Bude-li někdo sepisovat moderní české legendy, pak bych se přimlouval za tu o penzijní reformě. Je krásná. Až se historici podívají do písemných záznamů a statistik, možná ji trochu zkorigují. A aby na to čtenář nemusel čekat, dovolím si některé korekce provést hned teď.
O bilionech do penzijních fondů
Původně se hovořilo o bilionu do čtvrt století, novější verze říká, že se při zapojení všech obyvatel počítalo s 50 až 100 miliardami ročně. V roce 2010 vybrala Česká správa sociálního zabezpečení na důchodové pojištění celkem 308,5miliardy korun. Udělat ze tří procentních bodů sto miliard by dokázala snad jen účetní mafie. Ale někteří si třeba řeknou, že sazba je 28 procent, takže tři procentní body budou představovat zhruba 33 miliard. Když ještě přidá každý dvě procenta ze svého, půjde opravdu o zhruba 55 miliard.
Takový výpočet však nebere v úvahu rozdílné sazby u různých činností a celkovou skladbu poplatníků a jimi placených odvodů. A také ignoruje ekonomické cykly, inflaci a další vlivy. Česká bankovní asociace nyní publikovala analýzu, podle níž by se při plném zapojení všech občanů mohla aktiva penzijních fondů po deseti letech přiblížit k 800 miliardám korun, a to při každoročním čtyřprocentním zhodnocení.
Jenže opt out je dobrovolný. Střízlivé odhady, kolik lidí jej využije, se pohybují kolem 15 až 20 procent. Takže onu sumu vydělme třeba čtyřmi nebo pěti - podle toho, kdo do systému vstoupí (asi to nebudou zrovna ti s nejnižšími příjmy).

O ústupu od kapitálového pilíře
Česko prý zavádí, co celý svět ruší -dokonce i Světová banka otočila a je proti. Je pravda, že vMaďarsku soukromé penzijní úspory de facto „znárodnili“. Rozsah opt outu byl velký (8 procent), nikdo neřešil, jak reformu profinancovat, a v době finanční krize stát sáhl na soukromý majetek. Otázka je, jak dopadnou běžící soudní spory u maďarských a především evropských soudů.
Podle údajů OECD je však tento přístup ojedinělý. Kromě Česka a Slovinska všechny země střední a východní Evropy už povinné spoření zavedly. Vyspělé státy Evropy jej mají dávno. V zemích OECD tvoří úspory na penzi zhruba 67 procent HDP, zatímco u nás je to pouze šest procent. Mezinárodní měnový fond (jehož součástí je Světová banka), nám pak reformu se zavedením druhého pilíře nedávno doporučil.

O prosazení reformy komisí ze zástupců fondů

Zřejmě se tím myslí tzv. poradní expertní skupina vytvořená bývalým ministrem financí Eduardem Janotou. Říkalo se jí „druhá Bezděkova komise“. Měla deset členů. Penzijní fondy zaměstnávaly dva z nich, mě (ING) a Vladimíra Bezděka (Aegon). Mezi ostatními byli zástupce odborů Vít Samek, vrchní ředitel z MPSV Jiří Král, exnáměstkyně ministra financí Klára Król či exředitel České správy sociálního zabezpečení Jiří Hoideker.
Podoba reformy navržená PES se od té současné hodně lišila, stejně jako varianta NERV. Hlavně v povinném vstupu do druhého pilíře pro občany do 40 let. Kdyby fondy mohly prosadit svoji verzi, asi těžko by tato doporučení ignorovaly.

O nulových nákladech

Je to zvyk, zaměňovat výnosy a zisk. Nad slovem „náklady“ se mnozí pousmějí. Spravovat fond s obligacemi prý dokáže i cvičená opice (že by ti, kdož nakupovali řecké obligace a americké dluhy z hypoték, snižovali náklady na zaměstnance najímáním šimpanzů?). Ale posuďte sami:
Vedení individuálních účtů, komunikace se státem, poplatky depozitáři, komunikace s klienty, správa aktiv a komunikace s jejich pověřenými správci, audit, stálá implementace nových směrnic k podnikání na finančním trhu, náklady personální, právní, náklady na opatření proti praní špinavých peněz…

O nových demografických prognózách

Prý existují nové prognózy, podle nichž bude stárnutí populace mnohem pomalejší, než tvrdí vláda. Jeden z údajných autorů, Tomáš Kučera z UK, na webu vlády potvrdil, že nic takového neexistuje.

O vysokém riziku pro střadatele

A také se můžeme dočíst o vysokém rizikovém profilu budoucích penzijních fondů ve druhém i třetím pilíři. Každý klient má přitom mít na výběr, zda půjde do dynamické, či konzervativní strategie. Řeči o finanční ruletě patří do hospod, ne do seriózní diskuse. I ty „nejdynamičtější“ penzijní fondy na Slovensku či v Polsku totiž ochránily majetek klientů lépe než klasické fondy podílové.

***

Prý bude stárnutí populace pomalejší. Ale demografové tvrdí, že žádný takový průzkum neexistuje. "