Důchodový systém je podle Ústavního soudu nespravedlivý a musí se změnit. Pouhé snížení stropů pro platby pojistného však stačit nebude a bude nutné změnit i výši penzí jednotlivých příjmových skupin. Ministerstvo práce musí nejpozději do října vypracovat návrh, jak naplnit rozhodnutí Ústavního soudu.
Ten kritizoval, že lidé s vysokými příjmy dostávají podobný důchod jako lidé s nižšími příjmy, a k 30. září 2011 zrušil část zákona.
Podle nového ministra práce Jaromíra Drábka se zatím pracuje se třemi verzemi řešení. "Buď zvýšíme důchody těm, co měli vysoké příjmy, na což stát nemá, nebo snížíme důchody těm, kteří měli nízké příjmy, což je absolutně nepřijatelné. Anebo to budeme řešit na výběru sociálního pojištění," uvedl Jaromír Drábek v rozhovoru pro MF DNES.
Pořiďte si penzijní připojištění zde
Poslední variantou má na mysli snížení stropu na sociální pojištění. "Mohlo by to být pro Ústavní soud přijatelné," doufá. "V tuto chvíli by byla spekulace, zda je přijatelný pro Ústavní soud čtyř- nebo trojnásobek," dodal ministr.
K návrhu trojnásobku se přitom kloní i tým ekonoma Vladimíra Bezděka, který na žádost úřednické vlády vypracoval návrh důchodové reformy. Nad snížením stropů však v tuto chvíli visí otazník.
Příští rok, kdy nález soudu vstoupí v platnost, má totiž na základě dohody koalice zůstat strop na sociální i zdravotní pojištění na šestinásobku průměrné mzdy jako letos. Vláda totiž potřebuje vybrat víc do rozpočtu.
Důvodem, proč celá kauza vznikla, byla čtyři roky stará ústavní žaloba Karla Sochora, bývalého soudce Krajského soudu v Ostravě, na diskriminačně nízký důchod. Jeho penze 13 346 Kč totiž odpovídá jen 19 procentům toho, co vydělával (68 tisíc Kč).
Průměrný důchodce v Česku přitom v penzi dostane 44 procent svého průměrného příjmu. Aby bylo možné důchody vypočítávat i po uvedeném datu, musí ministerstvo práce změnit výpočet v zákoně. Mělo by přitom zmírnit solidaritu těch, kteří do systému přispívali hodně, s těmi, kteří posílali málo.
Snížení stropů nestačí
Na variantách řešení pracuje tým Jiřího Krále, šéfa odboru sociální a rodinné politiky na ministerstvu práce. "Pouhé snížení stropů stačit nebude. Jde především o nahrazení zrušeného paragrafu, který řeší redukční hranice pro výpočet důchodu," upozorňuje.
Pravděpodobný je tak mix - snížit stropy pro platby pojistného, zvýšit důchody vysokopříjmovým a snížit je lidem s nižšími příjmy. Nejlépe tak, aby to nepřineslo dodatečné nároky na rozpočet.

Při pohledu na redukční hranice v zákoně by se většině lidí odcházejících do důchodu po 30. září 2011 důchod snížil oproti dnešnímu výpočtu a jen třicet procent lidí s nadprůměrnou mzdou by si přilepšilo. Jak moc. však zatím není jasné.
Pro příjmovou skupinu Karla Sochora by nicméně poměr důchodu ku mzdě musel vycházet více než soudem kritizovaných 19 procent. "Mohou se zvážit další změny, které by přinesly úspory, a pro nízkopříjmové občany by změny mohly být méně citelné," myslí si Král.
Jde o návrhy Bezděkovy komise, podle nichž by mohlo dojít ke zpřísnění podmínek pro valorizaci důchodů nebo k rychlejšímu posunu věkové hranice k odchodu do důchodu pro ženy s dětmi.
Nový ministr si bude muset s řešením pospíšit - samotný legislativní proces totiž trvá zhruba devět měsíců a Česká správa sociálního zabezpečení, jež důchody vyplácí, bude potřebovat aspoň tři měsíce na zavedení změn do praxe. Nejpozději v říjnu by tak měl být návrh hotový a do konce roku projít vládou.