Penzijní fondy tvrdí, že nastavení důchodové reformy mnoho lidí ke spoření nepřiměje. Většina občanů zřejmě dál zůstane plně odkázána na státní důchod.
Velká penzijní reforma, kterou mají dnes definitivně schvalovat poslanci, by nemusela dopadnout podle představ vlády. Penzijní fondy varují, že do ní vstoupí málo lidí. Lidé tak zase nemají z čeho spořit na stáří.
Penzijní fondy odhadují, že by se do nového typu spoření mohlo v lepším případě zapojit zhruba milion lidí. „Podle našich předběžných analýz by do nového systému mohlo celkem vstoupit 0,5 až jeden milion osob,“ říká Petr Brousil, tiskový mluvčí Penzijního fondu České pojišťovny. „Vzhledem k zatím poměrně negativnímu obrazu penzijní reformy u českých občanů očekáváme nižší zapojení,“ říká Pavel Jirák, šéf Penzijního fondu Komerční banky, která účast odhaduje na 0,5 až dva miliony lidí.
Vláda je optimistická: ministerstvo práce ve svých analýzách počítá s účastí poloviny aktivní populace, tedy více než dvou milionů lidí. Stojí na tom i její předpoklad, že na reformu bude potřebovat 20 miliard korun ročně. Ty vybere navíc od lidí na DPH už od příštího roku.
S výjimkou Komerční banky zatím žádný z fondů nepotvrdil, že spoření lidem určitě nabídne. Vyčkávají, jestli se v průběhu schvalování ještě nezmění parametry. „Souhlasíme s tím, že by bylo potřeba druhý pilíř pro klienty více zatraktivnit,“ říká Aleš Poklop, šéf Penzijního fondu České spořitelny. Podle něj by pomohla například možnost čerpat část peněz, naspořených z vlastní kapsy, ještě před důchodem.
Je pravděpodobné, že stávající penzijní fondy si příležitost, jak oslovit klienty se zcela novým produktem, nenechají ujít. I když to prý příliš výnosné nebude. „Jediný důvod, proč do toho nakonec některé skupiny vstoupí, bude snaha udržet si stávající klienty a možnost dosažení úspor z rozsahu při společné správě spořicího a doplňkového spoření,“ říká Jiří Rusnok, šéf představenstva ING Penzijního fondu.
Souhlasí s tím i Karel Svoboda, šéf ČSOB Penzijního fondu Stabilita: „Nebude to byznys, na kterém se budou vydělávat stovky, desítky milionů korun ročně,“ soudí. Podle něj to bude dobrý nástroj na získání klientů s nadprůměrnými příjmy. „Bude to postavené na budování dlouhodobého vztahu s klientem a na možnosti nabídnout mu ostatní služby,“ dodává.
Právě vysokopříjmovým klientům by se mělo spoření vyplatit především. „Jako potenciální účastníci nám vycházejí občané s vyšším než průměrným příjmem a výhodnost roste úměrně s dobou spoření,“ říká Petr Poncar, šéf představenstva Allianz penzijního fondu.
Lidem s příjmy pod průměrem (25 tisíc korun hrubého měsíčně) by se částečné vystoupení ze státního systému důchodů vyplatilo, jen pokud by spořili hodně dlouho, 30 až 40 let. A velkou roli pro všechny samozřejmě bude hrát výnos penzijních fondů. Ten však nedokáže nikdo předpovědět.
Vláda rozjíždí soukromé spoření v době, kdy lidé mají hluboko do kapsy. Odkládat si dvě procenta z hrubé mzdy na soukromý důchod je pro mnoho z nich nepředstavitelné. „Mám 12 tisíc čistého měsíčně a živím sebe a dítě. Z toho mi na spoření na důchod nic nezbývá,“ říká třiatřicetiletá Helena Ch. z východních Čech.
A bude hůř - vyšší DPH lidem v příštích letech vytáhne z kapes až 30 miliard korun ročně. Navíc stát rozmělňuje pozornost možných střadatelů hned několika způsoby podpory spoření. V říjnu chystá emisi státních dluhopisů pro drobné investory. A penzijní připojištění bude lákavější než dosud. Právě doplňkové penzijní spoření bude nejvážnějším konkurentem nového spořicího systému. Dnes si lidé do fondů odkládají v průměru 440 Kč každý měsíc. To samozřejmě na důchod nestačí a tak jim stát spoření přisladí. Bude chtít, aby úložku více než zdvojnásobili, a ke každé tisícikoruně měsíčně jim přihodí dalších 230 korun. Dosud se dal příspěvek vyhnat maximálně na 150 korun. Úložky nad tisícovku si klienti stejně jako dnes budou smět odečíst z daňového základu.
Tento druh spoření je pro lidi atraktivní i proto, že si ho mohou vybrat ještě před důchodem a vše najednou. Nový spořicí systém je záměrně nastaven tak, že si na peníze budou muset klienti počkat do důchodového věku a vyplácet se jim bude postupně.
Jak tedy přimět lidi méně spoléhat na stát a více na své úspory? Podle Karla Svobody z ČSOB by lidé po soukromém spoření mohli začít prahnout v okamžiku, kdy stát nebude schopen zajistit dostatečně vysoké důchody. „Může se to zhroutit ne za pět, ale za deset nebo dvacet let,“ dodává.
Zájemci o soukromé spoření i fondy čelí další hrozbě: že příští vláda výrazně změní pravidla, jako se to stalo v Maďarsku, v Polsku či na Slovensku. „V občanech je zakořeněna historická zkušenost z 50. let a znárodnění soukromých úspor k výhře ve volbách zřejmě nepovede,“ doufá Petr Poncar z Allianz.