„Z pozice penzijních fondů je to dle mého názoru správně. Stát nesmí nechat za žádnou cenu padnout bankovní domy, protože jejich role je příliš důležitá: především zajišťují platební styk a úvěrují téměř všechny podnikatelské subjekty. Vždyť peníze v nich má uloženy téměř každý z nás. Bez nadsázky lze říci, že pokud by banky zkrachovaly, zastaví se běžný život,“ říká viceprezident Asociace penzijních fondů České republiky a generální ředitel ČSOB Penzijního fondu Stabilita Petr Beneš.

* Co je v tuto chvíli podle vás důležité pro zachování stability českého bankovního sektoru?

České banky nepadnou kvůli nepovedeným investicím do islandských dluhopisů anebo cenných papírů investiční banky Lehman Brothers. Možností či spíše hrozbou, proč by naše banky mohly zkrachovat, je tzv. run, při kterém většina vkladatelů chce okamžitě z bank vybrat svoji hotovost. Takový run nastává obvykle při totální ztrátě důvěry. Z tohoto pohledu je navýšení limitu pro garanci vkladů ze strany státu naprosto pochopitelné, protože právě to zvyšuje potřebnou důvěru v bankovní systém. Objevují se i názory, že by stát za banky garance dávat neměl, neboť poskytnutí garancí vede k tzv. morálnímu hazardu bankéřů, kteří mohou neúměrně riskovat při vědomí, že v případných problémech jim pomůže stát. Navíc tyto garance jdou na úkor daňových poplatníků. V dnešní situaci se však nejedná o to, že by bankéři v Čechách neúměrně riskovali, pouze čelí dovozu bezprecedentní finanční krize ze zahraničí, se kterou se snaží ve spolupráci s regulátorem bojovat. A jedním z nejúčinnějších nástrojů jsou právě garance vkladů.

* Penzijní fondy podle vás státní garance nepotřebují?

Penzijní fondy mají dnes více než čtyři miliony klientů a většinu z nich samozřejmě napadne otázka, zda by se jim nějaké státní garance nehodily. Osobně se ale domnívám, že penzijní fondy státní garance nepotřebují, protože v nich státní garance implicitně už je. Stačí, když se podíváme, jak penzijní fondy investují. Například ČSOB Penzijní fond Stabilita má k dnešnímu dni více než 95 % spravovaných prostředků ve státních dluhopisech, státních pokladničních poukázkách či depozitech v bankách, které stát nenechá padnout. Obdobně investují všechny ostatní penzijní fondy na trhu, protože jim to regulace jinak nedovoluje.

* Může vůbec takový penzijní fond zkrachovat?

Jedině pokud zkrachuje český stát. Ale potom by už penzijním fondům byly jeho garance platné asi tak jako mrtvému zimník. Státní garance by tak pouze snižovaly výnosy pro účastníky - penzijní fondy by totiž musely vytvářet fond pojištění vkladů, a tedy část výnosů odkrajovat jako příspěvek do tohoto fondu.

* Co by se stalo s penzijním fondem v případě, kdy by jeho klienti začali masivně vybírat své vklady?

Myslíte run na penzijní fond? Ten by ho možná stál existenci. Faktem ale je, že jeho účastníci by o své peníze nepřišli. Jen by je nedostali vyplaceny všechny hned, ale v průběhu času. V případě runu by totiž penzijní fondy v prvních dnech nejprve vypovídaly svá depozita, během několika měsíců by byly splatné i státní pokladniční poukázky, ovšem státní dluhopisy v objemech desítek miliard korun by nebylo možné naráz vyprodat, protože na takové objemy prostředků není trh stavěn. Bylo by tedy nutné čekat až do splatnosti a účastníci by část svých peněz dostali podle toho, kdy by státní dluhopisy byly státem splacené.

* Můžete dokumentovat, jak si v současné době vedou penzijní fondy a jaký vliv má finanční krize na jejich hospodaření?

Například naše fondy navýšily v letošním roce svůj kapitál o 200 milionů korun. Letos také poklesly úrokové sazby, cena dluhopisů stoupla a více než převážila pokles ceny na akciích. Paradoxně tak v době finanční krize tržní hodnota celkových aktiv ČSOB Penzijních fondů vzrostla. I za letošní rok tudíž našim klientům připíšeme kladné zhodnocení. Nadále platí, že společně se státními příspěvky a úlevami na daních patří penzijní připojištění mezi nejvýhodnější spořicí produkty na našem trhu.