Dobrá zpráva pro přibližně 84 tisíc klientů zrušeného druhého pilíře je, že z naspořených peněz nebudou platit 15procentní daň z výnosů. Do konce března mohou očekávat vysvětlující dopisy od penzijních společností s možnostmi, jak s penězi dále naložit. Do září pak budou muset oznámit, pro jakou variantu se rozhodnou. Mají v zásadě tři možnosti: buď si peníze nechají vyplatit, vloží je do třetího pilíře, nebo část odvedou státu, a zajistí si tak důchod ve výši, jako by od začátku spořili v prvním pilíři. Měsíční penzi si tím zvýší o několik desetikorun.

 

„Z pohledu smyslu spoření na penzi je pro klienty, kteří mají v plánu spořit dalších 20 až 30 let, nejlogičtější převést prostředky do doplňkového penzijního spoření, tedy do třetího pilíře, aby využili efektu dlouhodobého úročení peněz. Alternativou s volnějšími podmínkami, avšak bez státní podpory mohou být i klasické podílové fondy,“ říká Jiří Pech, investiční analytik společnosti Broker Trust.

 

K penězům naspořeným na penzi se lidé nově dostanou už v 60 letech, ať už je mají v rámci třetího pilíře v penzijním připojištění („staré“ transformované fondy) nebo doplňkovém penzijním spoření (účastnické fondy), kde to bylo doposud možné až ve chvíli, kdy jim vznikl nárok na starobní důchod. Způsob výplaty peněz nicméně rozhoduje o tom, jak budou peníze zdaněny.

 

Při jednorázové výplatě se musejí klienti doplňkového penzijního spoření připravit, že jim stát zdaní výnosy 15procentní daní. „V případě, že se chce člověk vyhnout dani z výnosů u nového doplňkového penzijního spoření, tak je od 1. ledna 2016 umožněno zvolit si délku výplaty prostředků z fondu na minimálně 10 let. V takovém případě nebude klient platit žádnou daň z výnosu,“ říká Jiří Pech.

 

Ti, kdo mají sjednané „staré“ penzijní připojištění mají v 60 letech dvě možnosti, jak peníze získat – jednorázovou výplatu nebo pravidelnou doživotní penzi. Pokud si nechají vyplatit peníze najednou, musejí počítat se zdaněním výnosů i příspěvků zaměstnavatele ve výši 15 procent. S trochou trpělivosti lze ale peníze od zaměstnavatele zdanění uchránit.  „V podstatě stačí převést si smlouvu z penzijního připojištění na doplňkové penzijní spoření. Pokud je klientovi více než 60 let, tak si pak stačí zvolit výplatu dávek na dobu delší než tři roky a daň z příspěvků zaměstnavatele platit nebude,“ dodává Jiří Pech.

 

Ten, kdo bude ve třetím pilíři spořit alespoň 1000 korun měsíčně, získá za rok maximální státní příspěvek ve výši 2760 korun. Dalších až 3600 korun bude moci od roku 2017 ušetřit na daních ten, kdo bude spořit měsíčně alespoň tři tisíce korun. Zvýší se totiž maximální odečitatelná položka od daňového základu, nově bude možné odečíst od daňového základu díky spoření až 24 tisíc korun.

 

Nově je také možné založit penzijní spoření i pro děti. K uzavření nebo změně smlouvy dětí nebudou jejich rodiče potřebovat souhlas soudu. Mladí lidé budou mít od 18 let možnost třetinu vložených prostředků vybrat, pokud bude doba jejich spoření trvat alespoň 10 let. Přijdou tak ale o poměrnou část státního příspěvku.

 

„Vybrat si část peněz může být lákavé, ale takový krok, který jde proti podstatě dlouhodobého spoření, nedoporučujeme. Sahat na peníze, které má klient uložené na přilepšení v penzi, v podstatě znamená okrádat své starší, často zranitelnější já. Prostředky pro financování studia nebo vlastního bydlení by tak měli mladí lidé hledat jinde než v úsporách na penzi,“ varuje Jiří Pech ze společnosti Broker Trust.