Lidi je třeba dovést k přesvědčení, že je skutečně potřebné spořit si dodatečné peníze na individuální penzi. Lidé potřebují slyšet, že to, jak se budou mít, závisí převážně na nich samých, ne na státu. Vyvedení části peněz ze státního systému financování důchodů do soukromých fondů má podle očekávání zaručit penzijním fondům výnosný byznys. Šéf Penzijního fondu České pojišťovny Tomáš Matoušek ale překvapivě tvrdí: „Dovedu si představit, že do tohoto byznysu nebudeme investovat.“
* LN Vláda představila po dlouhých přípravách návrh penzijní reformy. Počítá sice s větším zapojením soukromých penzijních fondů do systému než dosud, avšak vstup do nich bude dobrovolný a i podíl peněz vyváděný z průběžného financování do fondů nebude velký.  Lze takové řešení vůbec nazývat reformou?

Určitá reforma to je. Myslím si ale, že se příliš hovoří o technických parametrech na úkor toho, aby se hovořilo o smyslu penzijní reformy. Stále se hovoří o nějakých procentech, o přelivech peněz zleva doprava a zprava doleva.

* LN O penzijních fondech se ale hovoří hodně. A často jsou lidem vykreslovány jako strašáci, kterým lidé svěří část úspor na důchody, a pak je již nikdy nemusí získat zpátky. Znepokojuje vás taková image?

Určitá nedůvěra vůči finančním institucím je charakteristická pro celou společnost. Nemyslím si, že by to bylo nějak výrazněji namířeno proti penzijním fondům. Míra nedůvěry k investování, ukládání prostředků je v České republice nezdravá. Navíc zde často dochází i k dezinterpretacím a účelovým překrucováním skutečnosti.

* LN Investování je ale obvykle činěno na dobrovolné bázi. Přestože vláda chce lidem umožnit dobrovolný vstup do penzijních fondů, jakmile se jednou rozhodnou, nebudou mít v budoucnosti možnost z fondů vystoupit. Není proto část obav na místě?

Je pravda, že primární rozhodnutí, že si část prostředků nechám převést do penzijních fondů, bude nevratné. Nicméně, myslím si, že lidé budou mít značný prostor rozhodnout se, ve kterém penzijním fondu a investiční strategii chtějí spořit. Nebude to tak, že člověk ztratí možnost se o své peníze starat.

* LN Vláda zatím konečnou podobu penzijní reformy neodsouhlasila. Přesto, začínáte již penzijní fond připravovat na účast v novém důchodovém systému?

Okolo budoucího důchodového systému existuje stále velká řada neznámých. Z provozního hlediska jsme de facto připraveni, protože penzijní byznys již provozujeme řadu let.

* LN Jak moc odlišná bude z provozního hlediska účast penzijního fondu v novém systému oproti dosavadnímu zprostředkovávání komerčního penzijního připojištění?

Základní rozdíl bude ve způsobu výběru peněz, což je zároveň jedna z věcí, která zatím není dořešena. Není jasné, jestli se budou vybírat přes správu sociálního zabezpečení, nebo přes jednotné inkasní místo a také jak peníze potečou do jednotlivých penzijních fondů. Tam asi budou oproti současnému systému změny. Již dnes ale umíme se státem komunikovat velmi dobře, protože žádáme státní příspěvky na penzijní připojištění. Z provozního hlediska tedy nevidím problém.

* LN Jednou z nejčastěji zmiňovaných podmínek pro účast fondů je to, aby byly majetky akcionářů fondů striktně odděleny od peněz střadatelů, aby peníze lidí nemohly být například využívány k výplatě dividend akcionářů. Jak budete muset upravit schéma fungování fondu, aby vyhovovalo této podmínce?

