Finanční svět přichází o jednu jistotu za druhou. Americké akcie v dlouhém období třiceti let nakonec vždy přinesou investorovi více než sázka na státní dluhopisy – akceptace vyššího rizika v takzvaném generačním horizontu proto přináší své kýžené ovoce.
Alespoň od roku 1861 tomu tak vždy, bez výjimky, bylo.
Tedy až doposud.
Kombinace nízké jádrové inflace ve Spojených státech, rozhodnutí americké centrální banky z počátku letošního srpna držet klíčovou úrokovou sazbu blízko nule až do roku 2013, pomalejšího ekonomické oživení a konečně vyšší míry úspor zbořila na konci září na Wall Streetu další železné pravidlo. A tato výjimečná událost zaskočila mnohé – včetně těch nejvýznamnějších kapacit.
Mezi nimi nechybí dokonce ani jméno Billa Grosse, který správně odhadl nástup finanční krize v roce 2008.
Správce největšího podílového fondu v historii s aktivy přesahujícími 240 miliard dolarů, vlajkové lodi Pimco, nevybočil z dlouhé řady těch, kteří na přelomu roku americké státní dluhopisy zatracovali, a ještě v únoru, tedy před největším růstem desetiletí, je všechny vyprodal. A nejen to, ještě si vzápětí vsadil na pokles jejich ceny.