Změny v důchodovém pojištění se od ledna dotknou i mladých studentů. Zároveň podraží důchody vyplácené v hotovosti na poštách.
Od příštího roku dochází v důchodovém pojištění k řadě významných změn. Stěžejní roli hraje datum narození a doba, po kterou občan platil důchodové pojištění. Od nich se odvíjí datum, kdy má nárok na starobní důchod. I když půjdete do penze za 10 či 15 let, určitě má smysl znát toto datum již dnes. Podle něj se totiž můžete rozhodnout, jak hospodařit s penězi, včetně dlouhodobých investic, které se v penzi vždy hodí.
Vyplatí se také požádat s dostatečným předstihem Českou správu sociálního zabezpečení (ČSSZ) o informativní osobní list důchodového zabezpečení a díky němu zjistit, zda ČSSZ eviduje veškerá zaměstnání, v nichž občan pracoval, pokud nepodniká.
Hlavní roli tedy hraje počet nezbytně odpracovaných let (důchodové pojištění), který souvisí s datem odchodu do důchodu. U mužů a bezdětných žen momentálně činí 62 let, postupně ale roste a v roce 2030 má dosáhnout 65 let. Souběžně s tím se zvyšuje doba povinného důchodového pojištění, díky němuž vzniká nárok na starobní důchod. Kdo odejde do důchodu příští rok, měl by být pojištěn 26 let. Do roku 2018 se ale doba povinného pojištění zvýší na 35 let.
Více informací o penzijním připojištění najdete zde.
Od ledna může ovšem do důchodu i občan ve věku nejméně 65 let, který „platil na důchod“ alespoň 15 let a každý, kdo platil toto pojištění 16 let a je minimálně o pět let starší než je věk pro odchod na penzi.
O těchto i jiných změnách v důchodovém pojištění od roku 2010 informuje leták České správy sociálního zabezpečení (viz též www.cssz.cz). Najdete v něm i informace o tom, jak se zvyšuje věk pro odchod do důchodu a délka potřebného důchodového pojištění.
Studium se nebude počítat do náhradní doby pojištění
Studenty středních, vyšších odborných a vysokých škol asi změny nepotěší. Studium dosud patřilo mezi tzv. náhradní dobu pojištění. Podobně jako při základní vojenské službě, civilní službě, péči o dítě či další osobu, podpoře v nezaměstnanosti, nemoci, nebo při invaliditě, tak za studenty platil důchodové pojištění stát. Nejvýše ale šest let po dosažení plnoletosti. Ze zákona navíc šlo o 80 % výměry starobního důchodu.
Od ledna již stát tuto povinnost nemá. Studenti si však mohou platit důchodové pojištění sami. Pokud již studovali, stát jim samozřejmě důchodové pojištění do konce roku 2009 po osmnáctém roce věku uhradil a oni o něj tedy nepřijdou.
Rozšiřuje se tak okruh tzv. kvalifikovaných důvodů, kvůli kterým může občan po časově neomezenou dobu platit dobrovolné důchodové pojištění. Až dosud je bylo možné využít pro studium po 24. roce věku, v případě nezaměstnanosti, dlouhodobé dobrovolnické služby, zaměstnání v cizině a činnosti v ČR pro zahraničního zaměstnavatele. Nyní se tato možnost kromě studia vztahuje i na dobu pobytu v cizině, kdy osoba následuje manžela, působícího v diplomacii nebo jako poslanec Evropského parlamentu. Ale jen na osoby starších než 18 let.
Mění se i jiné pravidlo: pokud byl občan díky náhradní době pojištění pojištěn na důchod v době nemoci, studia, péče o dítě nebo jinou osobu a zároveň díky příjmu i z výdělečné činnosti, může si vybrat, které z pojištění využije. Někdy je totiž výhodnější využít náhradní dobu pojištění. Občané se mohou rozhodnout až v době, kdy podají žádost o důchod.
I nadále je možné požádat o předčasný důchod tři roky před dovršením důchodového věku. Osoby, u nichž činí důchodový věk 63 nebo více let, budou přitom moci odejít do penze již v 60 letech. Některé tedy až o pět let dřív.
Stát podpoří pracující důchodce
Zákon na druhé straně od ledna víc podpoří pracující důchodce, neboli „prdůchy“. Nově budou moci požádat o zvýšení procentní výměry starobního důchodu v případech, kdy pobírají důchod a dál pracují. Pokud občan pobírá polovinu starobního důchodu, může se jeho základ pro výpočet důchodu zvýšit až o 1,5 % výpočtového základu za každých 180 odpracovaných kalendářních dnů. Když pobírá celou penzi, činí toto zvýšení 0,4 % výpočtového základu za každých odpracovaných 360 kalendářních dnů. O zvýšení důchodu může žádat po dvou letech nepřetržité výdělečné činnosti (i při změnách zaměstnání, které na sebe navazují). O vyšší důchod může přitom požádat i důchodce, který pracoval „jen“ 360 dnů a zaměstnání pak ukončil.
Jestliže starobní důchodce znovu začne pracovat a požádá o zastavení výplaty důchodu, zvýší se jeho důchod stejně jako dosud o 1,5 % výpočtového základu za každých 90 kalendářních dnů práce, kdy nebral důchod.
Nárok na penzi má i občan, pojištěný na důchod kratší než stanovenou dobu, pokud dosáhl 65 let a splnil podmínky nároku na invalidní důchod.
