Příliš se o tom nemluví. Vlastně vůbec! Přitom jde klíčovou informaci, která se dotkne více než 4,5 milionu osob, jež si na důchod spoří prostřednictvím penzijního připojištění. Řeč je dvouměsíčním ultimátu na změnu penzijního fondu v rámci třetího, dobrovolného pilíře.
Zmíněné dva měsíce se začnou odpočítávat za pár dní, až se balík zákonů upravujících reformu penzijního systému objeví ve Sbírce zákonů. Pokud termín prošvihnete a budete chtít zůstat ve třetím pilíři, máte smůlu. Fond si v budoucnu nezměníte, aniž byste nuceně spadli do druhého pilíře. Překvapení? Není jediné! Čtěte dále…

Podle informací, jež nám poskytl poradce ministra práce a sociálních věcí Tomáš Machanec, se novely zákonů upravujících penzijní systém objeví ve Sbírce zákonů se stoprocentní jistotou do konce roku. Přemýšlíte-li o změně fondu, je tedy nejvyšší čas jednat. Čas kvapí…

Otázky Tomáši Machancovi pokládal na základě dotazů poradců ze sítě Partners ekonom Partners Pavel Kohout.

Jak celá reforma bude probíhat, existuje již konkrétní harmonogram?

Zásadní milníky reformy jsou:

* koncem února 2012 skončí možnost převodů mezi jednotlivými penzijními fondy
* od 1. 1. 2013 budou automaticky všichni klienti penzijních fondů převedeni do transformovaných fondů penzijních společností (vzniklých ze stávajících penzijních fondů)
* od 1. 1. 2013 budou moci klienti třetího pilíře přejít do účastnických fondů druhého pilíře a zvolit si způsob investování
* od 1. 1. 2013 platí nová pravidla pro poskytování státního příspěvku (více dále, pozn. redakce)
* 30. 6. 2013 skončí možnost vstupu do druhého pilíře pro ekonomicky aktivní občany nad 35 let
* ekonomicky neaktivní občané nad 35 let budou moci vstoupit do druhého pilíře do šesti měsíců od vzniku výdělečné činnosti
* mladší občané mohou vstoupit do druhého pilíře kdykoliv do konce roku, ve kterém dovrší 35 let

Dá se jednoznačně určit, pro kterou věkovou, popř. příjmovou skupinu lidí, bude nový systém výhodný a pro koho už méně, případně vůbec?

Druhý pilíř lze určitě doporučit lidem s průměrným a vyšším příjmem, kteří si budou spořit minimálně 25 a víc let, u příjmů mezi dvaceti a dvaceti pěti tisíci bude záležet na délce spoření, čím déle budou spořit, tím pro ně bude druhý pilíř vhodnější, a na osobních preferencích. Pokud bude klient předpokládat, že budou státní důchody klesat, pak by měl preferovat vstup do druhého pilíře i při příjmu okolo 20 tisíc.

Může si každý vybrat, zda vstoupit chce, či nikoli?

Ano, každý občan starší 18 let může do druhého pilíře vstoupit, pokud již nemá přiznán důchod od státu.

Co se bude dít se stávajícími penzijními připojištěními u klientů, kteří se rozhodnou přestoupit do druhého pilíře, ale i u těch, kteří se pro přestup nerozhodnou a budou chtít zůstat ve třetím pilíři?

Klient, který se rozhodne přestoupit do účastnického fondu (druhý pilíř), přijde o každoroční garanci, že jeho osobní účet nemůže poklesnout. Také pro něj skončí platnost sjednaného penzijního plánu a výplata dávek se bude řídit přímo zákonem. Výhodou naopak je, že si bude moci vybrat účastnický fond podle svých preferencí, a tedy si také zvolit investiční strategii, která mu nejvíce vyhovuje. Další výhodou druhého pilíře je možnost volně přestupovat k jiné penzijní společnosti, což u třetího pilíře po skončení dvouměsíční lhůty nepůjde.

Kdo by měl podle vás této možnosti využít především?

Přestup by měli zvážit zejména klienti s delším horizontem smlouvy, kterým do důchodu schází 15 a více let. Tito lidé pravděpodobně získají o něco vyšší zhodnocení, než kdyby zůstali ve třetím pilíři.

Jak na tom budou klienti ve třetím pilíři?

Klient, který zůstane v transformovaném fondu třetího pilíře, do něhož bude automaticky vložen majetek všech stávajících klientů penzijních fondů, bude mít nadále platný dosavadní penzijní plán a bude mít každoroční garanci zachování zůstatku osobního účtu. Nevýhodou pak je očekávané nižší zhodnocení, protože investiční složení portfolia bude kvůli garanci zákonitě velmi konzervativní.

