Systém soukromých penzí, který by měl zčásti nahradit státní důchod, může pohořet. Návrh kritizují penzijní fondy a dostatečně zajímavý není ani pro většinu konzervativních českých klientů. Zavádění soukromých důchodů může dopadnout pro vládu pořádným fiaskem. Nastavila pravidla tak, že nové penzijní spoření, které má přijít na 20miliard a kvůli němuž se zvyšuje DPH na potraviny a léky, není atraktivní pro lidi, a dokonce ani pro penzijní fondy.
Lidé by mohli dobrovolně posílat pět procent z hrubé mzdy do nově vytvořených penzijních fondů. Tři procenta z toho jim stát uvolní z dnešního důchodového pojištění (a zkrátí jim o to ve stáří důchod) a umožní jim tak s penězi pracovat. Mohou si vsadit na to, že je zhodnotí lépe než stát při pravidelných valorizacích. Nově vytvořený prostor pro byznys však vzbuzuje rozpaky u penzijních fondů. „Velmi pečlivě budeme zvažovat, jestli se nám to vyplatí. Pokud půjde o kvazireformu, nabídka by měla smysl jen pro velmi malou část populace,“ říká Karel Svoboda, šéf Penzijního fondu Stabilita ČSOB.
Toho, že do nového systému nevstoupí mnoho lidí, se obávají i ostatní zástupci existujících penzijních fondů, považují ho za málo lákavý. „Účastník se musí vzdát dvou procent ze svých příjmů a motivace pro vstup je jen velmi omezená. Existuje výrazné riziko nízkého počtu účastníků,“ soudí Pavel Jirák, šéf Penzijního fondu Komerční banky.
Kvůli střízlivě nastaveným poplatkům za správu (0,3 až 0,6 procenta z uložených peněz podle rizikovosti strategie ročně plus desetina z výnosů) se totiž byznys začne fondům vyplácet až od vyššího počtu klientů. Návrh ministerstva financí přitom stanoví minimálně 50 tisíc účastníků ve fondech, jinak hrozí zánik.
Podle Svobody z PF ČSOB nyní hrozí, že bude malý zájem ze strany finančních institucí o licence na nové penzijní fondy. Těm by se proto líbila povinná účast. Proti ní se však postavily Věci veřejné a ODS. „Dobrovolnost druhého pilíře není vhodná ani z národohospodářského hlediska, ani z hlediska nákladů na zprostředkování,“ myslí si Ivo Foltýn, ekonomický expert TOP 09, která na povinnosti trvala.
Atraktivitu soukromého důchodového pilíře pro lidi oslabuje také chystaná přeměna penzijního připojištění. „Pilíř soukromého spoření a doplňkové připojištění na důchod se fundamentálně liší, a proto budou existovat souběžně,“ uvedl na dotaz, zda si systémy nebudou vzájemně konkurovat, Dušan Hradil z ministerstva financí.
Připojištění využívá 4,5 milionu lidí, ale úložky jsou velmi nízké, v důchodu nepomohou. „Chceme tak motivovat občany k vyšším dobrovolným úsporám na stáří,“ vysvětluje Foltýn. Nově by se zde měla rozvolnit pravidla investování a umožnit vyšší výnosy. Lidem stát nabídne příspěvek až 230 korun (při úložce 1 000 Kč a víc)místo dnešních maximálně 150 Kč (úložka 500 Kč a víc) a ponechá daňovou úlevu na vložené peníze.
V nově chystaném systému soukromých penzí, který má zčásti nahradit státní důchody, se s podobnými lákadly nepočítá. Výsledkem reformy by mohla být minimální účast v soukromých penzích a maximální navýšení výběru DPH. Aby bylo zmíněných 20 miliard ročně v rámci reformy potřeba, muselo by se do ní totiž zapojit zhruba 2,5 milionu lidí, tedy polovina pracujících.