Výše důchodu závisí na stanoveném stupni invalidity. Počítá se jako 0,5 %, 0,75 % nebo 1,5 % výpočtového základu za každý celý rok doby pojištění.
Ošidných 721 dní
U předčasného odchodu do starobního důchodu je důležité, aby to nebylo o více než 720 dnů dřív. Pak se snižuje procentní výměra, z níž se počítá, jen o 0,9 % výpočtového základu za každých, i započatých, 90 kalendářních dnů (jako nyní). Od 721 dne ale klesá za každých i započatých 90 kalendářních dnů předčasného odchodu do důchodu o 1,5 % výpočtového základu.
Od ledna již také není pro nárok na výplatu starobního důchodu rozhodující, zda nový penzista pracuje podle smlouvy na dobu určitou či neurčitou. Předčasný důchod nadále nebude pobírat občan, který je zaměstnán.
Pouze jeden invalidní důchod
Místo plného a částečného bude nově existovat jediný invalidní důchod, jehož výše se bude lišit podle tří stupňů invalidity. Zdravotní stav posoudí lékaři okresních správ sociálního zabezpečení. Podmínky pro výplatu invalidního důchodu se přitom zpřísňují.
Když invalidní občan dosáhne 65 let, mění se jeho invalidní důchod na starobní. Řízení o přeměně invalidního důchodu na starobní zahajuje sám úřad.
Důchody přes poštu se prodraží
Občané, kteří začnou brát penzi od ledna příštího roku v hotovosti na poštách, budou muset za její každou splátku zaplatit 21 Kč.
Proti rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení týkajícího se důchodového pojištění lze jako řádný opravný prostředek podat písemné námitky do 30 dnů ode dne, kdy se o něm občan dozvěděl. Tento krok nemá odkladný účinek, nejde-li o rozhodnutí, z něhož vyplývají nějaké sankce vůči občanu či zaměstnavateli.
Námitky se podávají orgánu sociálního zabezpečení, který rozhodnutí vydal. Ten o nich také rozhoduje. Místo ČSSZ lze námitky v uvedené lhůtě uplatnit u kterékoliv okresní správy sociálního zabezpečení. Prvostupňová rozhodnutí ČSSZ nenabudou právní moci doručením (jako dosud), ale až po uplynutí lhůty k podání námitek, nebo doručením (oznámením) rozhodnutí ČSSZ o námitkách. Tyto námitky, bez ohledu na jejich úspěšnost, jsou nezbytné, aby se případně mohl záležitostí zabývat soud.
Jak vypočítat důchod?
Důchodový věk lze zjistit pomocí věkové kalkulačky. Na téže stránce je uvedena i důchodová kalkulačka, umožňující orientačně vypočítat starobní důchod. Vychází se z tzv. osobního vyměřovacího základu, což je měsíční průměr úhrnu ročních vyměřovacích základů pojištěnce za rozhodné období. Toto období je 30 kalendářních roků před rokem přiznání důchodu. Aktuálně se do něj započítávají léta do roku 1986. Zatím je to tedy méně než uvedených 30 let.
Roční vyměřovací základ občana vypočteme, když vynásobíme jeho vyměřovací základ za kalendářní rok koeficientem nárůstu všeobecného vyměřovacího základu. Ten je pro každý rok jiný a vychází z tempa růstu průměrné mzdy v české ekonomice. Osobní vyměřovací základ pak dostaneme, když součet ročních vyměřovacích základů za rozhodné období dělíme počtem kalendářních dnů v daném (rozhodném) období a vynásobíme ho koeficientem 30,4167.
V současné době činí výše důchodu kolem 40 % průměrné mzdy či příjmu občana. V budoucnu může být kvůli nepříznivé skladbě české populace - roste počet důchodců na úkor občanů v produktivním věku - nižší, s čímž je třeba počítat.
Informativní list důchodového pojištění
I proto je důležité opatřit si s předstihem informativní osobní list důchodového pojištění. Z něj zjistíme, zda Česká správa sociálních služeb eviduje všechna zaměstnání, nebo samostatnou výdělečnou činnost včetně podnikání, jimiž jsme prošli. A tzv. náhradní dobu pojištění (denní studium po 18. roce, základní vojenská služba, civilní služba, doba nezaměstnanosti aj.), kdy za občana hradil důchodové pojištění stát.
Chybějící údaje o zaměstnání v informativním listu ČSSZ nedošetřuje. Občan je ale může doložit při důchodovém řízení, které začíná, když uplatňujete žádost o důchod. Rozhodně se vyplatí nenechat tento problém na poslední chvíli. Od roku 2004 by také měli mít občané, kteří byli zaměstnáni, od zaměstnavatele za každý rok tzv. evidenční list důchodového pojištění.
Kdo pracoval bez přerušení od 18 let, nebo po ukončení vysokoškolského studia, snadno překročí požadovanou maximální délku pojištění na důchod, která je nyní 26 let a má se postupně zvýšit na 35 let. Bohužel to neznamená, že mohou jít do penze dřív, než ve stanoveném důchodovém věku. Nebo až dovrší 60 let, což je doba, stanovená pro odchod do předčasného důchodu za méně diskriminačních podmínek. Jinak by na tom byli dost biti. Delší doba zaměstnání by ale měla být zohledněna při výpočtu jejich důchodu.
Důchodové pojištění prošlo v posledních letech řadou změn. Pokud si s nimi nevíte rady, požádejte o pomoc buď ČSSZ nebo některou z okresních správ sociálního zabezpečení.