Za jakých podmínek vznikne nárok na pozůstalostní důchod
V poslední době se obracejí stále častěji na Českou správu sociálního zabezpečení (ČSSZ) lidé, kteří požadují přiznání některého z pozůstalostních důchodů – vdovského, vdoveckého nebo sirotčího, aniž mají na tyto dávky právní nárok. Často nevědí, kde získat potřebné informace a jaká mají oprávnění týkající se jejich důchodových záležitostí. Pro snadnější orientaci a následné rozhodování přinášíme základní vysvětlující informace k podmínkám nároku na tyto dávky.
V poslední době se obracejí stále častěji na Českou správu sociálního zabezpečení (ČSSZ) lidé, kteří požadují přiznání některého z pozůstalostních důchodů – vdovského, vdoveckého nebo sirotčího, aniž mají na tyto dávky právní nárok. Často nevědí, kde získat potřebné informace a jaká mají oprávnění týkající se jejich důchodových záležitostí. Pro snadnější orientaci a následné rozhodování přinášíme základní vysvětlující informace k podmínkám nároku na tyto dávky.
Pozůstalý (vdova nebo vdovec) má nárok na vdovský nebo vdovecký důchod po manželovi nebo manželce, jestliže zemřelý či zemřelá pobíral/a starobní důchod, nebo invalidní důchod, nebo ke dni smrti splnil/a podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní případně starobní důchod, nebo zemřel/a následkem pracovního úrazu.
Potřebnou dobou důchodového pojištění je pro nárok na invalidní důchod u občana staršího 28 let alespoň pět let důchodového pojištění v posledních deseti letech. Případně deset let v posledních dvaceti letech před jeho úmrtím.
Vdovský nebo vdovecký důchod ČSSZ vyplácí při splnění podmínek nároku jeden rok od smrti manžela či manželky. Po jeho uplynutí tento důchod nadále náleží pouze té pozůstalé osobě, která:
a) pečuje o nezaopatřené dítě,
b) pečuje o dítě, které je závislé na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost),
c) pečuje o svého rodiče nebo rodiče zemřelého manžela či zemřelé manželky, který s ní žije v domácnosti a je závislý na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost),
d) je invalidní ve třetím stupni, nebo
e) dosáhla alespoň věku o 4 roky nižšího, než činí důchodový věk muže stejného data narození nebo dosáhla svého důchodového věku, je-li tento důchodový věk nižší.
Všechny tyto podmínky platí stejně pro ženy i muže.
Nárok na vdovský nebo vdovecký důchod vznikne znovu, jestliže se splní některá z výše uvedených podmínek do pěti roků po zániku dřívějšího nároku na vdovský důchod. Nárok na vdovský důchod zaniká uzavřením nového manželství.
Poznámka: Podle právní úpravy účinné do 31. 12. 2009 nebyla podmínka pod bodem e) stejná pro ženy i muže. Věk opravňující osobu k pokračování nároku na tento druh důchodu, popř. k jeho obnově, se lišil – pro ženy platila věková hranice 55 let, pro muže pak 58 let. Z přechodných ustanovení zákona o důchodovém pojištění vyplývá, že na osoby, které ovdověly před 1. 1. 2010, se bude, pokud jde o pokračování či obnovu nároku, vztahovat tato právní úprava účinná do 31. 12. 2009, přestože rozhodná skutečnost nastane až za účinnosti nové právní úpravy.
Vdovský i vdovecký důchod se skládá ze základní a procentní výměry. Základní výměra ve výši 2 170 Kč měsíčně je stejná pro všechny důchody. Procentní výměra činí 50 % procentní výměry starobního nebo invalidního důchodu třetího stupně, na který měla nebo by měla nárok zemřelá osoba v době smrti. Pro stanovení výše vdovského a vdoveckého důchodu, na který opětovně vznikl nárok po 31. 12. 2009 platí, že výše jeho procentní výměry nesmí být nižší než činila výše procentní výměry vdovského nebo vdoveckého důchodu, která náležela ke dni zániku předchozího nároku na tento důchod.
Nárok na sirotčí důchod má nezaopatřené dítě po svém rodiči (osvojiteli) nebo po osobě, která dítě převzala do péče, jestliže rodič (osvojitel) nebo tato osoba pobírala starobní nebo invalidní důchod (bez ohledu na stupeň invalidity), nebo ke dni smrti splnila podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod, případně na starobní důchod, nebo zemřela následkem pracovního úrazu. Oboustranně osiřelé dítě má nárok na sirotčí důchod po každém z rodičů nebo po osobě, která dítě převzala do péče nahrazující péči rodičů. Nárok na sirotčí důchod nevzniká po pěstounovi nebo jeho manželovi.
Sirotčí důchod se rovněž skládá ze základní a procentní výměry. Základní výměra činí 2 170 Kč měsíčně. Procentní výměra sirotčího důchodu činí 40 % procentní výměry starobního nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, na který měla nebo by měla nárok zemřelá osoba v době smrti. Při obnově sirotčího důchodu platí, pokud jde o minimální výši procentní výměry obnoveného důchodu, totéž pravidlo jako při obnově vdovského a vdoveckého důchodu.
Od 1. 1. 2010 již nelze za nezaopatřené dítě považovat dítě, které pobírá invalidní důchod pro třetí stupeň invalidity. Souběh sirotčího důchodu a invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně po dobu trvání nároku na tento důchod je možný jen v přesně vymezených situacích. Pokud byl dítěti po 31. 12. 2009 přiznán invalidní důchod pro třetí stupeň invalidity, nárok na sirotčí důchod mu již nevznikne. Pokud mu byl po tomto datu přiznán sirotčí důchod a následně mu vznikl nárok na invalidní důchod pro třetí stupeň invalidity, pak mu ode dne přiznání invalidního důchodu nárok na sirotčí důchod zaniká.
Diskuse
Vložte svůj dotaz