PŘEDSEDA PŘEDSTAVENSTVA PENZIJNÍHO FONDU KOMERČNÍ BANKY PAVEL JIRÁK:

* Máme více než čtyři miliony klientů českých penzijních fondů. Ohrožuje je nynější finanční krize?

Penzijní fondy v ČR investují velice konzervativně do bezpečných finančních instrumentů. V aktuální době rozkolísaných finančních trhů mají penzijní fondy investovanou většinu prostředků svých účastníků do vysoce bezpečných státních dluhopisů, část v krátkodobých depozitech a pouze méně než deset procent v akciích a podílových listech. Fondy navíc investují převážně v tuzemsku, kde především s ohledem na strukturu bankovního sektoru finanční krize nehrozí.

* Jste tedy přesvědčen, že je sektor penzijních fondů v ČR stabilní?

Na trhu působí deset fondů, jejichž akcionáři jsou vesměs kapitálově silné tuzemské nebo zahraniční finanční skupiny s vysokým ratingem. Fondy jsou pod přísným dohledem České národní banky, depozitáře a správců aktiv a každoročně garantují účastníkům systému penzijního připojištění nezáporný výnos. I kdyby tedy fond hospodařil se ztrátou, je jeho akcionář povinen tuto ztrátu uhradit tak, aby na ni nedoplácel účastník systému.

* Je spoření na penzi v penzijním fondu výhodné i v dobách, kdy ceny aktiv klesají a penzijní fondy připisují nižší zhodnocení než v minulých letech?

Zhodnocení v penzijních fondech dlouhodobě přesahuje průměrnou míru roční inflace a nabízí tak reálné zhodnocení úspor. Započítám – li do výnosů ještě státní příspěvky, příspěvky zaměstnavatele a daňové úlevy, dostanu se na daleko vyšší zhodnocení prostředků účastníků, než je míra inflace.

* Můžete k tomu uvést nějaký konkrétní příklad?

Pro přesnější představu uvedu konkrétní příklad průměrného účastníka pobírajícího příspěvek zaměstnavatele. Při shodném průměrném příspěvku účastníka i zaměstnavatele ve výši 500 korun měsíčně a průměrném konzervativním ročním zhodnocení dvě procenta představuje roční výnos z prostředků účastníka po deseti letech asi 16, po 20 letech zhruba 9 a po 30 letech přes 6 procent. To je jednoduchý a praktický důkaz, že penzijní připojištění představuje nejen bezpečnou, ale i výnosnou formu spoření na důchod.

* Podle čeho bych měl ten správný penzijní fond vybírat? Předpokládám, že roční zhodnocení mi jako hlavní kritérium výběru vymluvíte...

Průměrné roční zhodnocení za posledních minimálně pět až deset let se samozřejmě vyplatí sledovat. Primárním kritériem výběru penzijního fondu by však měla být vždy jeho stabilita, finanční síla, zázemí a bezpečnost vložených prostředků. Spoření na penzi v penzijním fondu je během na dlouhou trať, při kterém mohou nastat roky lepší a roky horší. Právě schopnost penzijního fondu přečkat horší časy by měla být pro zájemce o penzijní připojištění tím nejdůležitějším kritériem výběru.

* Často se hovoří o tom, jak výhodné je pro firmy a podnikatele přispívat na penzijní připojištění svým zaměstnancům. Platí tato výhoda i nyní, kdy firmy raději šetří?

Právě v době krize by měli zaměstnavatelé dbát na to, aby si udrželi své klíčové a zkušené zaměstnance. Jen díky nim mohou krizi nejen přežít, ale vyjít z ní posílení a využít ji pro svůj podnikatelský úspěch. I v dobách krize často požadují klíčoví zaměstnanci růst finančního ohodnocení své práce a příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění je v takovém případě ideální. Je daňově uznatelným nákladem a do výše 24 tisíc korun ročně na jednoho zaměstnance nepodléhá odvodům zdravotního a sociálního pojištění. Pokud jsou zaměstnanci jedním z klíčových předpokladů k přežití krize, příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění je jedním z klíčů k jejich udržení. Zvyšuje finanční jistotu a také loajalitu zaměstnanců, jejich motivaci a stabilitu.