„Výsledky studie jsou pádným argumentem na mezi Čechy stále nebezpečně rozšířené spoléhání na stát. Ano, nějakou penzi od něj dostanou, ale na plnohodnotný život to v žádném případě stačit nebude,“ varuje Ondřej Schneider, výzkumník think tanku IDEA. Dnešní důchodový systém je pak nejvíce nevýhodný pro mladší generace – ty by do něj odvedly třikrát více, než by z něj získaly.
To významným způsobem zvyšuje výhodnost vstupu do II. pilíře penzijní reformy pro mnohem širší skupinu lidí, než se doposud předpokládalo. Zatímco poslední výpočty expertů ČSOB z počátku letošního roku hovořily o výhodnosti pro cca 35 % dospělé populace (odhad těch, kteří i vstoupí na úrovni 15 %), při zohlednění pohledu CERGE-EI by se pohybovaly okolo 40 %. „Pokud bychom vycházeli ze studie CERGE-EI, vstup do druhého pilíře by se vyplatil až padesáti procentům mužů a třiceti procentům žen,“ říká Karel Svoboda, generální ředitel ČSOB Penzijního fondu Stabilita. „Rozdíl mezi výhodností opt-outu pro muže a ženy je přímo závislý na předpokladech, kdy žena zůstává s dětmi na mateřské dovolené a dožívá se delšího průměrného věku. Z tohoto důvodu se ženám vyplatí spíše první pilíř.“ Naopak nejvýhodnější je druhý pilíř pro muže ve věku 20 až 35 let. „Bohužel právě lidé v této věkové kategorii nejsou zvyklí přemýšlet v horizontu desítek let. Je proto důležité, abychom se během následujících let pokusili tento přístup změnit a nastolit to, co běžně funguje ve vyspělých státech zemí EU, kde si lidé začínají s nástupem do prvního zaměstnání spořit zhruba deset procent příjmu na stáří,“ upozorňuje Karel Svoboda a dodává, že výsledky studie CERGE-EI poukázaly na ještě jeden důležitý bod. Totiž, že nejen první, ale ani druhý pilíř nelze vnímat jako samospasné cesty k zajištění plnohodnotného stáří.
„Všem lidem doporučuji, aby si vytvořili co nejširší portfolio spořicích produktů, které bude odpovídat jejich možnostem a očekáváním. Penzijní připojištění, stavební spoření, životní pojištění, spořicí účet a podílové fondy by neměly chybět v žádné domácnosti. Smysl dává i investice do nefinančních aktiv – nemovitostí, drahých kovů a podobně,“ říká Karel Svoboda. Důkazem toho, že si to česká veřejnost začíná uvědomovat, je i patrný nárůst zájmu o zajištění na stáří, který se projevuje zvýšeným počtem nově uzavřených smluv v penzijním připojištění a navyšováním měsíčních úložek. „Za první pololetí 2012 uzavřel ČSOB Penzijní fond Stabilita 42 tisíc nových smluv, což je o třicet procent více než za stejné období v předchozím roce. Více než 70 tisíc stávajících klientů si pak navýšilo pravidelné měsíční úložky nejčastěji ze sto korun na tři sta, respektive z pětiset korun na tisíc.“
Průměrná výše úložky na penzijním připojištění se tak nyní pohybuje na úrovni cca 500 korun, což je sice pozitivní, avšak podle Karla Svobody stále nedostatečné. Optimální výše měsíční úložky by totiž měla být tisíc korun, aby bylo dosaženo maxima státní podpory od roku 2013.
Ačkoliv o reformě a (ne)výhodnosti jednotlivých pilířů pro vybrané kategorie obyvatel bylo již řečeno mnohé, z rozhovorů s klienty stále vyplývá, že jim chybí jasně definovaný „krokovník“, co mají v souvislosti s reformou dělat.
Jaké kroky tedy mají podniknout?
1. Využít zbývajícího času a začít se aktivně zajímat o vlastní budoucnost (a to nejen starší, ale i ty nejmladší generace).

2. Navštívit finanční experty a zajímat se, které pilíře jsou pro ně výhodné.

3. Rozhodnutí, do kterého pilíře vstoupí, učinit až po důkladném rozboru osobních financí se skutečnými profesionály, kteří nebudou slibovat nereálné výnosy.

Parametry penzijní reformy totiž skrývají mnohé pasti, do kterých se může průměrně finančně gramotný občan snadno chytit. „ČSOB chce proto poskytovat prvotřídní poradenství, které každému klientovi nabídne individuální finanční plán, aby své stáří prožil skutečně na nejvyšší možné životní úrovni,“ dodává Karel Svoboda.