I kdyby nakonec důchodová reforma nebyla, má už teď jeden pozitivní efekt. O penzích se totiž letos řeklo a napsalo tolik, že se nikdo nemůže vymlouvat, že nevěděl, že se o své spokojené stáří musí přičinit zejména sám. Pomůže nám k tomu penzijní připojištění?
 V anketě u minulélekceŠkoly finanční gramotnostivyšlo najevo, že asi třetina našich čtenářů by se státním důchodem asvými rezervami nevydržela ani měsíc. Alarmující číslo.
Od státu řešení neočekávejte, ten bude důchody spíš snižovat. Je čas začít někde spořit. Je logické, že nejdřív se člověk začne poohlížet po nabídkách, které mají přímo v názvu slovo penzijní či důchodový. První na ráněje tedypenzijní připojištění. Název „připojištění“ je trošku zavádějící, s pojištěním jako takovým totiž tenhle produkt nemá moc společného. Přesnější by bylo mluvit spíš o„spoření“, ale berme věci, jak jsou. Podstatné jepro nás vědět, jak penzijní připojištění funguje ajaké jsou jeho výhody anevýhody.

První penzijní připojištění jste si mohli v Česku koupit v roce 1994. Na konci roku 1995 už existovalo celkem 44penzijních fondů. Dnes jich máme pouze deset –většinou zanikaly sloučením: menší fondy byly spolknuté fondy většími.

Penzijní připojištění si platí téměř tři čtvrtiny ekonomicky aktivních Čechů –zhruba 4,5milionu. Ve fondech je celkem uloženo 216miliard korun. Průměrně má tedy každý účastník uloženo 48000 korun –což rozhodně není moc.

Důvodem pro masové zapojení do penzijního připojištění ovšem není výnosnost penzijního připojištění, ta je poměrně nízká, ale zejména státní příspěvek amožnost odečítat si něco z příspěvků na penzijní spoření z daní. A také to, že na penzijní připojištění často přispívají lidem zaměstnavatelé, které si zase tyto příspěvky mohou odečítat z daní.

Zřejmě každý ví o státním příspěvku. Minimální vklad jesto korun, ke své stokoruně dostáváte od státu příspěvek 50korun. Když si budete ukládat 500korun, dostanete od státu příspěvek 150korun.

Někdo ještě zná jinou příjemnou výhodu penzijního připojištění: možnost daňového odpočtu. Od základu daně si můžete odečíst vše, co v průběhu jednoho roku do fondu dáte nad šest tisíc korun, maximálně však dvanáct tisíc. Šest tisíc korun za rok odpovídá příspěvku pět set korun měsíčně. Měsíční platba, která už vám umožní dosáhnout na nejvyšší možnou úlevu, je 1500korun měsíčně.

Tímto ovšem znalost produktu uvětšiny lidí končí. Ne každý se už například zajímá o to, co vlastně penzijní fond se svěřenými penězi dělá.

Fond prostředky svých zákazníků investuje, musí však při tom podle zákona postupovat velmi konzervativně. To je na jednu stranu fajn, protože nehrozí, že by se vaše peníze „zmenšily“ (nominálně ovšem – inflace nikdy nespí!), na druhou stranu to správcům fondu neumožňuje pustit se do sice rizikovějších, zato potenciálně výnosnějších akcí. Možnost volby ve státem podporovaném produktu dnes nemáte, buď budete spořit konzervativně, nebo spořit nebudete.

Z hlediska uživatele to funguje jednoduše. Po podepsání smlouvy openzijním připojištění si zřídíte trvalý příkaz ze svého běžného účtu na svoje penzijko a už spoříte. Podle výšky vkladu dostanete příspěvek od státu. Když si to vpráci domluvíte, možná vám přispěje i zaměstnavatel. Tohle všechno se sečte a zúročí podle hospodaření fondu. Jednou ročně pak dostanete výpis, na kterém je krásně vidět, kdo a kdy vám dal na váš penzijní účet peníze a jakým procentem se vše zúročilo. No apři odchodu do důchodu si pak vyberete, jestli chcete peníze jednorázově vyplatit nebo nadosmrti pravidelně dostávat nějakou částku.

Když se podíváte na svoji smlouvu, zřejmě budete mít sjednanou výsluhovou penzi, to znamená, že po patnácti letech spoření si můžete vybrat polovinu peněz, které na účtu jsou. Nebo taky nemusíte.

Možná máte sjednanou i „invalidní penzi“, to v jednoduchosti znamená, že v případě, že se stanete invalidním, nebudete muset na vozíčku čekat až na důchodový věk, abyste dostali peníze zpenzijka, ale můžete je začít vybírat hned.

