Nové penze zestátňovat nebudeme, ale osekáme je, říká ČSSD
Penzijní reforma, o které dnes budou hlasovat poslanci, může mít poměrně krátký život. Stačí, aby vládu po volbách v roce 2014 sestavovala sociální demokracie. Ta chce nové spoření oklestit a upevnit závislost na státním důchodu. „Zvažujeme několik variant oslabení druhého pilíře (nových fondů, pozn. red.). Nepočítáme ale s tím, že by jeho prostředky byly občanům zestátněny,“ říká Bohuslav Sobotka, předseda ČSSD.
Ve hře je podle něj snížení procenta, které si lidé budou smět odvádět z pojistného na soukromý účet, ale také jednorázové otevření možnosti z druhého pilíře vystoupit. Také by se nově zaváděné soukromé spoření mohlo sloučit s dnes fungujícím penzijním připojištěním. „Zvažujeme i postupné uzavření těchto fondů pro nové účastníky s tím, že tito budou přesměrováni do reformovaného doplňkového spoření,“ dodává Sobotka.
Taková vyjádření děsí penzijní fondy.
„Pokud opozice bude deklarovat, že po volbách systém změní, může to mít na úspěšnost reformy a zapojení lidí fatální dopady,“ obává se mluvčí Penzijního fondu České pojišťovny Petr Brousil.
Svůj odpor k reformě staví ČSSD na argumentu, že chystané spoření se vyplatí jen lidem s nadprůměrnými příjmy. Vyšší DPH, kterou koalice s reformou důchodů spojuje, přitom zaplatí kvůli reformě všichni – i nízkopříjmoví.
Reforma, nebo lepení dluhu?
Proč vlastně vláda zavádí dobrovolné soukromé spoření do fondů? „Umožní to rozložit podle vlastního rozhodnutí rizika zabezpečení na penzi mezi stát a soukromé spoření s přispěním státu,“ uvedl Miroslav Kalousek při projednávání reformy. Vláda lidi připravuje na to, že státní důchod nebude nijak závratný, a motivuje je k soukromým úsporám. Tomu však lidé uvěří nejspíš až v okamžiku, kdy se důchody nebudou pravidelně zvyšovat jako dnes, ale dojde k jejich poklesu.
Penzijní fondy odhadují, že novinka přiláká nanejvýš milion lidí, což je méně než polovina vládních předpokladů. Zvýšená DPH, ze které se má reforma financovat, tak poslouží spíše na řešení největšího problému současného důchodového systému: na přikrytí obřího deficitu, který letos dosáhne rekordních 45 miliard korun.
Jediným lékem, který na to vláda zatím vymyslela, byla malá důchodová reforma. Ta posunula věk odchodu do důchodu a zpřísnila vdovské důchody či valorizaci penzí. Úspory z této změny se však projeví až za deset a více let.
Naopak vyšší výnos z DPH – 25 až 30 miliard korun ročně navíc – bude moci vláda použít už v příštím, předreformním roce.
Spoření v soukromých fondech by nicméně systému státních důchodů časem ulevit mohlo.
Účastníkům se totiž zkrátí státní penze až o 15 procent. Do spoření by se však musela zapojit většina populace. Tím, že vypadne pojistné především od lidí s nadprůměrnými příjmy, si státní kasa moc nepomůže – právě oni dotují státní důchody ostatním.
Zatímco koalice léčí díru v důchodech vyšší DPH, socialisté by daní zatížili jen vybranou skupinu občanů. „Posílili bychom příjmy mírným zvýšením firemních daní, zavedením progresivního zdanění vysokopříjmových a zdaněním hazardu,“ plánuje poslanec Václav Votava z ČSSD. Právě on za stranu podal v Poslanecké sněmovně jediný pozměňovací návrh k důchodové reformě: veškeré návrhy zamítnout.
„Zvažujeme i postupné uzavření soukromých fondů pro nové účastníky s tím, že tito budou přesměrováni do reformovaného doplňkového spoření.“ „Nepočítáme ale s tím, že by prostředky vložené do fondů byly občanům zestátněny.“ Bohuslav Sobotka předseda ČSSD