu ale dohodl, že mechanismus bude fungovat už od června 2012, což je o rok dříve.
Po rozšíření dluhové krize v eurozóně začala ECB nakupovat dluhopisy nejzadluženějších zemí. Na tyto nákupy začali spekulovat i soukromí investoři, kteří investovali do špatných dluhopisů zadlužených zemí s tím, že je ECB později vykoupí.
Vedení ECB ale dává jasně najevo, že další hromadné odkupy státních dluhopisů nejsou na pořadu dne. „Můžeme provádět limitované nákupy v reakci na selhání trhu, jedná se však o program limitovaný jak časově, ta i co do objemu vynaložených prostředků,“ řekl člen bankovní rady ECB Ewald Nowotny.
Hlavní ekonom finanční skupiny Allianz Michael Heise řekl v sobotním rozhovoru pro německý list Tagesspiegel, že odkupy státních dluhopisů Evropskou centrální bankou by snižovaly i ochotu zadlužených zemí provádět nezbytné hospodářské reformy. To, že další odkupy dluhopisů zadlužených zemí nejsou řešením dluhové krize, potvrdili počátkem minulého týdne i Merkelová se Sarkozym. Německo se staví i proti tomu, aby ECB natiskla nové peníze k zaplacení dluhů. Visco řekl, že německý postoj je třeba chápat.
„Důvody, proč jsou Němci tak posedlí monetizací dluhu, je to, že oni to přirovnávají k Výmaru, k nacismu, k druhé světové válce a destrukci jejich země,“ vysvětlil Visco neblahou zkušenost Němců s Výmarskou republikou a s hyperinflací, která tehdejší dobu provázela.

***

Boj ECB s dluhovou krizí Jak ECB bojuje s krizí začala nakupovat dluhopisy nejzadluženějších zemí dvakrát po sobě v krátké době snížila základní úrokovou sazbu, aby pomohla ochlazující ekonomice komerčním bankám nabídne neomezený objem mimořádně levných úvěrů se splatností až tři roky. Jako záruku budou banky moci používat i méně kvalitní aktiva, například hypoteční úvěry. Co bude podle dohody ze summitu také dělat ECB převezme kontrolu nad záchrannými fondy EFSF a ESM, ze kterých má být financována pomoc nejzadluženějším zemím eurozóny Šéf Evropské centrální banky Mario Draghi k výsledkům summitu:

„Bude to základ pro dobrou rozpočtovou disciplínu a disciplínu v hospodářské politice členských států eurozóny.“