Dnes je velmi časté, že lidé penzijní připojištění ruší, protože už nemají na to, abysi na nějpřispívali. To je ovšem krajní řešení, které vás připraví ovšechny státní příspěvky, které jste dosud nasbírali. Někdy by stačilo snížit příspěvek na minimum (100Kč) nebo penzijko „zapauzovat“, přečkat krizi a pak prostě pokračovat dál. Ožádné peníze tím nepřijdete adosud naspořená částka se dále úročí.

Stejně jako u pojistek můžete určit obmyšlenou osobu, která po vaší předčasné smrti dostane peníze.

Výši příspěvku můžete po předchozí domluvě s fondem skoro libovolně měnit. Uněkterých fondů to dokonce zvládnete přes formulář na internetových stránkách, ani nemusíte nikam volat, nebo dokonce chodit.

Na penzijní připojištění vám může přispívat izaměstnavatel, je to oblíbený a poměrně častý zaměstnanecký benefit. Pokud zaměstnání po pár letech opustíte, tyto peníze vám samozřejmě ve fondu zůstanou. Samotné přispívání může mít trojí formu:
* zaměstnavatel dává přesně tolik, co zaměstnanec

* zaměstnavatel dává pevnou částku, bez ohledu na vklad zaměstnance

* zaměstnavatel dává nějaké procento zplatu, bez ohledu na vklad zaměstnance
V excelové kalkulačce, kterou jsem pro vás připravil, si snadno můžete vypočítat, kolik vám kvašemu spoření přidá stát, kolik si případně budete moci odečíst na daních– a samozřejmě také výnosy. Tam ovšem záleží na tom, kolik konkrétní fond bude doopravdy vynášet. Jako inspirace vám může posloužit článek Dušana Šídla Penzijní fondy: srovnání 2011, ve kterém najdete výsledky fondů za minulý rok. Ale pozor! Pouze pro inspiraci, minulé výnosy nijak nepředjímají výnosy budoucí. Ikdyž – obecně se dá říci, že o moc lepší než loňský nejlepší výsledek to asi jen tak nebude. A ten rozhodně nebyl kdovíjaký.

Když si tedy shrneme výhody na nevýhody penzijního připojištění:

* Výhody: státní příspěvek, možnost daňového odpočtu, motivace zaměstnavatelůpřispívat

* Nevýhody: malé zhodnocení

Řekněme třeba, že odhadujete, že při odchodu do důchodu byste potřebovalitak 1,5 milionu korun, abyste si udrželiživotní úroveň. Apak se podívejte znovu na kalkulačku. Kolik byste museli od zítřka začít na penzijko ukládat, kdyby vám cílový milion a půl mělo přinést jen ono?Asi by to byly pěkně tučné sumy. Ale nezoufejte, v některém z příštích dílů se naučíme, jaksi stanovit, kolik budete po odchodu do důchodu opravdu potřebovat, a jakté částky efektivně dosáhnout. Dopředu vám prozradím, že penzijní připojištění při tom bude hrát jen okrajovou roli, řekněme s úložkou pouhéhosta korun měsíčně.

Autor je poradce Partners For Life Planning

============================================

* Škola finanční gramotnosti: jak zvládat rodinný rozpočet
* Škola finanční gramotnosti: pojišťovácká hantýrka
* Škola finanční gramotnosti: vyrážíme do pojišťovny
* Škola finanční gramotnosti: životní pojištění
* Škola finanční gramotnosti: životní pojištěnípodruhé
* Škola finanční gramotnosti: pojištění majetku
* Škola finanční gramotnosti: jak si (ne)půjčovat
* Škola finanční gramotnosti: úvěry a půjčky – proč je tak důležité RPSN?
* Škola finanční gramotnosti: úvod do investování

============================================
O vztahu mezi rizikovostí a potenciální výnosností investice jsme si říkali v lekci Školy finanční gramotnosti věnované investování: Škola finanční gramotnosti: úvod do investování
----------------------------------------------
váš vklad / státní příspěvek
100 Kč / 50 Kč
200 Kč / 90 Kč
300 Kč / 120 Kč
400 Kč / 140 Kč
500 a více Kč / 150 Kč
----------------------------------------------
Vpátek poslanci ve třetím čtení schválili novelu zákona. Pokud novela začne platit (teď si ji vezmou do parády senátoři, počítá se, žeji nepřijmou, že pak budou přehlasováni a potom prezidentzákon podepíše) pravidla se změní. Státní příspěvek se bude poskytovat až uvkladůod 300 korun výš. Podpora budenově 90 korun plus 20procent zčástky přesahující 300korun, ato až do 999 korun. Uvkladů 1000 korun avíce bude státní podpora230 korun.