Koaliční ministři tak odsouhlasili koncepci třetí fáze důchodové reformy, která má posílit úlohu soukromých penzijních fondů. Lidé by si do nich mohli platit část důchodového pojištění, které nyní odvádějí státu.
„Bylo by možné dobrovolně vyvést čtyři procenta ze současných dvaceti osmi, která platí zaměstnanec a zaměstnavatel,“ upřesnil po jednání vlády ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas (ODS).

Příjmy se sníží o desítky miliard

„Této možnosti by ale mohli využít jen ti, kdo by si do fondu připlatili další dvě procenta,“ dodal.
Zavedením opt-outu by tak došlo každoročně ke snížení příjmů veřejného důchodového pojištění až v řádu desítek miliard korun. „Vyvedené prostředky budou do důchodového sys -tému doplněny z ostatních příjmů rozpočtu,“ uvedl Nečas. Zakotveno to podle něj má být v zákoně o rozpočtových pravidlech.
Těm, kdo by opt-out využili, se také sníží důchod, který budou v budoucnu od státu dostávat. „Krátit se bude poměrná část penze, a to za každý rok využití opt-outu,“ řekl Nečas. Podle premiéra Mirka Topolánka (ODS) jsou ale zatím tyto změny penzí jen ve fázi diskuse.

Věcný záměr do července

Do července by měl Nečas spolu s ministrem financí Miroslavem Kalouskem (KDU-ČSL) vládě předložit detailní věcný záměr poslední fáze reformy důchodů. Tu chtěla vláda dokončit ještě do voleb v roce 2010.
„Tento termín ještě není úplně nereálný. Záleží nicméně na tom, zda bude dosaženo politické shody,“ řekl Právu Nečas. Proti optoutu se ale opakovaně staví opozice. „My nic takového podporovat nebudeme,“ řekl včera šéf poslanců ČSSD Bohuslav Sobotka.
Vláda by podle něj měla tyto kroky pozastavit do doby, než bude jasné, co se odehrálo na finančních trzích. Sobotka uvedl, že soc. dem. bude hledat způsob, jak třetí etapu reformy penzí zastavit. Proti jsou i komunisté. „My jsme vždy byli proti takové penzijní reformě, která by snižovala váhu státem garantovaného pilíře, což Topolánkova vláda hodlá dělat,“ řekl Právu místopředseda KSČM Jiří Dolejš. „Jsme proti opt-outu, byť dobrovolnému,“ dodal.
Předtím než by byl opt-out spuštěn, mají být stávající penzijní fondy nahrazeny důchodovými společnostmi. Penzijní fondy by sice ještě nějakou dobu fungovaly, nemohli by ale do nich již vstupovat noví účastníci.
Nové důchodové společnosti by ale na rozdíl od stávajících fondů nezaručovaly kladné zhodnocení prostředků. To je dnes zajištěno zákonem a případné ztrátové investice musí pojištěncům dorovnat majitel.

Výnos nejistý

V novém systému by toto riziko přešlo přímo na klienty. „Klient by si tak mohl vybrat mezi konzervativním, vyváženým a dynamický fondem,“ přiblížil tento princip Nečas. Ten reformu penzí, ve které je posílen princip investování úspor na důchod na finančních trzích, hájí i přes jejich současné propady.
„Je to spoření na třicet až čtyřicet let,“ řekl Nečas. Zhodnocení je podle něj v takovém horizontu kladné i přes dramatické pády na finančních trzích. „U konzervativního investování by bylo riziko ztráty mírné,“ dodal Nečas.
Přesto se ani podle něj přesměrování peněz do soukromých společností nevyplatí všem. Nevýhodné může být i při dobrém vývoji investic hlavně pro lidi ve vyšším věku a s nižšími příjmy. „Na Slovensku asi čtvrtina lidí, kteří přešli do fondů, na tomto kroku prodělala. Kdyby zůstali v průběžném systému, příjmy v důchodu by měli vyšší,“ uvedl Nečas.