Tyto prostředky jsou v podstatě odděleny již dnes. Jen to není viditelné v podobě, že by byly oddělené právně ve dvou společnostech. Nicméně účetně jsou ty prostředky jasně přiřazené na účty klientů. Požadavek na oddělení těchto prostředků bude znamenat, že to uděláme více viditelně. To znamená vytvořit dvě společnosti – jedna bude spravovat prostředky klientů a druhá majetek akcionářů.

* LN Lidi ale nezajímá ani tak způsob oddělení prostředků jako záruky, že s jejich penězi nebude moci penzijní fond nakládat například na financování vlastního provozu při nepředvídatelných okolnostech...

To ale nemůžeme již nyní. Jsme pod regulací České národní banky, která provádí striktní kontrolu. Prostředky klientů nelze použít k ničemu jinému.

* LN Proč tedy podle vás navrhovatelé reformy tak zdůrazňují, že fondy budou muset svá aktiva a peníze střadatelů oddělit, když už se tak podle vašich slov děje nyní?

Zčásti se jedná o nepochopení věci a zčásti je to o tom, že to oddělení majetku není tak viditelné jako v případě, kdy prostředky budou rozděleny do dvou společností.

* LN Co by se muselo za současného stavu stát, aby klienti penzijního fondu o své peníze přišli?

Ty peníze jsou garantovány finančními institucemi, které mají mnohdy vyšší rating, než má Česká republika. Garance jsou na straně akcionářů, kterými jsou velké nadnárodní finanční instituce.

* LN Nicméně finanční krize ukázala, že i globální banky se mohou dostat do existenčních potíží. Nemůže právě tato zkušenost snižovat důvěru lidí v penzijní fondy?

Finanční problémy mají i státy, což jsme viděli na příkladech Řecka či Irska. Lidé nesou rizika ve státním systému i v jakémkoliv privátním investování. Přínosem navrhované penzijní reformy je diverzifikace rizik, tedy že nebudu závislý jen na jednom zdroji.

* LN Jak chcete vysvětlovat lidem, že je v jejich zájmu diverzifikovat zdroje financování jejich důchodů?

Na to teď neumím odpovědět. Nemám dostatek informací o konkrétních parametrech reformy. Samozřejmě komunikace vůči klientům ve smyslu, že je třeba si spořit na vlastní penzi a nebýt závislý pouze na státní penzi bude probíhat vždy.

* LN Nemůže přesun části úspor na důchody do fondů oslabit oblibu komerčního penzijního připojištění?

V žádném případě bych to nestavěl proti sobě. Oba produkty mají svoji roli. Půjde o to, jak se je podaří provázat a nabízet určitý balíček zabezpečení výplaty penze.

* LN Kdo chce do fondu, bude muset na svoji budoucí penzi přispívat více, minimálně o 2 procentní body ze svého vyměřovacího základu. Jak obtížné bude lidi přesvědčovat k takové investici v podmínkách, kdy se posunuje věk odchodu do důchodu a lidé se bojí, že vlivem pozdního čerpání důchodu beztak nedokážou svoje penzijní úspory vyčerpat?

Lidi je třeba dovést k přesvědčení, že je skutečně potřebné spořit si dodatečné peníze na svoji individuální penzi. V dnešní době žijeme déle než lidé v minulosti. K tomu, abychom se o sebe postarali správným způsobem, musíme učinit sérii rozhodnutí. Jedno z těch rozhodnutí je způsob spoření v rámci penzijního systému. Další rozhodnutí jsou ta, jestli si nemáme odkládat další peníze i do jiných produktů a do jakých. Lidé potřebují slyšet, že to, jak se budou mít, závisí převážně na nich samých, ne na státu.

* LN Jak těžké bude toto lidem vysvětlit?

To, že se i 21 let po revoluci spoléháme při financování penzí pouze na postkomunistický první pilíř, je znamení, že je ve společnosti něco špatně. Ještě nějaký čas bude trvat, než si lidé uvědomí, že stávající míra závislosti na státu není dobrá a zdravá.

