"Analýza Na začátku byla penzijní reforma. Nový systém kombinující soukromou a státní penzi, který by zkrotil rostoucí díru na státním důchodovém účtu. Na konci je nové neatraktivní spoření, vyšší daně a stejná důchodová díra. Řečnická otázka: Co se stane, když penzijní reformu připravují bývalí a současní manažeři penzijních fondů, pojišťoven a bank?
Odpověď: Penzijní reforma, která je výhodná pro penzijní fondy a jejich majitele.
Patnáct let staré penzijní připojištění je díky tomu překvapivým vítězem celé reformy. Pojišťovny a velké banky, které penzijní fondy ovládají, všechny daňové úlevy ubránily a ještě po letech dosáhly na zvýšení státních příspěvků.
Nové fondy a soukromé penze, kvůli kterým je tolik povyku o rozkrádání a privatizaci státních penzí, budou v jejich konkurenci jen přežívat. Při chystaném nastavení nebudou soukromé penze pro drtivou většinu lidí zajímavé – spíš poslouží jako fíkový list, který vhodně přikryje chystané zvýšení daně z přidané hodnoty.
Dobrovolné penzijní připojištění nyní využívá už 4,6 milionu lidí. To jsou prakticky všichni, kteří mají zaměstnání či podnikají. Průměrná měsíční úložka se pohybuje okolo pěti set korun, což je zároveň hranice, při které stát přidává maximální 150korunový příspěvek. Daňově zvýhodněné jsou vyšší vklady stejně jako příspěvky od zaměstnavatele. V šedesáti (u starších smluv v padesáti) můžete peníze jednorázově vybrat a investovat, jak chcete.
Nově budou smět tyto staré penzijní fondy investovat a fungovat podle stejných pravidel jako ty nové. Úlevy zůstanou. A státní příspěvek se zvýší až na 230 korun u vkladu tisíc korun. Kdo na to bude mít, přizpůsobí se a na tisícovku zvedne i svůj vklad.

A tomu mají konkurovat nové soukromé penze a fondy?

Srovnejte to na nejběžnějším příjmu dvacet tisíc měsíčně. Dobrovolně si přesměrujete do fondu tři procenta z hrubé mzdy (části důchodového pojištění, které se platí státu na penze). Z dvaceti tisíc to je 600 korun. Další dvě procenta z hrubého příjmu (400 korun) musíte přidat z vlastního. To přispíváte už ze svého čistého příjmu.
Na účtu nového penzijního fondu se tedy sejde tisícikoruna. Výměnou za to bude nižší státní penze. Žádný státní příspěvek, žádná daňová úleva jako u starého připojištění. Navíc dědění je omezenější a výplata soukromé penze bude možná až v důchodovém věku. A to jen postupná, v pravidelných měsíčních splátkách (do smrti či jen 20 let). Takový typ výplaty je v českých podmínkách ve větším měřítku nevyzkoušený, ale hlavně drahý. Podle odhadů České spořitelny náklady na fázi výplaty penze spolknou pět až deset procent z naspořené částky. Sečteno a porovnáno: v Česku budou vedle sebe fungovat dva systémy dobrovolného penzijního připojištění. Paradoxně ten, který nese přívlastek „reformní“, bude daleko méně atraktivní a bude mít i daleko menší význam.
Odhady z ministerstva financí počítají s tím, že si nové penzijní fondy a soukromé penze zvolí celá polovina pracujících. To je spíš sci-fi. I přechod většiny z horních deseti procent s nejvyššími příjmy (příjem 36 tisíc měsíčně a víc) by byl překvapivý.
Přechod na soukromé penze má stát v prvním roce 20 miliard na přesměrovaném sociálním pojištění. Výpadek má nahradit vyšší DPH. Spíš to však vypadá, že vyšší daň vytvoří v rozpočtu jen pořádně nadýchaný polštář, na kterém se bude ministru financí dobře spát.