Přes námitky řady lidí, že výnosnost kapitálových životních pojistek a penzijních fondů není zrovna okouzlující, právě nynější krize ukazuje důležitost a nezastupitelnost těchto produktů. Oba by měly být součástí každého majetkového portfolia.

Pokud má člověk chuť a odvahu jít do rizikovějších aktiv, nic mu v tom nebrání. Ve svém investičním (majetkovém) portfoliu by ale měl mít každý umístěna i málo riziková (bezpečná) aktiva. Ta jsou dvojnásob důležitá v dobách, kdy jsou finanční trhy rozkolísané, s čímž kolísá i hodnota majetku klienta. Málo riziková aktiva typu kapitálového životního pojištění a penzijního připojištění sice tolik potenciálně nevydělávají, zato ale v turbulentních finančních dobách nekolísají a znamenají jistotu.

Hledání kompromisu

Jistota a stálá hodnota jsou základními devizami kapitálových životních pojistek a stejně tak i penzijního připojištění. Proto také jsou oba produkty doporučovány jako vhodný způsob důchodového spoření. Právě v těchto dnech – v době finanční krize – se ukazuje, jak lehkomyslné je umisťovat své peníze pouze do rizikovějších aktiv, která jsou spojena se zajímavými výnosy. Současně totiž takové investice mohou velmi rychle ztratit na své hodnotě.

Optimální varianta

• Vhodné portfolio by mělo obsahovat celou škálu investičních produktů – od těch nejbezpečnějších (nejméně rizikových) až po ty rizikovější, které jsou generátory solidnějších výnosů.
• Právě životní pojištění a penzijní připojištění patří do kategorie nejméně rizikových investic. V obou případech je to za cenu nižších výnosů a nízké likvidity (peníze jsou uvázané na delší dobu).
• V případě penzijního připojištění je likvidita extrémně nízká, výplata celé naspořené částky je možná až po dosažení věku 60 let. To je na jednu stranu nevýhodou, na druhou stranu je to záměr. Peníze naspořené na penzijním připojištění mají lidem sloužit až v důchodovém věku. Na druhou stranu ale klienti získávají státní podporu. Ta může činit až 150 korun měsíčně. Toto maximum je podmíněno pravidelným vkladem klienta ve výši alespoň 500 korun měsíčně. Roční státní podpora tak činí až 1800 korun.

Nejen státní podpora

Vedle státní podpory mají lidé nárok ještě na daňové zvýhodnění. A to se už týká nejenom penzijního připojištění, ale i životních pojistek. U obou produktů si lidé mohou snížit své daňové základy až o částku 12 tisíc korun.
• U penzijního připojištění se odpočet týká vkladů, které převyšují ty, ze kterých klient nárokuje státní příspěvek. To znamená vklady převyšující úložky ve výši šest tisíc korun.
• Zaplatí-li klient za rok do penzijního fondu více než 6000 korun, může si o částku, která překročí tuto hranici, snížit svůj daňový základ, maximálně však o 12 tisíc korun ročně.
• V případě životního pojištění je zase podmínkou, že výplata pojistného musí být sjednána až po šedesáti měsících od uzavření smlouvy a současně ne dříve než v roce, kdy poplatník oslaví šedesáté narozeniny. Klient rovněž musí splnit požadavek minimální pojistné částky.
• U smluv s pevnou pojistnou částkou pro případ dožití s pojistnou dobou od pěti do patnácti let musí být pojistná částka alespoň 40 tisíc korun. U smluv s dobou nad patnáct let je limit stanoven na 70 tisíc korun. Splňuje-li smlouva tyto podmínky, může si poplatník snížit daňový základ o pojistné, které rok předtím zaplatil (maximálně však o 12 tisíc korun).