Když na konci srpna šéfka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeová vyzývala Evropu, aby nalila do svých bank více peněz, reagovali politici buď chladně, nebo přímo s odporem.
Uplynul sotva měsíc a Francie s Belgií už jednají o tom, jak zachránit před pádem banku Dexia. Tu táhnou ke dnu stohy řeckých dluhopisů a Dexia se tak zřejmě stane prvním bankovním domem, který pohltí vír bankrotujícího Řecka. Akcie banky od pondělí strmě padaly a v úterý dosáhly rekordního minima.
Konečné rozhodnutí o dalším bytí banky by mohlo padnout již dnes. „Najdeme efektivní řešení,“ zdůraznil francouzský ministr financí François Baroin s tím, že v současné podobě už banka nebude existovat.
Zástupci vlád obou zemí později prohlásili, že banka se zřejmě rozdělí na zdravou část a takzvanou „bad bank“, do níž se přesunou všechna riziková aktiva, za která budou obě vlády ručit.
Do společnosti s 35 tisíci zaměstnanci, která působí také v Lucembursku a Turecku, přitom jednotlivé vlády napumpovaly 6,4 miliardy eur už před třemi lety.
Dexia není jediná banka v problémech – špatný stav evropských finančních domů přiznává také Evropská komise. Podle jejích zástupců jsou nyní finanční domy v mnohem horším stavu, než tomu bylo během zátěžového testu letos na jaře. „Jsme si vědomi, co se děje na trzích a jak se to odráží v bankách,“ uvedla jedna z bruselských mluvčích.
Řekové nechtějí šetřit, rozhodnou se v referendu
Stále častěji jsou navíc slyšet hlasy, že by se kromě jednotlivých národních států měli na záchraně Řecka ve větší míře podílet i soukromí investoři, tedy banky a penzijní fondy.
Červencovou dohodu o odepsání asi 21 procent řeckých dluhů uzavřeli s EU jen někteří bankéři a ekonomové navíc upozorňují, že by bylo třeba, aby se soukromníci rozloučili až s 60 procenty své investice. Většina evropských ministrů financí přitom prosazuje asi padesátiprocentní seškrtání dluhů na straně soukromníků.
V Řecku včera desetitisíce lidí protestovaly proti vládním úsporným opatřením. Nejezdily vlaky, autobusy a kvůli stávkujícím pilotům neodletěli ani turisté z dovolené. Drakonické škrty, mezi které patří například propuštění 30 tisíc státních zaměstnanců či nižší platy a důchody, mají aténské vládě pomoci splnit podmínky pro získání šesté, osmimilionové tranše z evropského záchranného balíku. Podle vyjádření vlády by bez této injekce došly v polovině října peníze.
Splátka měla původně odejít na jih už v září, ale kvůli neplnění podmínek se její potvrzení neustále odkládá – nyní se s ní počítá až v listopadu. Podle vyjádření vysoce postaveného člena „trojky“, tedy zástupců Evropské komise, centrální banky a měnového fondu dohlížejících na podmínky úvěru, Řecko peníze nakonec zřejmě dostane.
Demonstranti budou nakonec možná přesto úspěšní a škrty se jim podaří odvrátit. Podle serveru řeckého týdeníku To Vima prohlásil řecký ministr vnitra Charis Kastanidis, že země ještě do konce roku uspořádá o škrtech referendum. Ne všichni Řekové však s protesty souhlasí. „Ti, kteří stávkují, pracují ve veřejné správě. My ostatní ze soukromého sektoru musíme tak jako tak tvrdě pracovat,“ komentovala demonstraci pro televizi Euronews jedna z řeckých žen. Stále bezradnější se zdá být také situace Itálie, které agentura Moody’s včera snížila rating hned o tři stupně a nevyloučila přitom ani jeho další snížení. Přesto obchodníci reagovali na horší známku třetí největší evropské ekonomiky s relativním klidem.

***
Komu patří Dexia
Jiní akcionáři a zaměstnanci 29,4 %
Caisse des dépôts et consignations 17,6 %
Holding Communal 14,1 %
Arco Group 13,8 %
Francie 5,7 %
Belgie (federální vláda) 5,7 %
Belgické regiony 5,7 %
Ethias Group 5,0 %
CNP Assurances 3,0 %
Hrubý provozní zisk (v mld. euro)

2,3 2001

2,1 2002

2,1 2003

2,4 2004

2,7 2005

3,5 2006

3,1 2007

2008 -0,6

2,6 2009

1,6 2010

Pramen: Dexia

Dexia není jediná banka v problémech – přiznává to i Evropská komise.