Druhou věcí, kterou vzít v potaz, je ta, že až dosud byla mezi penzijními fondy velká konkurence, což fondy motivovalo k připisování co možná nejvyššího zhodnocení. Na horší výsledky totiž účastníci mohli reagovat přechodem jinam a také to i v hojné míře dělali.
Po nových změnách už ale bude problematické o pravé konkurenci hovořit. Nebude totiž možný přechod z transformovaného fondu jedné penzijní společnosti do transformovaného fondu jiné společnosti. Z transformovaného fondu bude možné přestoupit jen do účastnických fondů téže penzijní společnosti a teprve pak půjde přejít do účastnických fondů jiné penzijní společnosti.
Na trhu nyní působí místo loňských deseti jen devět penzijních fondů. ČSOB Penzijní fond Progres se totiž začlenil do ČSOB Penzijního fondu Stabilita. Po tomto kroku jsou největšími fondy PF České pojišťovny, PF České spořitelny, ČSOB PF Stabilita, PF Komerční banky, AXA PF a ING PF.
Penzijní fondy měly k 30. září loňského roku necelých 4,6 miliónu účastníků. Za tři čtvrtě loňského roku přibylo asi 26 tisíc účastníků. Růst už je tedy mnohem pomalejší než býval.
Mezi účastníky penzijního připojištění jsou nejpočetněji zastoupeni účastníci ve věkové kategorii 55 až 59 let, kterých je 534 tisíc. Následuje věková kategorie 35 až 39 let (521 tisíc) a 60 až 64 let (458 tisíc). Například v kategorii 18 až 19 let spoří jen 15 tisíc účastníků, tedy mnohem méně než třeba v kategorii 80 až 84 let (61 tisíc).
Průměrný měsíční příspěvek účastníka je nyní asi 430 korun.