Dalším negativem pak bude i to, že v rámci třetího pilíře nebude možné přestoupit k jiné penzijní společností. Pokud bude chtít klient penzijní fond změnit, bude muset nejdříve přestoupit do účastnického fondu druhého pilíře u stejné penzijní společnosti. Pravidla pro výpočet státního příspěvku budou pro obě skupiny klientů stejná

Komu se za těchto okolností vyplatí setrvat ve třetím pilíři?

Setrvání lze doporučit zejména klientům s krátkým horizontem do výplaty naspořených prostředků, typicky do desíti let.

Do kdy bude možno měnit penzijní fondy v rámci třetího pilíře?

Protože byl zákon již schválen, je jeho publikace otázkou dnů. Žádost o převod k jinému penzijnímu fondu bude možno podávat jen během dvou měsíců následujících po vyhlášení zákona ve Sbírce, později již ne. Pokud tedy vyjde zákon ve Sbírce např. 27. prosince 2011, musí být žádost o převod doručena do penzijního fondu nejpozději do 27. února 2012.

Jaké změny od ledna čekají státní příspěvek?

Státní příspěvek bude po celý rok 2012 stejný jako doposud. Ke změně platné pro všechny klienty dojde až od 1. ledna 2013. Minimální vklad pro získání státního příspěvku se zvýší na 300 Kč. Při tomto vkladu vám stát přidá měsíčně 90 korun. Na příspěvky do 300 do 1 000 korun pak bude přiznáván státní příspěvek ve výši dvaceti procent vkladu. Na maximální státní příspěvek, 230 korun, dosáhnete, pokud budete měsíčně spořit minimálně tisíc korun. Kolik od státu dostanete, si můžete spočítat podle jednoduchého vzorce: 90 korun + 20 % × (x - 300) = y Kč. X přitom může být maximálně tisíc korun. Vyšší úložka výši státního příspěvku neovlivní.

Bude možné měnit investiční strategie? Jak často, za jakých podmínek a za jaký poplatek?

Investiční strategii bude možno měnit jednou ročně zdarma, častěji pak za poplatek, který stanoví penzijní společnosti. Odhaduji, že řádově půjde o stokoruny.

Jaké jsou možnosti výplaty naspořených peněz na konci spoření?

Ve druhém pilíři si bude každý moci zvolit buďto doživotní penzi – peníze bude dostávat do konce života, pak výplata skončí. Další možností bude doživotní penze s pozůstalostní penzí na tři roky po úmrtí účastníka. Poslední variantou je výplata pouze po dobu dvaceti let. Po dvaceti letech výplata skončí. Pokud zemře klient dříve, zbylé naspořené peníze – kapitálová hodnota pojištění, se budou dědit.

A co když klient zemře v průběhu spoření?

Ve druhém pilíři je uplatněn institut dědictví – účet v průběhu spoření se plně dědí.

Jak je to s garancí naspořených prostředků?

Garance zůstává pouze ve třetím pilíři.

Jak se důchodová reforma dotkne jednoho milionu živnostníků?

Osoby samostatně výdělečně činné budou moci do druhého pilíře vstoupit také. Stejně jako zaměstnanci budou platit příspěvky (pojistné) pět procent z vyměřovacího základu. I jim se tedy celková sazba pojistného zvýší o dvě procenta. OSVČ pak pravděpodobně čekají významné změny ještě v souvislosti s daňovou reformou od roku 2014 nebo 2015, výše sazby příspěvku do druhého pilíře však daňová reforma měnit pravděpodobně nebude.

Na webu ministerstva práce a sociálních věcí s důchodovou kalkulačkou si mohou občané modelovat výši budoucí penze. Jak ale postupovat v případě, když jste živnostník? Který řádek z daňovky do kalkulačky dávat?

Kalkulačku pro OSVČ jsme zatím nezpracovávali vzhledem k nejistotě, jaké budou státní důchody spo změnách daňové reformy. V kalkulačce tak mohou živnostníci zatím odhadnout jen příjem z druhého pilíře. Protože pojistné OSVČ je z 50 procent vyměřovacího základu, lze pro propočet penze z druhého pilíře orientačně zadat poloviční vyměřovací základ. Při vyměřovacím základu 50 tisíc měsíčně, tak mohou zadat 25 tisíc.

A jak by měly s kalkulačkou pracovat ženy na mateřské? Z jakého základu vyjít? Z příjmu, který měly před nástupem do práce?

Doporučujeme zadat takový příjem, jaký žena očekává, že bude dostávat po návratu k pracovní kariéře. Z něj bude spořit a z něj se jí bude počítat i státní důchod za celou budoucí část kariéry.