* LN Chcete přesvědčovat lidi, avšak politici, zejména z řad opozice, je již nyní znejišťují. Zpochybňují model a někdy dokonce i nezbytnost penzijní reformy či způsoby jejího financování. Jak moc to znesnadňuje orientaci lidí a také samotných penzijních fondů?

Toto prostředí není příznivé. Ztěžuje to racionální rozhodování lidí. Nejasné výhledy musíme zahrnovat do našich byznys plánů a posoudit, jestli je pro nás takový byznys smysluplný a jestli je rozumné do něj investovat čas a kapitál. V této chvíli takové závěry činit ještě nelze.

* LN Dovedete si vůbec představit, že byste se rozhodli do tohoto byznysu neinvestovat?

Dokážu si to představit.

* LN Není to tedy tak, že druhý pilíř bude pro penzijní fondy představovat zlaté vejce?

Často je to takto podáváno. Finanční instituce se ale budou pozorně dívat na stabilitu budoucího vývoje. Například naše finanční skupina se neúčastnila penzijní reformy na Slovensku. Nakonec se ukázalo, že to bylo správné rozhodnutí.

* LN Co považujete při stávající míře povědomí o plánované penzijní reformě v Česku za největší hrozbu pro penzijní fondy?

Důležitá bude zejména atraktivita pro klienty. Hovoří se o tom, že lidé budou mít možnost vyvést si tři procenta ze sociálního pojištění, dvě procenta si budou muset přidat ze svého. Otázka je, do jaké míry bude ovlivněna výplata penze z prvního pilíře.

* LN Jak ovlivní rozhodování Čechů o vstupu do penzijních fondů zkušenosti z okolních zemí, například Slovenska, Maďarska či Polska, kde byl zájem o vyvedení peněz na soukromé účty velký, ale později vlády část majetku fondů opět „znárodnily“?

Srovnání s okolními zeměmi je problematické. Tam došlo k vyvedení mnohem většího objemu prostředků ze státního systému financování a chybějící prostředky nebyly řešeny dopředu jako u nás prostřednictvím zvýšení DPH. V České republice probíhají přípravy mnohem pečlivěji.

* LN Je skutečnost, že v Česku bude ze státního průběžného systému financování důchodů vyváděn menší objem prostředků, spíše kladem, nebo naopak promarněnou příležitostí k provedení principiální reformy penzí?

Je to začátek. První pilíř má stále zůstat stěžejní. Navrhované vyvedení tří procent je vypočítané tak, aby to bylo ufinancovatelné a nedošlo k narušení prvního pilíře. Nikdo ale neříká, že se to ještě v budoucnu nebude měnit.

* LN Jenže jak mají lidé uvěřit, že je reforma penzí skutečně nezbytná, když pak její podoba vypadá spíše jako kosmetická úprava?

Reforma je nastavená podle toho, co nám současné ekonomické podmínky umožňují. Demografický vývoj povede k tomu, že státní penze vyplácená z prvního pilíře bude v relaci ke mzdě stále nižší a nižší.

* LN Zatímco lidé budou moci závislost na státu omezovat, penzijní fondy ve druhém pilíři na tom budou opačně – budou regulovány ještě více. Do jaké míry může komerční pozici fondu ohrozit právě plánovaná striktní regulace?

Není to primárně o nás, ale o klientech penzijních fondů. Příliš velká regulace vede k tomu, že tratí hlavně zákazníci. Věřím, že regulace bude nastavena rozumně.

* LN Co je to rozumné nastavení?

Je to takové nastavení, které nám umožní investovat ve prospěch lidí. Mladí lidé by měli mít přístup k méně konzervativním investicím. Dlouhodobé trendy ukazují, že akcie vynášejí i přes krátkodobé výkyvy kolem deseti procent ročně. Zároveň by měla být nastavena ochrana před tím, aby člověk těsně před odchodem do penze nehazardoval s naspořenými prostředky tak, že stále bude mít sto procent úspor v akciích. Portfolio investic by se před čerpáním penzí mělo zkonzervativňovat.