Někdo se netěší, jiný naopak netrpělivě odškrtává dny v kalendáři – řeč je o odchodu do důchodu. Končí produktivní období a zdroje obživy se náhle mění. Člověk už není odkázán sám na sebe. Víte, jak funguje financování důchodů?

 

Vyplácení důchodových dávek je postaveno na principu solidarity a průběžného financování. Důchody dnešním důchodcům v podstatě platí ekonomicky aktivní lidé, kteří ze svých příjmů odvádí poměrnou částku na důchodové pojištění. Na základě jejich současného přispění do sociálního systému jim je v době nástupu do starobního důchodu vyměřen nárok na pobírání těchto dávek.

 

Vzhledem k měnícímu se poměru mezi lidmi v produktivním věku a penzisty rostou i obavy, že dlouhodobě nebude možné zachovat současnou výši důchodových dávek, což povede ke snížení životní úrovně důchodců.

 

Proto se čím dál více projevuje snaha delegovat část odpovědnosti za vlastní budoucnost na jednotlivce. Dosaženo by toho mělo být spořením v rámci penzijního připojištění, což je produkt soukromých pojišťoven.

 

Každý z nás by si v závislosti na svých možnostech měl spořit určitou částku, v rámci pojistného produktu ji i adekvátně zhodnocovat a v důchodovém věku naspořenou částku použít k udržení životního standardu.

 

Už to zaznělo – poměr lidí v důchodovém věku nezadržitelně roste. Do roku 2050 by podle některých odhadů měli penzisté tvořit až třetinu populace. Z toho logicky vyplývá, že dlouhodobě nebude stačit ani původní podoba důchodového systému, kdy hlavní roli hrál stále stát. Proto proběhla v letošním roce penzijní reforma, která upravila pravidla důchodového spoření a především rozšířila jeho možnosti.

 

Původní produkt penzijní připojištění dostál několika změn, mezi které patří úprava výše státního příspěvku a dalších podmínek nebo zavedení nového pojmu, tzv. předdůchod. Z penzijního připojištění se stalo penzijní spoření a představuje třetí pilíř současného penzijního systému.

 

Nově na scénu českého důchodového systému vstoupil také II. pilíř, kam si v rámci tzv. důchodového spoření mohou lidé odvádět 3 % své mzdy, která by jinak zaplatili v rámci povinného sociálního pojištění, a k nim přidat další 2 % své mzdy. Tyto finanční prostředky se dále hodnotí v závislosti na zvolené investiční strategii, kterou lze v průběhu spoření měnit.

 

Podrobnější informace o rozdílech mezi II. a III. pilířem se dočtete v pokračování tohoto seriálu.