Někteří čtenáři ale upozornili, že jsme rozvedli jen variantu, kdy po smrti účastníka určená osoba získá odbytné. Do něho se zahrnují veškeré úspory účastníka a připsané výnosy, nikoli však již připsaný státní příspěvek.
Zajímali se i o druhou možnost, kdy osoba určená účastníkem se rozhodne pro vyplácení pozůstalostní penze. Jejím prostřednictvím může získat po zemřelém stejné sumy jako u odbytného, ale také navíc veškerou státní podporu.
Když se naši čtenáři na tuto věc ptali na informačních linkách svých fondů, dostali vždy stejnou odpověď: Pozůstalostní penze je výhodnější než odbytné – nepři -jdete o státní podporu. Ve skutečnosti je ale situace složitější.

Smrtí dávka skončí

Pozůstalostní penze je dávka, která se podle zákona o penzijním připojištění (č. 42/1994 Sb.) vyplácí osobě (osobám), které účastník určil ve smlouvě, jestliže sám za svého života platil příspěvky alespoň 36 měsíců. Dávka se vyplácí nikoli jednorázově, ale po dobu stanovenou penzijním plánem. Tu může fond určit libovolně, například na 3, 12 nebo 36 měsíců.
Po uplynutí této doby tak určená osoba získá vše, co účastník naspořil, tedy včetně výnosů a připsané státní podpory.
Pokud ale v průběhu vyplácení pozůstalostní penze zemře, vyplácení dávek skončí a jeho dědicové už na žádné další peníze nemají nárok.
„Zbylá částka v takovém případě propadá ve prospěch ostatních účastníků penzijního připojištění,“ potvrdil Právu Alfred Kraus, ředitel úseku klientského servisu Penzijního fondu České spořitelny.
Příklad: Paní Nováková byla ve smlouvě, kterou uzavřel její manžel s penzijním fondem, určena pro získání nároku z jeho smlouvy o penzijním připojištění pro případ jeho smrti. Pan Novák skutečně zemřel. K datu úmrtí bylo na smlouvě naspořeno 216 000 korun, z toho státní příspěvky činily 30 000 korun.
Paní Nováková nechtěla o tyto příspěvky přijít, a tak se rozhodla pro pozůstalostní penzi. Ta jí měla být vyplácena celkem 36 měsíců, každý měsíc po 6000 korunách. Paní Nováková ale za rok a půl po svém manželovi zemřela. Za 18 měsíců jí bylo vyplaceno 108 000 korun (18 x 6000 Kč). Dědicové na žádné další peníze už nárok nemají.

Vrabce v hrsti, či holuba na střeše?

Jestliže tedy osoba určená ve smlouvě pro převzetí nároků z penzijního připojištění zvažuje, zda je pro ni výhodnější pozůstalostní penze nebo odbytné, měla by vzít v potaz kromě výše připsané státní podpory mimo jiné svůj věk a zdravotní stav.
Dále je dobré vědět, jak dlouho by jí byla pozůstalostní penze vyplácena. To lze zjistit nahlédnutím do dokladů získaných při uzavření smlouvy, nebo se lze informovat ve fondu.
Jestliže by penze byla vyplácena například jen tři měsíce, tak riziko, že v průběhu této doby zemře a tím pádem nedostane celou naspořenou částku, je velmi malá. Pokud se pozůstalostní penze vyplácí 36 měsíců a určená osoba je vážně nemocná, přináší pozůstalostní penze jistě velké riziko.
Pozor je třeba dát na to, že i u jednoho penzijního fondu může být v závislosti na datu uzavření smlouvy o penzijním připojištění i několik různých dob pro vyplácení pozůstalostní penze. To určuje v té době platný penzijní plán.
Toto riziko pozůstalostní penze by měl za svého života zvážit i sám účastník penzijního připojištění. Trpí-li například jeho manželka vážnou nemocí, oprávněnou osobou pro převzetí nároku v případě své smrti může například určit své děti. Je samozřejmě důležité se s partnerem o této záležitost poradit.
Výjimečně se může stát, že fond vyplácí pozůstalostní penzi jako jednorázovou dávku. Tak je to například nyní u ING Penzijního fondu. A to přesto, že podle jeho nejčerstvějšího penzijního plánu je minimální doba pro vyplácení penze tři měsíce. Příčinou jsou ale v tomto případě technické důvody, které mohou brzy odpadnout.