« Zpět

Vladimír Bezděk: Penzijní kalkulačka v praxi

| 19. srpna 2011 - 9:15 | Zprávy | Penzijní spoření

Blíží se váš odchod do důchodu? Zajímá vás, na jakou penzi budete mít nárok? V dalším dílu videorozhovoru o penzích a penzijní reformě vám ekonom Vladimír Bezděk poradí, jakým způsobem se můžete dopočítat, na kolik peněz si v důchodu přijdete. Dnes popáté s Vladimírem Bezděkem, ekonomem a členem Národní ekonomické rady vlády,v seriálovém videorozhovoru o důchodech, důchodových systémech a důchodové reformě.

Blíží se váš odchod do důchodu? Zajímá vás, na jakou penzi budete mít nárok? V dalším dílu videorozhovoru o penzích a penzijní reformě vám ekonom Vladimír Bezděk poradí, jakým způsobem se můžete dopočítat, na kolik peněz si v důchodu přijdete. Dnes popáté s Vladimírem Bezděkem, ekonomem a členem Národní ekonomické rady vlády,v seriálovém videorozhovoru o důchodech, důchodových systémech a důchodové reformě.
Zatímco předchozí části videorozhovoru představovaly spíše teoretickou přípravu, dnes přejdeme k praxi. Názorný příklad toho, jakým způsobem se v České republice vypočítává starobní penze, jistě přijde každému vhod. Vladimír Bezděkpředvede penzijní kalkulačku v praxi.
Celkový důchod každého penzisty v České republice tvoří dvě složky – základní výměra a procentní výměra důchodu. Základní výměra důchodu, která je pro všechny důchodce stejná,nyní činí 2 170 korun. Procentní výměra se liší podle toho, kolik důchodce dřív vydělával a jak dlouho platil důchodové pojištění.

Pro výpočet procentní výměry důchodu je důležitý pojem „redukční hranice“. Musíme nejprve spočítat, kolik penězdaný penzista během svého produktivního věku průměrně měsíčně vydělával(výsledná částka je přepočítána na dnešní cenové poměry). Tuto částku následněrozdělí na tři částitakzvané redukční hranice (které se, aby toho nebylo málo, každý rok mění). Až do první redukční hranice, tedy do jisté sumy,má člověk nárok na 100procentvšech peněz (v roce 2008 to bylo 10000 korun). Zčástky mezi první a druhou redukční hranicí však důchodci zůstává jen 30 procent. Zpeněz, které jsou nad druhou redukční hranicí, se pak započítává jen jedna desetina. Vyjdou nám tak tři čísla, jejichž sečtením dojdeme k osobnímu vyměřovacímu základu.

K procentní výměředůchodu pak dojdeme tak, že počet let, po která člověk platil důchodové pojištění (včetně let náhradní doby pojištění – např. rodičovská dovolená, oficiální nezaměstnanost), vynásobíme koeficientem 1,5procenta aosobním vyměřovacím základem. Když kvýslednému číslu, která představuje procentní výměru, přičtete základní výměru (tedy 2170 korun), dostanete se k částce, na niž byste měli mít v důchodu nárok.

Vyměňte si vaše zkušenosti v oblasti finančních produktů.

Diskuse

Vložte svůj dotaz

Obsah tohoto pole je soukromý a nebude veřejně zobrazen.