Úloha vlastního zabezpečení na penzi v příštích letech poroste. Důchodová reforma proto v případě úspěšného legislativního procesu přináší v oblasti penzijního spoření pro občany dobrou zprávu: zvýšení státního příspěvku. Proč ještě se vyplatí spořit na penzijním spoření alespoň tisíc korun měsíčně? Jestliže důchodová reforma úspěšně projde celým legislativním procesem, tak bude penzijní připojištění od roku 2013 ještě atraktivnější. Důvodem bude vyšší státní příspěvek.
Důchodová reforma tak významně posiluje i třetí důchodový pilíř, tj. vlastní spoření občanů na penzi. Penzijní připojištění, dle zákona o doplňkovém penzijním spoření, nově nazývané dobrovolné penzijní spoření, však přináší i jiné výhody. Měsíční úložkou se maximalizují všechny výhody penzijního připojištění. Jaké?
Státní příspěvek
Měsíční příspěvek od státu je pravděpodobně hlavním motivem pro většinu občanů k uzavření penzijního připojištění. V současné době se měsíční státní příspěvek pohybuje od 50 Kč (při měsíční úložce 100 Kč) po 150 Kč (při měsíční úložce 500 Kč a více). Od roku 2013 se bude měsíční příspěvek pohybovat od 90 Kč (při měsíční úložce 300 Kč) až po 230 Kč (při měsíční úložce 1 000 Kč a více).
Daňová úleva
O zaplacené příspěvky na penzijním připojištění lze snížit daňový základ pro výpočet daně z příjmu fyzických osob. Při spoření nad částku 6 000 Kč ročně je možné si o částku, která přesahuje tuto hranici, snížit daňový základ, a to až do výše 12 000 Kč za rok. Maximální danová úleva je tak dosažena při měsíční úložce 1 500 Kč. V tomto případě činí sleva na dani 1 800 Kč. S plánovaným zvýšením sazby daně z 15 % na 19 % od roku 2013 by se tak i zvýšila daňová úleva, a to na 2 280 Kč.
Nezáporné zhodnocení
Klienti mají u penzijního připojištění jistotu nezáporného výnosu. I při špatném hospodaření během roku nemůže být tedy klientům být připsáno záporné zhodnocení jako např. u akcií. Vklady u penzijního připojištění však nejsou, na rozdíl od bankovních vkladů, pojištěny. Penzijní fondy jsou však ze zákona výrazně regulovány.
Podpora příspěvku zaměstnavatele
Vzhledem k daňovým slevám je pro zaměstnavatele výhodnější zaměstnanci místo zvýšení hrubé mzdy přispívat o stejnou částku na penzijní připojištění. Zvýšení hrubé mzdy o 1 000 Kč v praxi totiž znamená zvýšení mzdových nákladů zaměstnavatele o 1 340 Kč, protože musí za svého zaměstnavatele odvést 34 % z hrubé mzdy na povinném pojistném. Proto tento benefit nabízí řada zaměstnavatelů. Zaměstnanec se tedy může někdy domoci zvýšení odměny za práci formou zvýšení příspěvku na penzijní připojištění.
Variabilní produkt
Během let samozřejmě dochází k finančním změnám v rodině. Někdy je finanční situace horší, jindy lepší. Výhodou penzijního připojištění je skutečnost, že během let se dá měsíční příspěvek měnit. Když se daří, lze snadno zvýšit. V případě problemů, lze přerušit nebo odložit placení penzijního připojištění.
Penzijní fond lze změnit
Při nespokojenosti s nabízenými službami či nízkém zhodnocení může klient penzijní fond změnit. Nejedná se o nikterak složitý administrativní krok. V rámci konkurenčního boje tak mají jednotlivé fondy velký zájem o připisování co nejvyššího zhodnocení. Vlivem regulace jsou investiční strategie penzijních fondů omezené a nikdy nemohou dosáhnout potencionálního zhodnocení některých jiných finančních produktů.
Peníze lze vybrat i dříve
Penzijní připojištění by mělo sloužit hlavně k zajištění na penzi. Mohou však nastat nenadálé finanční problémy. Penzijní připojištění lze při dodržení zákonných podmínek vybrat i dříve. Vypověděť smlouvu o penzijním připojištění lze kdykoliv po započtení celého roku. Předčasné ukončení smlouvy je nevýhodné, protože klient nemá nárok na státní příspěvek a jeho výnosy jsou kráceny, proto je vhodné k tomutu kroku přistupovat až v krajním řešení, kdy není jiné možnosti, jak si zajistit chybějící finanční prostředky.
Nevyčerpané prostředky se dědí
Stejně jako všechny ostatní finanční produkty, je i penzijní připojištění součástí dědického řízení v souladu s občanským zákoníkem.

Penzijní připojištění je legislativou poměrně silně regulovaný finanční produkt. Investiční strategie penzijních fondů jsou tedy značně omezené. Proto každoročně připisované zhodnocení penzijních fondů je nižší (ne však vždy) než u některých jiných finančních produktů, např. na akcie či nemovitosti orientovaných. Penzijní připojištění je však jistota se zajímavým státním příspěvkem. I u občanů mající větší sklon k riziku a preferující třeba akciové produkty by tak nemělo penzijní připojištění chybět. Zvláště po zvýšení státního příspěvku.