Co se stane v případě, že účastník druhého pilíře přijde o práci? Bude muset nadále platit z vlastní kapsy dvě procenta nebo nějakou jinou částku?

Povinnost platit příspěvky do II. pilíře bude za všech okolností svázána s výdělečnou činností a povinnosti platit pojistné obecně. Kdo tedy ztratí zaměstnání nebo nebude provozovat žádnou výdělečnou činnost, nebude muset automaticky platit pojistné. Jakmile opět začne vydělávat, povinnost platit se mu automaticky obnoví. Hlášení o ukončení nebo zahájení pracovního poměru bude provádět zaměstnavatel.

Musejí se všechny penzijní fondy zúčastnit důchodové reformy povinně? Pokud ne, které fondy se zúčastní?

Transformace třetího pilíře se musí zúčastnit všechny penzijní fondy, jinak by přišly o licenci. Vstup do druhého pilíře pro ně sice bude dobrovolný, přesto očekáváme, že do druhého pilíře vstoupí všechny finanční skupiny, které dnes mají penzijní fond, tzn. osm provozovatelů druhého pilíře.

Jak budou vypadat nové transformované penzijní fondy ve třetím pilíři?

Z pohledu klienta budou fungovat velmi podobně jako ty dnešní. Platí penzijní plán, hodnota majetku penzijního fondu nemůže poklesnout, jednou ročně se rozdělí zisk minimálně 85 procent účastníkům transformovaného fondu.

Bude možné z dobrovolného třetího pilíře předčasně vystoupit? Pokud ano, tak za jakých podmínek?

U třetího pilíře lze předčasně ukončit smlouvu již po 24 zaplacených měsících formou odbytného. Vystupující ovšem ztratí nárok na státní příspěvek a příspěvek od zaměstnavatele se mu zdaní. Jiné sankce nehrozí.

Skrze které penzijní fondy budou moci klienti spořit?

Lze předpokládat, že ve třetím pilíři bude možné spořit prostřednictvím týchž fondů jako dnes, jen se změní na penzijní společnosti. Změnou je také, že dva fondy ČSOB fúzují a bude jen jeden. Do druhého pilíře – viz výše – může vstoupit i nový subjekt, ale zatím to nikdo neoznámil.

Ve kterých zákonech změny penzijního systému najdeme?

Důchodovou reformu upravují senátní tisky 190 (druhý pilíř) (doc, 675 kB), 191 (změna třetího pilíře) (doc, 988 kB) a 192 (zákony související, např. o dani z příjmu) (doc, 420 kB). Obsahují kompletní finální text zákonů a lze je najít na webu Senátu ČR.

Jaký je rozdíl mezi naším chystaným druhým pilířem a maďarskými zestátněnými fondy? Řada lidí má strach, abychom nedopadli jako „druhé Maďarsko".

Hlavní rozdíl mezi českým a maďarským pilířem je ten, že v České republice budou přesměrována jen tři procenta ze stávajícího pojistného, zatímco v Maďarsku bylo pojistné osm procent. V Maďarsku proto byly daleko vyšší propady příjmů pojistného důchodového pojištění a problémy s udržitelností státních financí.

Redakčně upraveno

============================================

--------------------------------------------

V debatách o penzijní reformě se používá slova pilíř. Zatím stojí český důchodový systém na dvou nestejně silných pilířích, prvním a třetím. Nyní by měl přibýt pilíř druhý.

První pilíř penzijního systému, to jsou státní penze placené ze sociálního pojištění. V České republice (jako v mnoha jiných zemích) jde o takzvaný průběžný důchodový systém: ze sociálního pojištění placeného ekonomicky aktivními občany se platí penze jejich současníků-důchodců.

Třetí pilíř to je systém státem podporovaného penzijního připojištění v současných penzijních fondech. Ty investují svěřené prostředky na finančních trzích, ovšem investují je značně konzervativně: jejich zákonnou povinností je totiž nevykázat na konci roku ztrátu. Stávajícím penzijním fondům se bude nově říkat transformované fondy.

Druhým pilířem budou fondy nových penzijních společností. Do nich bude možné „vyvést“ tři procenta z prostředků dosud odváděných do prvního pilíře v rámci sociálního pojištění. Populárním cizím slovem se tomu říká opt-out. K nim bude účastník povinen přisypat dvě procenta ze svého. U penzijních společností si klienti budou moci zvolit fondy s různou investiční strategií, konzervativní, agresivní i něco mezi. Není ovšem garantováno, že jejich vklady se vždy zhodnotí. Fondům druhého pilíře se bude říkat účastnické fondy.