Nejhorší rok v historii českých penzijních fondů. Připisují i nulu
Velké penzijní fondy se letos poprvé nechlubí tím, kolik loni vydělaly svým klientům. Není divu. Téměř čtyřem a půl milionu lidí, kteří jim svěřili již více než 180 miliard korun s vyhlídkou lepšího stáří, by musely přiznat: nevydělaly jsme prakticky nic. Jejich výsledky jsou nejhorší v historii.
Největší hráč na trhu - Penzijní fond České pojišťovny - připíše svým zákazníkům 0,2 procenta, PF České spořitelny 0,4 procenta, Axa nulu a menší ING 0,04 procenta. Odvolávají se na prodělky kvůli finanční krizi, která potopila ceny jimi vlastněných akcií a dluhopisů.
Má vůbec smysl v takovém případě ještě dávat do penzijních fondů peníze, když jejich výsledky nepokryjí ani inflaci? Podle finančních poradců je přidaná hodnota hlavně v tom, že lidé vůbec nějak odkládají část svých peněz, navíc patří penzijní připojištění k nejbezpečnějším investicím.
Jinak letos drží penzijní fondy nad vodou stát. Měsíčně totiž může dotovat každého klienta fondu až sto padesáti korunami a ročně lze odečíst až 12 tisíc korun ze základu daně, což snižuje výši placených daní. „Při zohlednění vývoje na finančních trzích je nulová výkonnost velmi přijatelným výsledkem,“ nechal se slyšet mluvčí fondu Axa Marek Zeman. Zapomněl dodat, že penzijní fondy ani ze zákona do minusu jít nemohou. Nula je nejhorší možný výsledek. Letos fondy zatím tvrdí, že se karta obrací a jejich výsledky budou lepší. Je však možné, že se lidé větších výnosů nedočkají ani za rok, protože jejich majitelé se budou chtít po velkých ztrátách „zahojit“.
Restart celého systému by měl přinést nový zákon o penzijním spoření, který umožní fondům volněji investovat, což by mohlo zvýšit jejich výkonnost. Jenže - lidé zároveň přijdou o garanci svého vkladu. Nový systém by měl fungovat od příštího roku, přestup do něj bude dobrovolný.