« Zpět

Penzijním fondům dáme na ferrari

| 25. ledna 2011 - 11:23 | Zprávy | Penzijní spoření

Deklarovaným cílem diskutované penzijní reformy je dlouhodobá stabilizace penzijního systému tak, aby současný poměr mezi penzí a předešlým příjmem seniora neklesal. Má se tím zabránit chudobě budoucích českých seniorů. Potřeba penzijní reformy pramení z demografických projekcí českého národa. Češi se dnes dožívají vyššího věku, zatímco porodnost klesá. Tato kombinace znamená, že stále méně pracujících zabezpečuje penze rostoucímu počtu seniorů. Jelikož se neočekává dostatečný růst produktivity práce, stoupají nároky na zdroje penzijního systému.

Deklarovaným cílem diskutované penzijní reformy je dlouhodobá stabilizace penzijního systému tak, aby současný poměr mezi penzí a předešlým příjmem seniora neklesal. Má se tím zabránit chudobě budoucích českých seniorů. Potřeba penzijní reformy pramení z demografických projekcí českého národa. Češi se dnes dožívají vyššího věku, zatímco porodnost klesá. Tato kombinace znamená, že stále méně pracujících zabezpečuje penze rostoucímu počtu seniorů. Jelikož se neočekává dostatečný růst produktivity práce, stoupají nároky na zdroje penzijního systému.
Budou fondy opravdu dobrými hospodáři?
Na tento nepříznivý vývoj není údajně schopen současný penzijní systém reagovat. Některé návrhy penzijní reformy spočívají ve vytvoření dodatečného fondového pilíře. Každý pracující si má v produktivním věku na část své penze povinně spořit do soukromého penzijního fondu, který by s jeho prostředky hospodařil.
Toto soukromé spoření má v horizontu desítek let ulehčit státnímu rozpočtu, kterým proudí prostředky od pracujících k seniorům v rámci průběžného pilíře. Dalším přínosem má být diverzifikace rizika, jelikož penze již nemá být tolik závislá na státem organizovaném průběžném pilíři. Stále doutnající finanční krize připomíná, že i v dosti virtuálním světě finančních trhů hraje nakonec rozhodující roli skutečný charakter nakupovaných aktiv. Nabízí se tedy otázka, jak by penzijní fondy se svěřenými prostředky hospodařily? Penzijní fondy kupují převážně méně riziková aktiva. Dominantním aktivem nynějších českých penzijních fondů jsou státní dluhopisy. Penzijní fondy dosud investovaly téměř 70 procent z nastřádaných 222 miliard korun penzijního připojištění do státních dluhopisů. I zamýšlené návrhy penzijní reformy počítají s právem delegovat pojistné odvedené penzijnímu fondu pouze na nákup českých státních dluhopisů, čímž má být zaručena vysoká bezpečnost fondu.
Sázka na dluhopisy nemusí vyjít
Princip investic do státních dluhopisů spočívá ve vztahu mezi dlužníkem (v tomto případě státem) a věřitelem (tedy penzijním fondem). Stát se zavazuje, že v budoucnu splatí penzijnímu fondu vypůjčenou částku i s odpovídajícími úroky. Stát následně splácí dluhopisy díky daním získaným od pracujících. Připomeňme, že v průběžném pilíři odvádějí pracující pojistné státu, který tyto prostředky obratem přerozděluje seniorům v částečné závislosti na dříve odvedeném pojistném.
Ve fondovém pilíři odvádějí pracující pojistné penzijnímu fondu, který za něj nakupuje státní dluhopisy. Jakmile se pracující stane seniorem, fond mu začne vyplácet penzi, financovanou díky splátkám státních dluhopisů, které však ze své podstaty pocházejí z příjmů státního rozpočtu.
Na počátku celého řetězce jsou tedy opět daňoví poplatníci. Rozdíl mezi průběžným a fondovým pilířem je tak pouze v existenci dodatečného zprostředkovatele jinak totožného toku prostředků mezi daňovým poplatníkem a seniorem.
Jelikož je fondový pilíř fakticky závislý na splátkách dluhopisů financovaných státem vybranými daněmi, nedochází k zamýšlené diverzifikaci rizika. Penzijními fondy vyplácené penze totiž stále závisí na daňových poplatnících. Ani kladný dopad na státní rozpočet by dodatečný fondový pilíř, investující do státních dluhopisů, nepřinesl.
Může sice dojít k vyrovnání bilance státního důchodového účtu, avšak deficit by se nacházel jen v jiné položce státního rozpočtu - obsluha státního dluhu.
Bez rizik to nebude nikdy
Zhodnocení úspor v penzijních fondech probíhá díky státem vyplácenému úroku z dluhopisů.
V průběžném pilíři je „zásluhová část penze“, vypočtená z odvedeného pojistného, jednoduše zhodnocena příslušným koeficientem, aniž by existovala „provize“ penzijním fondům.
Fungování fondového pilíře by přirozeně obnášelo nutné provozní náklady a odměny penzijním fondům, které by však nepřinesly přidanou hodnotu pro penzijní systém. Pouze finančníci penzijních fondů by si mohli, díky daňovým poplatníkům, pořídit nové automobily. Situace by se poněkud lišila, kdyby se jednalo o fondový pilíř investující do soukromého kapitálu. Ten by mohl přispět k zamýšlené stabilizaci penzijního systému, avšak i zde existují závažná rizika, která je nutné pečlivě zvážit.

Vyměňte si vaše zkušenosti v oblasti finančních produktů.

Diskuse

Vložte svůj dotaz

Obsah tohoto pole je soukromý a nebude veřejně zobrazen.