Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Pro mnohé země Evropské unie byl rok 2010 rokem reforem a rokem sociálních nepokojů. Například zadlužené země, jako Řecko nebo Irsko, zažily několikrát demonstrace a stávky. Bouřily se i statisíce lidí ve Francii, a to kvůli penzijní reformě. Nečasova vláda slibuje největší dávku reforem v roce 2011. Chce přijít nejen s reformou zdravotnictví, ale například i s reformou penzí. Čím vyšší výdělek, tím vyšší důchod, do penze se bude chodit v pozdějším věku a posílit by se měla i role penzijních fondů. Podle ekonomických poradců vlády by měla důchodová reforma odstartovat v roce 2015. V roce 2035 by se pak měl vyrovnat věk pro odchod do důchodu pro muže a pro ženy.
Jan PROCHÁZKA, ekonom, člen NERV, 14. 12. 2010
--------------------
Práce Národní ekonomické rady na důchodové reformě je ukončena. Teď je to opravdu jen na politicích, aby začali něco konat.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Koaliční strany mají o penzijní reformě jednat v následujících týdnech a už teď se netají tím, že se jim některá doporučení takzvaní Bezděkovy komise nezamlouvají. Proto přicházejí se svými plány a doplňky.
Vít BÁRTA, ministr dopravy /VV/, 14. 12. 2010
--------------------
Naší vizí důchodové reformy, která jasně říká, že pracovat a mít děti se musí v tomto státě vyplatit.
Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/, 14. 12. 2010
--------------------
V žádném případě nechci, aby nově přiznávané důchody byly nižší u té nejnižší příjmové kategorie, tam chci a navrhuji, aby byla zachována ta výpočtová úroveň na dosavadní výši.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
V jednom se ale v koalici shodují všichni. Na rozjezd důchodové reformy je nutné najít rychle peníze. Ve hře je například zvýšení daně z přidané hodnoty, spotřebních daní nebo privatizace státních podniků. Mluví se i o tom, že by do penzijního systému šly dividendy z elektrárenského gigantu ČEZ. Odbory i levicová opozice dávají najevo, že s nimi vláda zatím příliš reformní kroky nekonzultuje. Pozvání do Otázek přijali ekonom, profesor Milan Zelený. Vítejte po čase v Otázkách. Hezký dobrý den.
Milan ZELENÝ, ekonom
--------------------
Dobrý den.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Filosof, profesor Václav Bělohradský. Vítejte v Otázkách.
Václav BĚLOHRADSKÝ, filozof, Univerzita TERST
--------------------
Dobrý den.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Dobrý den. A vítám i vedoucího poradců premiéra Petra Nečase, Martina Římana. Hezký dobrý den i vám.

Martin ŘÍMAN, šéf poradců předsedy vlády /ODS/
--------------------
Dobrý den.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Když politik řekne: "Musím udělat reformy," nakolik tím podle vás jenom předstírá práci? Václave Bělohradský?
Václav BĚLOHRADSKÝ, filozof, Univerzita TERST
--------------------
Tak, myslím, že nepředstírá nic, že reformy jsou dnes největší politický problém. To, co mne zaujalo na té diskusi, bylo, že málo konzultují s opozicí. Já se domnívám, že reformy typu penzijní systém je třeba konzultovat s opozicí, že musí mít široký konsensus, jako třeba změna volebního systému. To jsou zásadní kroky a jeden z takových základních rysů demokracie je, že vláda nedělá nezvratné kroky, že vždycky dává šanci té opozici, aby pak udělala své reformy a reformy takového, takové věci, jako je třeba penzijní systém, musí být dohodnut s opozicí.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Neukazuje se ale v Evropě, že v rámci postdemokracie se právě méně konzultuje mezi opozicí a mezi koalicí, že přicházejí vlády, viz. Orbánova, která jako pravicová znárodní penzijní fondy a jde v úplně jiném gardu, než šly vlády předchozí?
Václav BĚLOHRADSKÝ, filozof, Univerzita TERST
--------------------
Tak maďarský příklad je, je poněkud zvláštní, ale řekněme, že ... myslím, že ne. Protože ten výraz postdemokracie v podstatě znamená jenom to, že roste role lobujících skupin v politice a to nic nemění na tom, že jak ti lobující skupiny, který mají jednu vizi a lobující skupiny, který mají druhou vizi, spolu musí mluvit, musí se dohodnout, protože to jsou reformy, které ovlivňují životy generací. Vláda trvá 4 roky a nemůže udělat kroky, které jsou nezvratné, protože ... tak jeden z takových, jestli mohu, demokracie patří do třídy takzvaných utilitaristických teorií. To znamená, marginální změny, ne totální. Není užitečné, abych proti nim bojoval, protože počkám, až vyhraju volby a změním to ..., ovšem reformy tohoto typu nejsou marginální! To jsou změny totální, zásadní, který ovlivňují život generací lidí a je třeba je dohodnout s opozicí.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Martin Říman byl politikem, byl ministrem průmyslu a obchodu, předtím jste řídil jiná ministerstva. Nakolik je těžké se v rámci politiky na takových zásadních věcech dohodnout, protože když k dohodě dojde, tak to vypadá, že někdo, respektive oba dva tábory ustoupí až příliš.

Martin ŘÍMAN, šéf poradců předsedy vlády /ODS/
--------------------
No, právě, no. Problém opozice je vždycky v tom, že ... a dohadování se vlády s opozicí, že opozice třeba v případě něčeho tak zásadního, jako je důchodová reforma, to s profesorem Bělohradským naprosto souhlasím, že to je zásadní věc na generace, ne na generaci, tak ta opozice má tendenci říkat: "Víte, samozřejmě ano, ale jinak." A jakoby pak ta diskuse nevede k cíli, a pak skutečně ta vláda bude muset v tom, řekl bych, optimálním případě, pokud se podaří v koalici dohodnout na nějaké podobě reformy, tak bude muset chtít nechtíc tu, tu reformu prohlasovat sama. Samozřejmě, že pro všechny, i pro vládu a nakonec i pro opozici, protože ta taky jednou bude ve vládě, by bylo ideální, kdyby došlo ke shodě. Ale má to ...
pokračování zde